[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V první řadě je důležité vědět, že horečka není sama o sobě nemocí, jde pouze o příznak, že v organismu není něco v pořádku. Jde vlastně o přirozený obranný mechanismus v těle, při kterém může imunitní systém lépe bojovat proti choroboplodným zárodkům. Jako zvýšenou označujeme u malých dětí obvykle tělesnou teplotu mezi 37 a 38 °C, nad 38,5 °C hovoříme již o horečce. Pokud teploměr ukáže hodnotu nad 40,5 °C, jedná se o tzv. hyperpyrexii, kterou je třeba, na rozdíl od horečky, vždy brát jako velmi závažný, v nejhorším případě i život ohrožující, stav (silné křeče, poruchy vědomí…).
„Nejčastější příčinou horečky je virová či bakteriální infekce. Mohou ji však zapříčinit i neinfekční onemocnění provázená zánětem. Termoregulační systém, který se nachází v mozku, teplotu zvýší, jakmile dojde v těle k zánětlivým reakcím na vnější či vnitřní podněty. V důsledku vyšší teploty těla se pak zvyšuje aktivita imunitního systému a tlumí se množení některých bakterií a virů,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.
U nejmenších dětí je horečka pro tělo vyčerpávající, ovšem pokud jde o zvýšenou teplotu, ta může být tedy do určité míry žádoucí, a pokud nestoupá nebo netrvá dlouho, doporučuje se ji nepotlačovat. Léčbu je na místě zahájit, jakmile přesáhne 38 °C a neklesá. V minulosti bývala horečka vážným problémem, dnes již máme k dispozici účinná antipyretika (léky snižující horečku), jako jsou paracetamol či ibuprofen (např. Paralen, Ibalgin, Nurofen, Panadol), která obvykle spolehlivě zaberou a horečka ustoupí.
„U kojenců měříme tělesnou teplotu nejlépe a nejpřesněji v konečníku, od konečné naměřené hodnoty je pak potřeba odečíst 0,5 stupně. Nejčastější příčinou vzestupu teploty (až v 90 % případů) je infekce – virová nebo bakteriální, onemocnění dýchacích cest, chřipka, zánět středního ucha, onemocnění zažívacího a močového ústrojí. Dále může být horečka reakcí po očkování, při přehřátí dítěte a při prořezávání zoubků. K vzácným příčinám patří například nádory a krevní onemocnění,“ říká MUDr. Ivana Kobrlová, praktická lékařka pro děti a dorost z Nemocnice Mělník.
Malý pacient s horečkou je vyčerpaný, schvácený, potí se, může ho trápit svalový třes a zimnice. První pomocí je zajistit klidový režim a dbát na dostatečný příjem tekutin. Kromě léků lze horečku snížit i za pomoci zábalů či omývání vodou (o teplotě 29 až 32 °C) nebo vlažné sprchy. Při zábalech by voda měla mít teplotu přibližně 25 °C. Zábaly (spíše vlažné než studené) přikládejte na hrudník a břicho, končetiny přitom zůstávají volné. Po uplynutí 10 až 15 minut znovu změřte teplotu a případně přiložte nový zábal. Pozor, zábaly ani omývání neprovádíme v situaci, kdy má dítě mramorovanou kůži nebo studené končetiny.
Při vysoké horečce je dítě zpravidla mrzuté, plačtivé, bolestivě reaguje a může být ohrožené dehydratací a febrilními křečemi. „V takovém případě je potřeba zasáhnout, podat léky (nejlépe ve formě čípku nebo sirupu) a dbát na pravidelnou hydrataci. Vyšetření lékařem (ihned) je nutné, má-li dítě současně poruchu vědomí, je apatické, nereaguje na běžný podnět, má poruchu hybnosti, krvavé skvrnky na kůži. Vždy je rovněž nutné vyšetření dítěte mladšího než tři měsíce s horečkou nad 39,5 °C , která trvá déle než 24 hodin, u staršího kojence pak déle než tři dny,“ zdůrazňuje MUDr. Ivana Kobrlová.
U dětí je na místě ostražitost a pečlivé dávkování (léčiva se u kojenců a batolat dávkují podle hmotnosti, nikoli věku). „Distribuce léků v dětském těle je jiná než u dospělých. Jednotlivé orgány dozrávají postupně, proto jsou na působení léčiv mnohem citlivější. Děti jsou menší a lehčí, mají výrazně větší podíl vody v těle a jinou skladbu jednotlivých látek i počet tělesných buněk. U dospělého člověka dosahuje voda v těle 55 %, u novorozence je to až 70 %, léky tedy budou v obou případech účinkovat odlišně. U dětí je potřeba dávkovat léky nejen podle tělesné hmotnosti, ale je třeba vzít v úvahu i konzistenci a charakter léčiva,“ říká MUDr. Silvia Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce.