[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jdete spolu kolem hračkářství a váš potomek (a nezáleží na tom, jestli mu je rok, dva nebo už tři) si neomylně všimne, že ve výloze přibyla zase jiná panenka či autíčko. Potkáte sousedovic dvojčátka se zbrusu novým kočárkem a odrážedlem, a co uslyšíte? Že to vaše holčička nebo chlapeček chtějí také koupit. Anebo se dítě dívá na pohádku v televizi, pořad skončí, začíná reklama a vtom to přijde. Krásné miminko v růžových šatičkách, se kterým si hrají načesané rozesmáté holčičky… Motorka nebo skládačka, které klukům připraví super akční zážitek… A vaše dítě tohle všechno chce a žadoní o to přiměřeně svému věku.
Není divu, všechny děti si chtějí hrát s něčím, co se jim líbí a s čím se opravdu zabaví. Na druhou stranu psycholožka Tereza Beníšková připomíná, že hračky by měly malé děti i vhodně rozvíjet: „Hračky pro batole by měly vycházet z jeho vývojových potřeb. Batolecí období je obdobím intenzivního rozvoje motoriky, myšlení a řeči, zlepšuje se pohybová koordinace. Děti napodobují rodiče, chtějí být jako oni. Je to zároveň období uvědomování si vlastního já, svých zájmů a potřeb a prvního osamostatňování se od okolí.“
Při výběru hraček je také dobré prozkoumat, z jakého jsou vyrobeny materiálu, zda něco vydrží a zda nejsou příliš křehké a hned tak se nerozbijí. Děti totiž s předměty, s nimiž si hrají, často hází, bouchají, šlapou po nich. Situace, kdy si dítě rozbije úplně novou věc, byť nechtěně nebo omylem, se pak těžko řeší, to každý rodič asi dobře zná…
Konečně hračky musejí být bezpečné, to znamená zdravotně nezávadné (vzpomeňme na častá varování před plastovými výrobky, jež obsahují zdraví škodlivé ftaláty) a neměly by se z nich uvolňovat malé části, protože pak hrozí, že by je dítě mohlo polknout či vdechnout. Pokud tedy na obalu čtete varování, že výrobek není určen pro děti do 3 let, bývá to většinou z tohoto důvodu, a je dobré takové upozornění respektovat.
Batole od chvíle, kdy začne chodit, potřebuje trénovat pohybové dovednosti a hrubou motoriku, zejména udržení rovnováhy, obratnost při chůzi a prostorové vnímání. K tomu se dobře hodí nejrůznější odrážedla či plastové motorky.
Kluci i holky je milují, chtějí na nich jezdit úplně všude, a tak se tyto „dopravní prostředky“ často zaslouží o to, že se i obyčejná procházka promění v kvalitně strávený čas. Posléze můžete holčičkám přikoupit kočárek, chlapcům na léto kupříkladu plastovou sekačku, jejíž kolečka při jízdě vydávají zvuk připomínající tu opravdovou.
Obyčejná plastová odrážedla lze časem nahradit odrážecími vozítky (výrobci je doporučují od 18 měsíců) nebo odrážecími koly (jsou určena pro dvouleté děti), ale není to nutně potřeba. „U nás ve školce si s obyčejnými plastovými odrážedly úžasně vyhrají nejen dvouapůlleté či tříleté děti, které do školky právě nastoupily, ale i ty předškolní. Na zahradě vydrží společně závodit i celé odpoledne,“ potvrzuje Radka Plíhalová, ředitelka dětského centra Žirafa.
Pro rozvíjení jemné motoriky výborně poslouží dřevěné tahací hračky, kostky (molitanové, dřevěné či plastové), stavebnice, skládanky, jednoduché pěnové nebo dřevěné puzzle, ale také vkládačky, jež umožňují poznávat tvary a zároveň rozvíjejí manuální zručnost. Dále jsou vhodné pyramidy z kroužků nebo zatloukací hračky, do nichž mohou děti bouchat, jak se jim zachce, a přitom si rozvíjejí koordinaci pohybů.
Malé děti si procvičí zručnost i trpělivost rovněž navlékáním velkých dřevěných či plastových korálků nebo tvořením z modelíny nebo malováním prstovými barvami. Není však třeba běžet hned do hračkářství pro drahou modelínu. Možná jste si sami všimli, že malé děti milují hry s nejrůznějším materiálem, jako je písek, voda, sníh, kamínky, ale třeba i mouka či cukr. „Vhodné je hraní na pískovišti, plácání báboviček, stavění sněhuláka či iglú ze sněhu,“ dodává Beníšková.
Velmi důležité jsou v batolecím období hry, jimiž dítě napodobuje dospělé, a také symbolické hry, při kterých se stává někým jiným (princeznou, kočičkou, vláčkem…) anebo se v něco jiného proměňují věci (kostka může být autíčkem i kouskem jídla). „Malé děti si rády hrají na to, co vidí okolo sebe, tím si pomáhají zpracovávat situace, které zažily, a socializují se,“ vysvětluje psycholožka.
