[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pitný režim zajišťuje plnou výkonnost všech orgánů v těle, usnadňuje trávení, napomáhá vstřebávání živin, je nezbytným činitelem při metabolismu látek i regulaci tělesné teploty. Voda udržuje stálost vnitřního prostředí a slouží i jako transportní médium pro příjem živin a odvod nadbytečných tuků a škodlivin z těla. Nedostatek tekutin je tak nebezpečný z každého hlediska.
„Jelikož voda plní funkci nosiče živin, kyslíku a také odpadních látek, při jejím nedostatku dochází k bolestem hlavy, malátnosti nebo poškození pružnosti pokožky. Déle trvající dehydratace má pak z důvodu snížené okysličenosti mozku a srdce za následek nejen snížení celkové výkonnosti organismu, ale také sníženou výkonnost duševní, což se třeba u dětí může projevit únavou, sníženou pozorností ve škole, ale i náladovostí či neposlušností.
Větší ztráty vody často způsobují i intoxikaci některých důležitých orgánů, například ledvin. Běžné je rovněž nedostatečné vyprazdňování, které může v kombinaci s jinými faktory zvýšit riziko mnoha zdravotních potíží, jako třeba rakovinu tlustého střeva,“ říká Oľga Floreková z poradny výživy Dio-Vita v Bratislavě.
V průběhu dne vyloučíme asi 2,5 litru vody, a to nejen močí a pocením, ale také dýcháním. V případě extrémních podmínek (fyzická zátěž, horké počasí) to však může být mnohem víc. „Abychom tuto ztrátu nepocítili na vlastním zdraví, je nutné ji dostat do rovnováhy dostatečným příjmem nových tekutin. Kromě nápojů je do organismu získáváme také prostřednictvím stravy, která dokáže v případě dostatku zeleniny a ovoce nahradit i přes litr vody.
Část tekutin si tělo dokáže vytvořit také metabolickou činností, o zbytek se ale už musíme postarat sami pitím,“ konstatuje odbornice. Na potřebu vody nás obvykle upozorní žízeň, ta se ale obvykle objevuje až v okamžiku 1–2% dehydratace! Navíc, pocit žízně se s věkem snižuje a pravdivý je i fakt, že ta se může objevit rovněž jako příznak některých chorob (například cukrovky). Takže nespoléhejte na to, že si tělo o vodu samo „řekne“.
I když jistě znáte „doporučenou denní dávku“ vody v množství dvou litrů, skutečná potřeba tekutin je individuální a závisí na mnoha faktorech, třeba tělesné hmotnosti či aktuálním počasí. Vliv má také náš věk, pohlaví, složení stravy, zdravotní stav nebo fyzická zátěž. Potřeba tekutin je tedy u každého jiná a může se navíc měnit. Někdy stačí i méně než litr (třeba když celý den sedíme a jíme hodně zeleniny a jídla s nízkým obsahem soli), jindy si tělo řekne třeba i o 5 litrů vody (při vyšší fyzické zátěži, horkém počasí či konzumaci příliš slané či sladké stravy).
Je proto nutné si denní dávku vody hlídat s ohledem na všechny zmíněné vnější faktory. Kromě pocitu sucha v ústech, tendence k zácpě nebo škytavky při jídle je dobrým vodítkem nedostatku tekutin také barva moči – čím je tmavší, tím je tělo dehydratovanější.
Stejně jako na množství tekutin záleží také na jejich kvalitě. Zatímco podle odborníků by hlavní podíl našeho pitného režimu měla tvořit pitná voda a čaje, podle průzkumů společnosti Tetra Pak nejvíc nakupujeme něco úplně jiného. Především sycenou vodu, nejrůznější ředěné sirupy a limonády. „Vody sycené oxidem uhličitým nejsou pro tělo až tak vhodné, proto by měly být konzumovány jen omezeně a spíše výjimečně.
