[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Moje kamarádka Dita je poměrně nepříčetná ze své maminky. I když spolu vždycky vycházely dobře a bez problémů, po narození prvního vnoučete se objevily v jejich vztahu výrazné trhliny:
„Nikdy mi do ničeho nemluvila, ale najednou má ke všemu co podotknout. Vykládá mi, že kvůli jednorázovým plenkám se Daneček bude počůrávat až do školy, protože ho nebude obtěžovat mokrý zadek a nebude mít tu správnou motivaci. I když plně kojím, pořád by do něj lila čaj, protože prý musí mít strašnou žízeň a já jsem příšerná matka, když mu nedám ani pořádně napít.
Z jednorázových ubrousků dostává skoro infarkt a opakuje mi, že mu tím zadělávám na rakovinu. Nenechá si vysvětlit, že to, co platilo za jejích mladých let, už je dávno přežité. Myslím, že mě z ní brzy klepne,“ stěžuje si Dita, kdykoli se potkáme.
Možná, že máte podobnou zkušenost. Možná, že vám naopak vaše matka do ničeho nemluví a snaží se respektovat váš způsob výchovy a péče o dítě. To ale nic nemění na tom, že péče o dítě se v generaci našich matek v mnoha ohledech výrazně lišila od toho, co se propaguje teď. Vyplatí se vám spíš sledovat trendy, nebo dát na zkušenosti starších? Zjišťovali jsme, jak je to v případě těch nejvýbušnějších témat:
Jsou plné chemie. Dráždí jemnou dětskou kůžičku a způsobují opruzeniny, pokud ne něco horšího. Sice pohodlným matkám usnadňují život, ale je to za cenu ohrožení dětského zdraví.
Není zkrátka nad bavlněnou plenku a čistou vodu. Připadají vám tyto argumenty povědomé? Starší generace má na vlhčené ubrousky většinou velmi spadeno a je přesvědčena o jejich mimořádné škodlivosti. Nicméně odborníci jejich emotivní názor zdaleka nesdílí.
Britský výzkum provedený v roce 2012 sledoval po dobu tří let novorozence, jejichž matky používaly vlhčené ubrousky i bavlněnou plenku namočenou v čisté vodě.
Ukázalo se, že z hlediska hydratace a ošetření dětské pokožky neexistuje mezi oběma metodami významnější rozdíl. Odborníci dokonce doporučují používat u dětí i dospělých vlhčené ubrousky místo toaletního papíru.
Podle průzkumu, který provedl mezi lékaři v loňském roce deník Daily Mail, pokládá většina odborníků utírání toaletním papírem za nedostatečné. Jako ideální označují používání bidetu a pokud nemáte tuto možnost, potom nahrazení toaletního papíru vlhčenými ubrousky.
I když se vám totiž jeví konečník dítěte (nebo váš vlastní) jako čistý, při použití toaletního papíru v jeho okolí zůstávají malé zbytky exkrementů. V jejich důsledku stoupá riziko výskytu infekcí močového traktu. Navíc při použití toaletního papíru vznikají častěji mikroskopické trhliny v okolí konečníku, což opět zvyšuje riziko infekce.
Myslí to dobře a jen mají pocit, že jejich vnouče musí nutně trpět žízní, když ho jen kojíte. Proto za vámi neustále běhají s lahvičkou vody nebo čaje, abyste mu dala napít. V generaci našich matek se to tak totiž dělalo. Plné kojení se zkrátka nepovažovalo za dostatečný způsob, jak zajistit dětem dostatečný přísun tekutin. I tenhle názor je už ale dávno přežitý.
Podle doporučení WHO (Světové zdravotnícké organizace) z roku 2014 nepotřebují plně kojené děti mladší šesti měsíců žádný dodatečný přísun tekutin – a to ani čisté vody. Vzhledem k tomu, že je mateřské mléko tvořené z víc než osmdesáti procent vodou, dokáže plně pokrýt dětskou potřebu tekutin.
Naopak nabízení vody nebo čaje dítěti může vést k tomu, že dítě pije méně při kojení, což zase snižuje tvorbu mléka u matky a v důsledku může vést k předčasnému ukončení kojení. A to samozřejmě není žádoucí.
Nikdo na světě by se asi neodvážil tvrdit, že jsou látkové pleny pohodlnější nebo snadnější na údržbu. Stejně jako jen málokdo bude rozporovat fakt, že látkové pleny jsou šetrnější k životnějšímu prostředí než jednorázové plenky (tušili jste, že každé dítě spotřebuje průměrně osm tisíc plen, než se naučí chodit na nočník?).
Dost možná se ale setkáte s názorem starší generace, že kvůli látkovým plenám se vaše dítě naučí chodit na nočník nesmyslně pozdě, protože nebude mít pocit mokra, který by mu zajistil tu správnou motivaci. Problém je v tom, že tento názor nikdy žádný seriózní výzkum nepotvrdil. Nikdy se nezjistil žádný výrazný rozdíl mezi tím, kdy začnou chodit na nočník děti s látkovými plenami a ty, které nosí plenky látkové.
To ale neznamená, že je volba mezi jednorázovými a látkovými plenami jednoznačná. U látkových plen je mnohem větší riziko vzniku opruzenin a podráždění kůže vůbec, protože cilivá dětská pokožka je vystavena většímu mokru i kontaktu s močí.
Na druhou stranu například výzkum z roku 2000, který mimo jiné citovalo i BBC, varuje před používáním jednorázových plenek u chlapců. V jejich případě je totiž problémem vyšší teplota šourku, která je s jednorázovými plenami spojena. Ta údajně může vést v pozdějším věku ke snížení kvality spermií a ohrožení plodnosti.
Pro generaci našich matek bylo běžné, že už od tří měsíců mixovaly svým ratolestem vařenou mrkev a míchaly nejrůznější kašičky. Tak to zkrátka dělali všichni a pediatři to zhusta podporovali. Bez zlého úmyslu bude podobný postup možná doporučovat vaše matka, tchyně či babička i vám. I tato praxe je už ale dávno přežitá a odborníci nad ní odmítavě kroutí hlavou.
Podle výzkumu z roku 2015, který byl zveřejněn v magazínu Pediatrics, dává čtyřicet procent matek svým dětem příkrmy příliš brzy. Tedy dříve než v doporučovaných čtyřech měsících. Přitom je příliš brzké podávání příkrmů spojeno s celou řadou zdravotních problémů.
Příliš časné ukončení kojení a zavedení prvních příkrmů zvyšuje riziko vzniku diabetu, obezity, atopického ekzému, celiakie a dalších chronických onemocnění. Obvyklou motivací matek pro předčasné zavedení příkrmů je teorie, že budou jejich děti lépe a déle spát než při „pouhém“ kojení.
Nicméně podle doporučení odborníků by matky měly kojit (samozřejmě v případě, že je to možné) minimálně šest měsíců. Kojení je spojeno s množstvím zdravotních benefitů – například chrání dítě před ušními infekcemi, průjmovými onemocněními, snižuje riziko sydromu náhlého úmrtí a celé řady dalších. A jen tak mimochodem; představa, že vám příkrmy zajistí klidné noci, je mylná. Studie z roku 2010 naopak prokázala, že zařazení příkrmů před čtvrtým měsícem věku naopak dětský spánek narušuje. Předčasným zavedením příkrmů přijdete v průměru o půl hodiny spánku denně.