Maminka.czČasopis Moje psychologie

Všechno je ve slovech!

Indra Hildebrandt-Sochor 10.  8.  2009
Ať už prezentujete nové nápady, snažíte se získat práci, máte proslov či jen klábosíte se šéfem – úspěch nebo selhání záleží na síle vašich slov. Stačí pár řečnických tipů a můžete se s takovými situacemi snadno vyrovnat.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Všichni máme schopnost mluvit. Naučili jsme se to už jako děti a děláme to každý den. Takže by to tedy neměl být takový problém. Jenže: kdokoli, kdo už někdy stál před netrpělivě vyčkávajícím obecenstvem, s podlamujícími se koleny a možná s mikrofonem v jedné ruce, nebo kdokoli, kdo už se někdy snažil s vysušeným hrdlem vychvalovat vlastní schopnosti u přijímacího pohovoru do nového zaměstnání, dobře ví, že úspěch nebo neúspěch závisí na slovech, na tom, co řekneme a jak to řekneme.

Slovní zásoba je náš poklad a naše moc, prostřednictvím které můžeme lidi o něčem přesvědčovat, dělat na ně dojem, vyvolávat v nich pocit sounáležitosti, okouzlovat je nebo s nimi dokonce manipulovat. Jediné, co se musíme naučit, je, jak tuto pokladnici slov používat a jak překonat strach, že by nám v nevhodnou chvíli mohla slova dojít. Experti na rétoriku radí, jak se připravit na nejčastější situace v zaměstnání a jak umět najít ta správná slova, která vás povedou k úspěchu.

U přijímacího pohovoru váš možný budoucí šéf nesleduje jen vaše odborné kvalifikace, ale také celkovou osobnost. Německý pracovní kouč Christian Püttjer ve svých knihách popisuje, jak zdůraznit individuální silné stránky a přitom zůstat autentičtí.

Buďte něčím jedineční

Mnozí šéfové začínají přijímací pohovor větou: „Nejdřív mi prosím řekněte něco o sobě.“ A tím vám dávají dokonalou možnost nějak prezentovat sama sebe, což ale neznamená, že byste v tuto chvíli měli začít recitovat svůj životopis, jak to řada žadatelů o práci v takové chvíli dělává. Životopis přece obvykle leží přímo před budoucím nadřízeným a ten se na něj jistě už dávno podíval, jinak byste se tohoto pohovoru vlastně ani neúčastnili.

Během zhruba tří minut byste nyní měli sdělit, proč jste to právě vy a jedině vy, kdo se dokonale hodí pro nabízenou pracovní pozici. Abyste byli co nejvíc přesvědčiví, zaměřte se na popis práce a zdůrazněte i nedostatky ve vašich zkušenostech, které souvisejí s požadavky nového místa. Použijte řečnické triky, abyste vyvážili svoje možné deficity: „I když jsem nikdy nezastával žádnou vedoucí pozici, získal jsem už spoustu zkušeností s vedením lidí tím, že jsem zaučoval nové zaměstnance.“

====Ukažte své odhodlání====

Kvůli nervozitě a rozrušení můžeme během pohovoru nevhodně řečnicky klopýtnout: zdržte se přílišné upřímnosti, která by vám neprospěla (jako „chci pracovat v Praze, protože tu pracuje i můj přítel“, z čehož dotyčný šéf získá dojem, že o tu práci ve skutečnosti moc nestojíte) a místo negativních formulací jako „nevzdávám se snadno“ používejte pozitivní charakteristiku „jsem velmi vytrvalá“. Všichni žadatelé o práci používají prázdné fráze jako „umím se dobře začlenit do kolektivu“ nebo „jsem flexibilní“. Proto vy musíte tyhle fráze naplnit nějakými zkušenostmi z vašeho minulého zaměstnání („kvůli své minulé práci, která pro mě byla velmi důležitá, jsem se z vlastního rozhodnutí na nějakou dobu přestěhovala do Německa“).

Přestože jste delší dobu nepracovali nebo zatím máte málo pracovních zkušeností, můžete na svého budoucího nadřízeného zapůsobit. Popište mu vaše speciální zásluhy a úspěchy, kterých jste dosáhli na posledním místě. Je velmi důležité získat jeho sympatie: vysvětlete, že nehledáte jen tak nějakou práci, ale velmi stojíte právě o tuto konkrétní.

Zkuste vyvolat pocit sounáležitosti

Když se přijímací pohovor chýlí ke konci, měli byste se snažit vyvolat pocit sounáležitosti, jak radí odborník. Poděkujte nadřízenému za rozhovor a zdůrazněte, co se vám na dané společnosti nejvíc zamlouvá. Pokud během pohovoru vyšlo najevo, že postrádáte nějaké schopnosti, můžete teď nabídnout, že je nějak získáte nebo vylepšíte do doby, než byste nastoupili do zaměstnání, například že si zopakujete znalosti z anglického jazyka, poučíte se o funkcích nového softwaru a podobně.

