[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Protože i když jsme každá z jiného těsta, mateřství určitě neodbývá žádná z nás. Děláme, co můžeme (cítíme… načteme… vyposlechneme). Nešvarem doby ale je, že všechno moc řešíme. A okolí má také potřebu řešit nás a naše postoje. Výsledkem může být vystresovaná matka, nespokojené dítě, nesoulad mezi nimi i v rodině. Nepouštějte si tak k tělu nic, co mají ostatní potřebu řešit. Jen názor těch, na nichž vám záleží, a nad nímž se zamyslet chcete. Která třaskavá témata hýbou světem mateřství? Za co vás okolí třeba bude soudit?
Říká se tomu také intenzivní mateřství (jakkoli to může znít úsměvně, protože mateřství snad ani nemůže být jiné než intenzivní). „Intenzivní mateřství je popisováno jako společenský diktát či norma, která ženám předepisuje investovat maximální možné množství času, energie a peněz do výchovy dítěte,“ popisuje se ve studii brněnských psycholožek Jak to mají mámy. Mateřská péče je nezastupitelná, podle tohoto konceptu a některých lidí z okolí byste měla s dítětem trávit maximum času a nepřenášet odpovědnost na nikoho jiného. Dokonce se mluví o tom, že předat na dvě hodiny spící miminko v kočárku babičce znamená, že v tu chvíli narušíte vazbu, která mezi vámi je. Brněnské psycholožky zkoumaly, kolik času s dětmi trávíme. Až polovina maminek s dětmi do půlroku věku nebývala vůbec bez nich. Skoro pětina ani v době, kdy bylo dítěti už dokonce rok a půl! Otázkou je, zda to tak měly z vlastního přesvědčení, nebo proto, aby se přiblížily obecnému očekávání.
„Skutečně dobrá matka se podle ideologie intenzivního mateřství svému dítěti věnuje na maximum a dělá vše pro jeho optimální rozvoj včetně následování odborných rad,“ píše se ve studii Jak to mají mámy. Takže, mámo, honem rychle zjisti aktuální doporučení všech psychologů a směrů, a co na tom, že si třeba i odporují. Hlavní je být v obraze a nechovat se pouze intuitivně podle přírodních instinktů. Všechna rozhodnutí musí být informovaná a nic není jen tak. I na to, jak se ráno neutrhovat na dítě ve stylu „okamžitě si oblíkni tu bundu a jedeme!“, doprovázené třeba i plácnutím po zadku, existuje webinář nebo brožura. Vypadá to, že bez jejich následování se vlastně nedá být dobrou matkou. Ta má totiž čas a energii s dítětem dlouze diskutovat, jakou bundu by si přálo a zda jsou s tím oba v souznění.
Pusťte si k tělu jen názory těch, na nichž vám záleží. A také tatínka dítěte.
Rozvíjet, stimulovat, naučit se dokonalou baby masáž, zažívat neopakovatelné chvilky při lekci „Vaření s příběhem“ a těšit se na společný výtvarný kurz. Otázka „Vy nechodíte na dětské plavání?“ pak může být provázená zvednutým obočím, že bude vaše dítě do smrti nenávidět vodu, protože mu ji dopřáváte jen doma ve vaně.
„Aktivní stimulace a naprostá pozornost, věnovaná podpoře optimálního rozvoje dítěte, je díky ideologii intenzivního mateřství od matek očekávána už od samotného narození dítěte,“ potvrzuje i studie Jak to mají mámy. „Předpokládá se, že matka bude aktivně stimulovat kognitivní a motorický vývoj dítěte a volit pro něj i dostatek vhodných organizovaných vzdělávacích aktivit.“ A kdy pak nakoupíte? Uvaříte? Uklidíte? A dokonce byste při těchto úkonech chtěla po dítěti, aby se samo zabavilo, a nemáte zrovna čas mu půjčovat hadřík a nechat ho „mýt vanu“, protože prostě nestíháte?
Spí s dítětem v jedné posteli, nosí ho i tříleté v šátku, kojí pro uklidnění každého vzteku. Vy třeba jezdíte s kočárkem a vaše dítě má od narození svou postýlku? Skoro abyste se to bála přiznat. Aktuální trendy v rodičovství jsou totiž jasně dané.
„Podle principů kontaktního rodičovství má být dítě v častém, v extrémní podobě až permanentním fyzickém kontaktu s matkou. Ta se tak může stát až nezastupitelnou,“ říká se ve studii Jak to mají mámy, která i potvrdila, že až 40 % žen z výzkumu tento trend následuje především v oblasti nošení dětí v šátku nebo nosítku.
Respekt zaslouží určitě všechny ženy, které obětavě nosí třeba desetikilové děti a před sebou vezou prázdný kočárek, kam se je opatrně pokoušejí odložit, když usnou. Respekt mají mít ale i ty, které kočárkování milují stejně jako jejich spokojeně rozvalená miminka, která tu chrupají třeba dvě hodiny v kuse. Zcela nekontaktně. A v pohodě.