Perlivé vody mohou kromě jiného poškozovat zubní sklovinu nebo způsobovat žaludeční a trávicí obtíže. Navíc mají močopudné vlastnosti, takže rozhodně nejsou ideálním nápojem k úhradě chybějících tekutin. Totéž platí o slazených nápojích, které jen zvyšují pocit žízně. Některá umělá sladidla navíc zvyšují i chuť k jídlu,“ varuje Oľga Floreková.
Že pijete „jako o závod“ a nedostatek tekutin rozhodně není váš problém? Co když se vás ale týká hyperhydratace? Více tekutin, než člověk potřebuje, totiž také není pro organismus zdravé. Výživová poradkyně říká: „V případě jednorázového přísunu většího množství tekutin tělo tento fakt zaregistruje a přebytečnou vodu jednoduše vyloučí. Pokud by ale tento stav trval dlouhodobě, vzniká nebezpečenství vyplavování nejen odpadních, ale i látek potřebných pro organismus. Pokud bychom je v dostatečném množství včas nedoplnili, může vzniknout zdravotní problém hlavně u ledvin – jejich funkce postupně oslabuje, až selhává.“ V extrémních případech pak může podle odborníků dojít dokonce i k „otravě“ vodou!
Problematický ovšem může být také jednostranný režim, zejména v případě minerálních vod. Ty sice poskytují a doplňují organismu nezbytné minerální látky a stopové prvky, někdy to ovšem může být až na škodu. „Trvalá konzumace středně a silně mineralizovaných vod představuje zvýšené riziko vysokého tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů, některých kloubních chorob, těhotenských komplikací nebo poruch fyzického vývoje u dětí. Každý lidský organismus a také minerálka mají však své specifické vlastnosti, proto je vhodné nechat si udělat rozbor množství minerálů v těle a poradit se o zařazení minerálních vod do denního menu s odborníkem individuálně,“ doporučuje Oľga Floreková.
Dětské tělo je tvořeno vodou až z 85 %, tudíž je na každou ztrátu tekutin velmi citlivé. Zhruba do 6. měsíce věku (do doby podávání příkrmů) nepotřebuje dítě kromě mateřského či kojeneckého mléka žádné další tekutiny. Poté si jeho tělo většinou vystačí s kojeneckou vodou v množství do 200 ml. Teprve v roce, kdy se jídelníček dítěte již podobá jídelníčku dospělých, by mělo dítě vypít zhruba litr tekutin denně (včetně mléka), v horkém počasí ještě o něco víc.
„Děti jsou zpravidla v pohybu více než dospělí, rostou a vyvíjejí se, proto by měly denně vypít v rozmezí od 1,5 do 2,5 l vody podle podmínek prostředí a roční doby. Obecně lze denní potřebu tekutin odvíjet od váhy dítěte – u ročního je to 120–135 ml tekutiny na 1 kg váhy, u čtyřletého 100–110 ml tekutin na 1 kg váhy, desetiletému stačí 70–95 ml na 1 kg váhy, což je něco přes 2 litry tekutin denně,“ konstatuje odbornice Oľga Floreková.
Stejně jako u dospělých i u dětí by hlavní podíl pitného režimu měla tvořit obyčejná voda. Bez ohledu na věk jsou vhodné také šťávy z čerstvého ovoce a zeleniny (ředěné vodou), které jsou dobrým zdrojem mnoha vitaminů, ve velkém množství ale kvůli obsahu glukózy, fruktózy, sacharózy a dalších cukrů napomáhají rozvoji zubního kazu. Co se čaje týče, černý ani zelený nejsou vhodné pro kojence, protože snižují vstřebatelnost některých důležitých živin v organismu.
Populární bylinkové čaje představují pro malé děti potenciální riziko kvůli některým chemickým látkám obsaženým v bylinkách, proto by bylinné čaje, včetně heřmánkového, měly být kojencům podávány pouze v malém množství jako doplněk k jiným nápojům. Totéž platí o džusech a minerálních vodách. Obecně největším problémem u dětí je jejich obliba sladkých nápojů. Podle celonárodního průzkumu společnosti Tetra Pak je 61 % nealkoholických nápojů, které nakupují pro spotřebu české rodiny s dětmi ve věku 3–14 let, slazených.