Lidé, kteří mluví před větším obecenstvem jen zřídka, dobře znají ten svírající pocit v žaludku – i když tohle je přesně ta chvíle, kdy byste měli ukázat, že máte co říci! Lektorka kurzů rétoriky Sabine Asgodom ví, jak byste se měli naučit profesionálnímu vystupování.

Překonejte nejistotu

Tréma je nejen normální, ale může být i produktivní: z důvodu zvýšené hladiny adrenalinu stoupá v kritické chvíli i schopnost soustředění. Nicméně jak odbornice varuje, pochybnosti o sobě samém typu „to nedokážu, mluvit před tolika lidmi“ mají úplně opačný účinek. Ten, kdo chce ostatní o něčem přesvědčit, musí vypadat, že je sám o svém poselství přesvědčen.

Když se připravujete ke sdělení nějakého důležitého poselství, ujistěte se, že vaše vlastní přesvědčení bude v textu zřetelně rozpoznatelné. Často podvědomě používáme formulace, které naše prohlášení zbytečně oslabují. „Možná by mohlo být trochu levnější, kdyby...“ nezní tak přesvědčivě jako „s touto strategií ušetříme až pět procent z nákladů“. Seznamte se předem s místem, kde se váš proslov bude odehrávat. Kde budete stát? Jak hlasitě budete muset mluvit? Pokud budete potřebovat mikrofon, otestujte ho a vyzkoušejte si, jak zní váš hlas v reproduktorech.

Pokud jde o vhodný oděv: ano, měli byste dobře vypadat, a ano, měli byste na sobě mít při svém proslovu nové oblečení. Ale určitě si to oblečení předem vyzkoušejte – abyste pak nemuseli celý večer přemýšlet, jestli vám ty kalhoty nejsou nějak moc těsné. Velkým tabu jsou nepohodlné boty, protože když budete nejistě stát, budete se i nejistě cítit.

====Vzbuďte zájem====

Když chcete získat pozornost obecenstva, měli byste mu říct, co může od vašeho proslovu očekávat: místo zdlouhavých úvodních frází hned na začátku poukažte na smysl celé přednášky: „Teď vám předvedu, jaké nápady jsme vyvinuli v našem projektovém týmu, abychom přilákali nové zákazníky.“ Většina lidí mluví příliš rychle, protože se cítí nepříjemně, když mají udělat pauzu. Ale posluchači pauzu potřebují. Nechte vyniknout důležité věty tím, že po nich následuje chvilka ticha.

Snažte se šetřit s počtem odstavců a kontextových informací – pokud se budou posluchači cítit přesyceni, přestanou vám věnovat pozornost a bude pro vás obtížné je znovu upoutat. Dávejte si pozor na informační materiál nebo vzorky z jiných zdrojů: posluchači jimi mohou být natolik upoutáni, že přestanou vnímat váš hlas. V takových případech je dobré udělat krátkou pauzu, dokud znovu nezískáte jejich pozornost. Shrnuto: pauza neškodí, pauza pomáhá a pro dobré rétory je jedním ze základních nástrojů k úspěchu.

====Aby si vás zapamatovali====

Před vámi už měli prezentaci dva lidé a po vás ji mají mít další tři; na firemní oslavě mají mít proslov další čtyři – jak zajistíte, aby si lidé zrovna vaše slova nebo prezentaci zapamatovali?
„Nejdůležitějším nástrojem jsou živé příběhy,“ radí odbornice. Povězte nějaký vlastní příběh, na firemním večírku můžete vyprávět legrační příhody – ale dejte si pozor, abyste nikoho nezkompromitovali! Nebo když jde o prezentaci, vyprávějte, jak došlo k tomu, že váš tým začal pracovat na daném projektu. Lidské příběhy si lidé vždy lépe zapamatují než fakta. A vždy udržujte oční kontakt s posluchači, místo abyste zoufale zírali do papírů před sebou. Posluchači musejí mít pocit, že jim vyprávíte příběh a ne že jim jen čtete jakýsi text!

Stojíte právě se šéfem ve výtahu nebo se máte na recepci setkat s obchodním partnerem – a nemáte ani ponětí, jak vyplnit trapné ticho? Tady je pár tipů, jak obratně využít takové malé příležitosti, abyste udělali dobrý dojem.

Obratný začátek

Čím déle budete přemýšlet, co vhodného byste asi tak měli říct, tím těžší bude začít konverzaci. Nejlepší strategie: zahajte diskusi zcela jednoduchým tématem. Nezávazná konverzace je vždy jen povrchní, takže témata jako počasí nebo cestování nejsou nikdy příliš banální.
Důležité je ale ukázat pozitivní myšlení. „Dnes je tak krásné počasí, z toho mám vždycky dobrou náladu“ zní lépe než stížnosti na dopravní zácpu, kterou jste ráno zažili. Komplimenty jsou v pořádku, pokud nezní příliš podlézavě. Například je dobré zmínit se o telefonním rozhovoru, kdy jste se poprvé poznali: „Mám radost, že se setkáváme osobně, po tom telefonním rozhovoru minulý týden.“ Konverzaci také můžeme začít otázkami a poznámkami o nějaké aktuální situaci: „Jste na tomhle veletrhu poprvé?“ nebo „Myslíte, že obchodování v této předvánoční sezoně bude tak rušné jako minulý rok?“ Co je absolutní tabu: nikdy se nesnažte debatovat se svým nadřízeným o závažných otázkách, když se jen tak náhodou potkáte na místech, jako je výtah nebo toalety!

