[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vyvolávaný porod vzbuzuje obavy a vášnivé diskuse na mateřských fórech. Jaké metody se k němu využívají a bolí víc než porod přirozený? Se seriálem Maminka v porodnici jsme to zjišťovali v příbramské porodnici.
K vyvolávání porodu přistupují lékaři asi ve 20 % případů z různých důvodů. Ty nejčastější popisuje primář příbramské porodnice MUDr. Petr Chudáček. „Tak asi to bude přenášení, kdybych vzal jen jeden důvod, jinak samozřejmě často jsou tam sdružené důvody. Menší plod, ale ne úplně malý, matka s vysokým tlakem, ale ne až takovým, s věkem 40 let a podobně.“
Alena Šindelářová, staniční sestra porodních sálů, doplňuje: „Většina maminek by raději, kdyby se porod rozběhl přirozenou cestou. Vyvolávání obecně rády nemají, ale myslím si, že nemusí mít strach z toho, že by je čekalo něco horšího nebo že by je čekaly větší bolesti a delší porod. Nemusí tomu tak být.“
Lékaři používají několik různých způsobů, jak vyvolat porod. Jinak také přistupují k ženě, která má za sebou císařský řez, jinak k prvorodičce. Roli hraje i to, jak jsou připravené porodní cesty. „To základní rozdělení jsou mechanické metody a farmakologické metody. Z těch mechanických metod se často k vyvolávání porodu udává Hamiltonův hmat, který se může provádět v poradnách, ale není to pravé vyvolání porodu. Hlavně jde o Foleyův katetr. Takový balonek, který se používá jako močový katetr, který tu šanci na poměrně dobrý průběh preindukce a indukce porodu posunul,“ říká primář Chudáček.
Gynekoložka MUDr. Lucie Kalinová vysvětluje: „Maminky přicházejí k příjmu zhruba kolem páté šesté hodiny odpoledne, sloužící lékař si je tady vyšetří a potom už se přistupuje k samotnému zavádění balonku. Dělá se to v gynekologické poloze v gynekologickém vyšetřovacím křesle. Pacientky to většinou vnímají jako takové trošku nepříjemné vaginální vyšetření. Není to nic vyloženě bolestivého, zavedou se gynekologická zrcadla, abychom dobře viděli čípek, a pak přímo do toho čípku se zavede ta cévka s vyfouklým, respektive nenaplněným balonkem. A potom se balonek naplní vodou, respektive fyziologickým roztokem – 36 ml – a fixuje se náplastí normálně k vnitřní straně stehna.“
Jak to maminky prožívají? „Můžou cítit takový intenzivnější tlak v podbřišku. Někdo necítí vůbec nic, někdo třeba trošku nějaké slabší kontrakce, u někoho dokonce se může rozběhnout porod po zavedení toho balonku. Není to ta častější varianta, většinou spíš jenom trošku pociťují nějaké bolesti nebo vůbec nic, ale můžou se na tom v podstatě i rozběhnout kontrakce, případně třeba může odtéct plodová voda,“ doplňuje.
Podle gynekoložky Lucie Kalinové to může stačit. A pokud ne, přidávají se prostaglandiny.
A jak je to s onou obavou, že vyvolávaný porod víc bolí, jak to maminky popisují? „Během vyvolávaného porodu si myslím, že popisují úplně stejné pocity jako maminky, které porod vyvolávaný nemají, protože u těch vyvolávaných porodů, když zavedeme nějakou tabletku prostaglandinovou do porodních cest, tak maminka nějakou dobu bolesti pociťuje. Potom buď ustanou a zavádí se s odstupem několikahodinovým tableta další, nebo se ten porod potom sám rozběhne. To, že porod skončí císařským řezem, se může stát jak mamince, která porod vyvolávaný má, tak té, která vyvolávaný porod nemá a nastoupí přirozenou cestou porodní děj,“ vysvětluje Alena Šindelářová, staniční sestra porodních sálů.
Důležitá je důvěra v komunikaci se zdravotníky i touha rodit přirozeně. „Jít do toho s otevřenou hlavou, protože motivace třeba hlavně u pacientek po císařském řezu je to úplně nejdůležitější. A ta většinou zaručí, že to dopadne dobře,“ uzavírá primář.
Jak vypadá Foleyův katetr? Podívejte se na video.
Vydáváme se za vás do porodnic celé České republiky, natáčíme tu videa, abyste viděli realitu, ptáme se na všechno, co vás zajímá. S námi si vyberete tu nejlepší porodnici.