Maminka.czVýchova

Víte, jak přemýšlí vaše dítě? Rozklíčujte a pochopte vzorce myšlení a chování vašeho potomka

Jana Potužníková 10.  5.  2023
Situací, kdy bezmocí nevíte kudy kam, kdy se marně snažíte pochopit, co vaše dítě vlastně chce, těch jako rodiče zažijete mraky. A je nejvyšší čas, abyste zažili taky pocit úlevy a porozuměli tomu, jak v takových emočně náročných chvílích váš potomek přemýšlí.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Máme rodičovství v malíku (většinou) a celkem chápeme, že děti nejsou „malé hloupé bytosti, které by měly plnit jen naše přání a dělat nám za každou cenu radost“. Dochází nám, že mají nějakou povahu, talenty, že ke každému chování je dovede určitý důvod. A že naším úkolem není trestat je za to, co cítí nebo co pod vlivem emocí udělaly, ale pomáhat jim v tom, aby rozuměly impulzům svého chování, nacházely postupně hranice toho, co je správně a co ne, aby rozuměly hlavně samy sobě. A i když se tím pádem z rodičovství stává místy až neskutečná dřina, je nesmírně důležité, abychom v ní pokračovali. „Je to dobře už proto, že jen když se učíme my rozumět jim, můžeme je vést k tomu, aby ony dokázaly porozumět samy sobě. To pochopitelně pozitivně působí na vývoj jejich sebevědomí. To, že dítě berete vážně, když mu nasloucháte, berete vážně jeho názory - respektujete ho. Přesně díky tomu bude jednou ono respektovat samo sebe a nacházet své místo v životě,“ vysvětluje dětská psycholožka a čtyřnásobná máma PhDr. Lucie Králíková.

VIDEO: Komunikace s dětmi: Zaveďte těchto 6 pravidel a budete si rozumět, radí koučka

Balancovat pro něj i pro sebe

Tohle jsme myslím už pochopili. A přesně proto se nám zrodila éra tzv. empatického rodiče. Jenže i tenhle empatický přístup mířený k dítěti může mít své stinné stránky: umíme to přehánět i do druhého extrému, což znamená, že někdy zapomínáme, že naslouchat dítěti nestačí. Že je třeba naslouchat také druhé straně vztahu, tedy právě sobě. A že to, co by ve výchově a spolubytí pak mělo být primární, je rovnováha. Kompromisy, jako v každém jiném vztahu. Je tedy nesmyslné na sebe najednou klást zase šílené nároky v tom, abyste ošéfovali každou výchovnou situaci. Protože to se vy sami nevymotáte z toho, v čem vás vychovávali. Učili vás podřídit se a poslouchat autority. A tím, že se budete soustředit jen na dítě a sledovat jen jeho potřeby, vzorce chování, postupy myšlení, tím si ze svého vlastního dítěte uděláte jen „další autoritu“, která bude řídit váš život dál, jako to třeba dělali kdysi vaši rodiče nebo učitelky ve školce a ve škole. Chápete, jaký bič byste si na sebe upletli? A na dítě také!4

V pokračování pro předplatitele také najdete

Rozdíly mezi fungováním dospělého a dětského mozku

Postupný vývoj podle věku

Proč se za všechno špatné zlobí na vás?

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
Témata: Rodičovství, Péče o dítě a jeho výchova, Rodina a vztahy, Výchova, Dětství, Emoce, mozek, hospitalizace, psycholožka, Popírání, Sobeckost, Přesvědčení, Mrak, Vzorec, Malik, Vztah, Chování, Děti