Nikdo nepochybuje o tom, že je kojení tím nejlepším a nenahraditelným způsobem výživy dítěte. Ani o tom, že má kromě nutričních hodnot i ty další – vzájemná blízkost, způsob mazlení, uspokojování emocionálních potřeb dítěte. V kontaktním rodičovství je kojení vnímáno přímo jako dominantní prostředek regulace emocí dítěte a kontaktu s ním. Co z toho může vyplývat? Že, v nadsázce řečeno, dnes existuje skupina maminek, které kojením řeší pláč, lítost, vztek a jakékoli jiné potíže i v případě batolat. A pokud to neděláte stejně, můžete být terčem poznámek.
„Podle propagátorů kontaktního rodičovství by dlouhodobé kojení mělo vést k hlubšímu vztahu mezi matkou a dítětem a mělo by mít významně pozitivní dopad na fyzické a psychické zdraví dítěte. Z vývojově psychologického hlediska se zdá jako zásadní rozlišovat v přístupu ke kojení podle věku a vývojových potřeb dítěte,“ poukazuje studie Jak to mají mámy. „Zatímco v prvních týdnech a měsících po narození dítěte jsou kojení na požádání i kojení jako forma tišení dítěte vývojově zcela adekvátní, v pozdějším vývoji se mohou s vývojovými potřebami dítěte míjet.“ No vida, malý bod pro všechny, které vztek tříleťáka řeší jinak než kojením.
„Proč si tedy pořizovala dítě, když od něj utíká?“ Popřípadě: „To s ním budeš celé čtyři roky doma? To budeš v práci úplně odepsaná.“ Dva protipóly doby. Dává možnosti částečných úvazků, práce z domova, jeslí v zaměstnání na jedné straně a na druhé straně možnost trávit plně čas se svým dítětem, dokud nenastane čas na školku. Více možností pak pro spoustu lidí znamená ošidnou jistotu, že právě oni „vědí“, jak by to mělo být a „co je pro vás a dítě správné“
Všichni mají názor na mateřství. Řiďte se ale tím svým.
„Se zvyšujícím se počtem pracujících matek se do popředí dostává téma konfliktu role mateřské a role pracovní,“ poukazuje na tento fakt i studie Jak to mají mámy. „Postoj ženy k mateřství a práci, respektive spokojenost s tím, jak dokáže obě tyto role skloubit, se ukazuje jako důležitý. Pokud je žena spokojena s oběma rolemi, má to pozitivní dopad na její zkušenosti v rodičovství, a pokud cítí konflikt mezi rolemi, může to přinášet stres, depresi nebo méně pozitivní prožívání mateřství.“ Není nikdo povolanější než vy sama, kdo by měl soudit, zda, kdy a nakolik (ne)pracujete během rodičovské dovolené. Znáte sebe a okolnosti toho, kdy budete spokojená. Znáte své dítě a odhadnete, co je nejlepší pro něj a pro vaši rodinu – jestli vaše náruč, nebo společenské kontakty s někým dalším.
Seznam věcí, za které vás okolí může posuzovat a možná i odsuzovat, by nemusel končit. Mateřství je zkrátka intenzivní téma doby. Každý na něj má názor, často radikální. Nahrává tomu i koncept Yummy Mummy, který se k nám dostává z Ameriky. Zjednodušeně řečeno trend, který velí zvládat perfektně všechny oblasti života. Svým způsobem se jedná o přenos mediálního obrazu celebrit do reálného života matek. Yummy Mummy je bohatá, zdravá, sexy, šťastná a ve všech ohledech dokonalá. Je nejen ideální matkou svých nádherných dětí, ale i celkově úspěšná ve své profesi i osobním životě. Tenhle ideál neoprošťuje matku od povinnosti věnovat maximum času rodině a dětem, ale navíc na ni klade nároky týkající se fyzického vzhledu a profesní úspěšnosti. Realita? Nemožná. Než pokusy o Yummy Mummy, je určitě lepší být Happy Mummy. Se všemi svými nedokonalostmi. A řešit je můžete jen vy a váš partner, tatínek dítěte.
Náš tip: Psychologický výzkum mateřství JAK TO MAJÍ MÁMY – brněnské psycholožky Zuzana Masopustová, Petra Daňsová, Lenka Lacinová
Hra na supermámy, supermanželky, supermodelky, které všechno zvládají levou zadní a fantasticky u toho vypadají, může vést spíš k tomu, že se ze vší té snahy po dokonalosti zhroutíme. Mediální obraz, který nám je nabízen, je falešná iluze, které v reálním světě, kde den má jenom čtyřiadvacet hodin a my nemáme k ruce arzenál hospodyň, chův, kadeřnic, osobních trenérů a kdovíkoho ještě… dosáhnout nejde. Jsou lepší dny, kdy se mi daří zvládnout děti, domácnost i vlastní vizáž lépe. Ale pak se stane, že jsou děti nemocné, v noci nespí, my jsme unavené a nemáme kapacitu ani na to, abychom si umyly vlasy. Dokonalost je ideál, ale nikdy ne realita.
Článek vyšel v časopise Maminka. Aktuální červnové číslo můžete koupit přes ikiosek.cz/maminka, tam si můžete objednat i předplatné s dárkem.