[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Víte, že se vašich dětí v budoucnu nikdy nikdo na dobré nebo špatné známky nezeptá? Nikdy! A víte taky, že pedagogové vůbec nemají povinnost psát s nimi velké pololetní testy, že nikde není dáno, že jedno pololetní zkoušení má „právo“ ovlivnit výsledek snahy za celé pololetí, že to může být a měla by být jen známka jako každá jiná?
Opravdu není nikde zapsán pokyn nadřazovat jednu známku všem, není to ani nařízení odněkud shora. Je to jen zvyk. Pedagogický zvyk, společenský zvyk. A naše očekávání a vydělování dětí podle známek na ty šikovné a nešikovné pro změnu náš rodičovský zvyk. Je nejvyšší čas tyhle zvyky přehodnotit. Proč?
Vedle toho, že školství tak jako tak v příštích letech dospěje k odklonu od známkování (stačí si přečíst dokument Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 na stránkách ministerstva školství), je potřeba začít brát se vší vážností v potaz narůstající psychické problémy dětí. Covid, neustálá provizoria, pocity ohrožení, změny, karantény, sociální izolace, samostudium, ztráta pevného zázemí v rodinách, přibývající rozvody nebo rozchody rodičů, mnohá úmrtí v rodině, finanční trable rodičů…
Tohle všechno do života našich dětí vstoupilo jen za poslední dva roky. A má to na ně obrovský vliv právě po psychické stránce. Bojí se často věcí, o kterých nemáme ani tušení, a obecně jsou mnohem citlivější na jakýkoliv tlak, protože v něm už příliš dlouho žijí.
„Momentálně ještě nejsou k dispozici ucelená data, která by ukázala, co všechno se stalo s dětmi během covidu, ale Národní ústav duševního zdraví má v tuto chvíli k dispozici data, která ukazují srovnání mezi čísly odrážejícími kvalitu duševního zdraví české dospělé populace v roce 2017 a v roce 2020,“ říká k tomu psycholožka Dominika Šinaľová z neziskové organizace Nevypusť duši, která se už šestým rokem snaží o osvětu v otázkách péče o psychiku (středo)školáků, pedagogů i ostatní veřejnosti.
A co zmiňovaná data ukázala? Je to asi horší, než by vás napadlo: jen u dospělých se zdvojnásobily počty onemocnění depresemi, úzkostmi a stejným způsobem se zvedlo i riziko sebevražd! „A je jen logické, že se to podobně odrazí i na dětech, jakkoliv tam ta data ještě k dispozici nemáme,“ říká psycholožka.
To, že se úzkosti, deprese nebo jiné psychické potíže týkají i našich vlastních dětí, že to není jen něco, co se děje „jinde“, nám přitom dochází málokdy. Ale schválně si dejte tu práci a sledujte je pár dní nebo týdnů. Co uvidíte, pokud se psychické trable týkají i vašeho syna nebo dcery?
„Bývá to více změn najednou. Dětem s psychickými problémy se zhoršuje schopnost usnout, kvalita spánku, častěji mají noční můry, obtížně vstávají… Hlavně u menších dětí si lze všimnout nechutenství (nebo naopak tendence smutek zajídat), ukazují se změny v chování ke kamarádům a vrstevníkům, projevuje se náladovost. Najednou je dítě více plačtivé, plaché, nebo naopak nezvykle aktivní,“ vyjmenovává psycholožka Dominika Šinaľová. A právě teď, kolem vysvědčení, tohle na povrch vyplouvá více než jindy. Vlivem dalšího tlaku, který už mnohé děti nejsou schopné unést.
Jak se máte zachovat, když se psychické trable objeví i u vašich dětí? Na koho se mohou obrátit ony samy, kdo s tím pomůže vám jako rodičům? Jak komunikovat se školou, aby vám dokázali pomoct i pedagogové vašich dětí? A proč se všichni potřebujeme naučit, že preventivní péče o psychické zdraví je stejně samozřejmá jako preventivní prohlídky u zubaře?
Poslechněte si nový podcast s psycholožkou Dominikou Šinaľovou z projektu Nevypusť duši!
Tento projekt podporuje Nadace České spořitelny.