Kromě množství rafinovaného cukru a potravinových kyselin přitom řada z nich obsahuje i různé syntetické přísady, jako jsou konzervanty, aromata a barviva. U některých dokonce existuje odůvodněné podezření z působení zdravotních problémů, jako jsou alergie, hyperaktivita nebo nespecifické zdravotní potíže. Třetinu z celkových nákupů tekutin potom tvoří sycené slazené nápoje, které přispívají k obezitě a zvyšují kazivost zubů již u předškolních dětí. Rizikem jsou rovněž sladké instantní čaje.
Pitná voda je možná trochu „obyčejná“, pro tělo má ale velký význam. Přestože někomu nechutná, jiný se obává o její kvalitu. Tyto argumentu „proti“ vodě však ve skutečnosti nemají své opodstatnění. Chlorované příchuti se lze snadno zbavit – stačí nechat vodu krátce odstát nebo ji zahřát, aby chlor vyprchal. Co se kvality týče, pro tekoucí vodu je u nás velmi přísná legislativa a hygienické normy jsou u ní dokonce mnohem přísnější než pro vodu balenou.
Ve většině domácností je tedy vhodná i pro kojence. „Tzv. kojenecká balená voda představuje určitý nadstandard. Navzdory jejímu určení pro malé děti je ale stejně potřebné ji před použitím převařit, což můžeme udělat i s vodou z vodovodu,“ konstatuje bratislavská nutriční specialistka. Balená voda, která je mimochodem asi třistakrát dražší než ta domácí, je tedy skutečně nutná pouze tam, kde není kontrolovaný zdroj vody. TIP: Obecně lze říci, že pitná voda z veřejných vodovodů má v České republice velmi dobrou kvalitu. Aktuální výsledky testování kvality vody nebo informaci, jaké látky se k její úpravě používají, máte právo získat od své lokální vodárny.
Protože menší (ale i ty starší) děti nejsou schopné dbát na dostatečný přísun vody, je třeba na ně trochu dohlížet, hlavně na ty menší. Na začátku je dobré podávat pití po lžičkách, později k chuti na nápoj pomůže nápaditý hrníček nebo láhev s brčkem. Starším potomkům je nutné vysvětlit problematiku pitného režimu a do školy jim spolu se svačinou dávat i vhodnou tekutinu.
Nedejte jim příležitost pořizovat si pití v nápojovém automatu, který zpravidla obsahuje naprosto nevhodnou nabídku. V pití, podobně jako v ostatních činnostech, je také důležité jít dětem příkladem. „Nedá se očekávat od dítěte zdravý přístup k pitnému režimu, pokud sám rodič je špatně informován a nevede je k němu. Nepodléhejte proto tlaku ze strany dětí a nedovolte jim pít spoustu sladkých nápojů. Raději se zaměřte na jejich dostatečné povědomí o potřebě tekutin a na motivaci k pití čisté vody,“ radí Oľga Floreková.
Spotřebu vhodných tekutin navyšte při vyšších teplotách, v extrémních pracovních či klimatických podmínkách, při větší fyzické i psychické zátěži, kdy jsou zvýšené nároky na organismus. V případě léčby některých chorob je pitný režim potřeba upravit podle aktuálního zdravotního stavu – zvýšit nebo naopak omezit celkový příjem tekutin. Některé vody a nápoje mohou být využity jako podpůrná léčba (bylinné čaje), jiné mohou mít v kombinaci s léky naopak nežádoucí vedlejší účinky.
O všem je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem. Pocením tělo ztrácí kromě vody i určité množství minerálů. V případě vyšší fyzické zátěže, zejména při sportu a některých náročných profesích, je proto vhodné sáhnout po speciálním sportovním nápoji (iontový, energetický, nebo proteinový), který zabrání ztrátě fyzické výkonnosti. Zvláštní druhy nápojů však mohou být v běžném životě zbytečné, ve větším množství dokonce škodlivé.