Duchaplný průběh

Pro dobrou nezávaznou konverzaci je zcela zásadní najít společný zájem. To je obvykle snazší, když mluvíte o práci, ale dejte si pozor, abyste se nezapletli do příliš velkých detailů, mohli byste totiž odradit někoho, kdo třeba není tak dobře informován jako vy. Tady platí obecné pravidlo: pokud váš konverzační partner něco řekne, měli byste na to zaujatě reagovat – dokonce i když se to týká soukromého tématu. Je to určitě zdvořilejší, než mlčet jen proto, že se bojíte, abyste nebyli indiskrétní.

Snažte se pokládat otevřené otázky, aby ten druhý mohl odpovědět něco víc, než jen „ano“ nebo „ne“ a aby se mohl sám rozhodnout, do jak velkých detailů jeho odpověď zajde. Když už najdete vhodné téma, neznamená to, že se ho musíte držet celou věčnost. Když se vás někdo zeptá, jak jste strávili dovolenou, určitě neočekává, že mu uděláte přednášku hodnou turistického průvodce.

Citlivý závěr

Vás konverzační partner možná plánuje cestu a rád by se dozvěděl o vašich zkušenostech. V tom případě se nezávazná konverzace stává mnohem intenzivnější. Pokud budete chtít hovor v nějaké chvíli ukončit, určitě nepoužívejte výmluvy jako „půjdu si dát něco k pití“, protože ten druhý by měl pocit, že jste ho nezdvořile odbyli. Je mnohem vhodnější, když druhému poděkujete, řeknete, že vás ten zajímavý rozhovor potěšil a rozloučíte se zcela prostě a jednoduše: „Omluvte mě prosím, ale už bych měl pomalu jít domů. Bylo moc příjemné vás poznat a těším se, až se zase potkáme.“ Pokud jste navázali nový kontakt, který by mohl být důležitý, nezapomeňte si vyměnit vizitky a možná si i domluvit další setkání.

Může se to stát komukoli: musíte někomu sdělit nepříjemnou zprávu a máte z toho velmi špatný pocit. Záleží ale na tom, jakým způsobem věc sdělíte, a když se na to připravíte, vyhnete se mnoha bezesným nocím.

Potřebuji s vámi mluvit

V pracovním životě může nastat mnoho situací, kdy musíte splnit nepříjemnou povinnost. Čím výš se dostanete v pracovním žebříčku, tím pravděpodobnější bude, že budete muset jiným lidem říct něco nepříjemného – dokud tedy nebudete tak vysoko, že budete moci tímto úkolem pověřovat někoho jiného.

Takové rozhovory se mohou týkat různých záležitostí: budete třeba muset dát někomu výpověď nebo budete muset sdělit důležitému zákazníkovi, že nestihnete něco v termínu. Ať se to bude týkat čehokoli – je důležité začít s nepříjemným rozhovorem, co nejdřív je to možné, protože ono se to nijak nezlepší, když budete pár dní vyčkávat.

Buďte připraveni

Připravte si své argumenty písemně a projděte si možné protiargumenty. Pokud potřebujete někoho vyhodit, připravte si poznámky o důvodech výpovědi; když se například potřebujete omluvit za pozdější dodávku zboží od vaší společnosti, nejprve se ujistěte u svého nadřízeného, jestli souhlasí s možnými speciálními podmínkami, které danému zákazníkovi můžete nabídnout jako omluvu. Řekněte si některé z klíčových vět nahlas. Poznámky si nechte po ruce. V případě, že jste hodně rozrušení, začněte normálně dýchat a hlasitě a jasně vyslovte to, co potřebujete říct.

Nikdy nechoďte kolem horké kaše

I když je to třeba nepříjemné, nesnažte se zamlžovat prohlášeními jako „víte, naše společnost měla v posledních letech těžké období“ a jděte místo toho rychle přímo k jádru věci. V případě, že potřebujete někomu dát výpověď, dejte si pozor, abyste se nedostali do diskuse na téma: „Co takhle dát ještě poslední šanci příští měsíc?“ V případě, že se potřebujete omluvit jménem společnosti, přiznejte pochybení, ale zdůrazněte, proč je i přesto vaše firma dobrou volbou. „Vím, že jsme udělali chybu, ale do budoucna vám mohu nabídnout...“ Tímto způsobem můžete dokonce získat spokojeného zákazníka i v nepříznivé situaci.

Témata: Časopis Moje psychologie, Peníze a kariéra, Opačný účinek, Nové oblečení, Trapné ticho, Špatný pocit, Dobrý dojem, Obecné pravidlo, Důležité poselství, Informační materiál, Nejčastější situace, Společný zájem, Pracovní zkušenost, Nepříjemný rozhovor, Krásné počasí