Proto jsou v tomto období života dítěte tak vhodné různé sady k jednotlivým pracím v domácnosti a povoláním. Kluci i holčičky ocení hrací kuchyňky s vařičem, nádobíčkem a dřevěným nebo plastovým jídlem, nejrůznější uklízecí sety (vysavač, kbelík s mopem, žehlička, která vydává zvuky jako opravdová napařovací…).
Výbornou hračkou je také plastové nářadí s helmou na hlavu či tradiční doktorský kufřík, se kterým děti moc rády „léčí“ jednotlivé členy rodiny. Kluci si zase rádi hrají na policisty, hasiče, detektivy, na piráty; milují, když mají pistoli, meč nebo třeba vrtačku či „nádražáckou“ plácačku i s čepicí.
Možností je tedy nepřeberně, obchody jsou těchto a podobných hraček plné. Dítěti ale možná uděláte největší radost tím, že mu půjčíte svoje vlastní hrnce, pokličky, vařečky a naběračky, přidáte svou zástěru, trochu rýže, těstovin a vody a necháte ho bez rušení „vařit“ oběd, tak jako to děláte vy…
A když v neděli odpoledne svěříte dcerce svoje šaty, klobouk nebo střevíčky, případně paruku, dostanete titul Nejlepší máma na světě. Ostatně, pamatujete, jak vám v dětství vaše maminka taky půjčovala záclony, šaty a rtěnku s očními stíny a vy jste byla na vrcholu blaha? A klukovi může zase tatínek půjčit vodováhu, dřevěný skládací metr, kladívko nebo třeba štětec, protože synek přece potřebuje spolu s tátou doma malovat a lakovat…
V tomto období je u holčiček také čas na první panenky. Malá „maminka“ napodobuje, a tak se ráda postará o vlastní miminko, uvaří mu, vykoupe je a nakrmí, stejně tak kluci potřebují dostat první autíčka. A obě pohlaví si nadlouho vyhrají s dřevěnou vláčkodráhou, to je vůbec jedna z nejlepších investic do hraček v dětství, a to nejen proto, že při hře si děti rozvíjejí jemnou motoriku.
Od nejútlejšího věku si dítě rádo prohlíží obrázky a poslouchá zvuky kolem sebe. Pro jeho celkový rozvoj jsou proto vhodná leporela a první knížky s jednoduchými barevnými ilustracemi. „Dětem se líbí různé hrací prvky v knížkách, například odklápěcí část stránky, kde je schované zvířátko,“ uvádí Beníšková. Stejně tak mají děti rády hračky, které na ně mluví, zpívají, hrají jim melodie. Výrobci dnes nabízejí spoustu vymožeností: nejrůznější hudební hračky, dětské telefony a vysílačky či tablety, na nichž se batole může za pomoci obrázků učit třeba česko-anglickou abecedu. „Ale lidský kontakt a skutečnou interakci s rodičem či další milující osobou nenahradí,“ upozorňuje psycholožka. „Proto s elektronikou opatrně, jen v rozumné míře, a neměla by nahrazovat čas samostatné hry nebo čas strávený s rodičem.“
Pohádky anebo písničky, které dítěti pustíte na cédéčku, nemohou nahradit to, že si společně povídáte, čtete nebo zpíváte. Pořiďte raději xylofon, bubínek či rumba koule a hrajte si a zpívejte. Je to čas strávený skutečně smysluplně – pro vás i pro vaše děťátko.
"Dnešní děti jsou obvykle přesycené hračkami. Mají jich tolik, že si s nimi nedokážou pořádně hrát, je zahlcena jejich kapacita. Líbí se mi příměr s hejnem ryb a s dravcem, který chce ryby lovit. Laik by řekl, že čím víc ryb je, tím snáze dravec nějakou uloví (stejně jako čím více hraček dítě má, tím líp se zabaví). Ani jeden z těchto předpokladů však neplatí. Hejno ryb se před dravcem ubrání paradoxně lépe než jednotlivec. Tím, jak je jich mnoho, dravce spletou, společně mění směr, míhají se dravci před očima, ten se nedokáže soustředit na ulovení jedné ryby a často odplouvá s nepořízenou. I dítě zahlcené hračkami si obvykle nedokáže pořádně hrát. Těká od hračky k hračce, jednu si vezme, ale jeho pozornost už přeskakuje k další a nakonec sedí v pokojíčku uprostřed hraček a nehraje si s ničím. Celkově by hraček mělo být raději méně než více. Pokud jich má moc, většinu jich schovejte, po měsíci některé vyndejte a uschovejte ty současné. Dítě bude mít radost z hraček, na které už stihlo zapomenout, zároveň se lépe soustředí," radí dětská psycholožka Tereza Beníšková.