Maminka.czChování a vztahy

Vyčleněn z kolektivu: Jak mohu dítěti pomoci?

Martina Machová 10.  6.  2014
Vyčleněn z kolektivu: Jak mohu dítěti pomoci?
Mareček je zvláštní dítě; žádný introvert, naopak je ho všude plno, stále něco vypráví, organizuje, poučuje, navíc je i zjevem poněkud nestandardní. Rád poučuje a děti ho nemají rády. Maminka je z toho samozřejmě nešťastná…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Sotva se nám s Markem po dvou letech podařilo trochu urovnat problémy ve školce, čeká ho v září škola, a já se bojím, že vše začne nanovo. Že bude mít opět problémy začlenit se do kolektivu a najít si kamarády. Marek kupodivu není žádný introvert, naopak! Doma je ho všude plno, stále něco povídá, vysvětluje, organizuje, poučuje, vymýšlí, kutí. Jako by manželovi z oka vypadl… Myslím, že právě po manželovi má sklony každého poučovat, vyprávět, co zažil, kde co viděl, jak to či ono funguje, a to velmi živelně, tak aby ho každý poslouchal. Umím si živě představit, jak to časem musí lézt druhým na nervy, jenže on je prostě takový. Samozřejmě se s ním o tom snažím mluvit, vysvětlovat mu, že co zajímá jeho, nemusí zajímat ostatní. Radila jsem se i s dětským psychologem, pár výchovných rad jsem dostala, ale prý je holt rozumbrada, a časem, až sociálně vyspěje, z toho (možná) vyroste. Mareček je navíc takový neforemný, má nápadně větší hlavičku, k tomu strašně husté a skoro bílé kudrnaté vlasy, které hlavu ještě více zvětšují. Tělo má naopak nápadně útlé. Je zkrátka svým zjevem i chováním hodně nápadný. Děti ve školce ho neměly rády, nenašel si kamarády ani na plavání, ani na hřišti u domu, ani v mateřském centru. Čím je Marek starší, tím víc mu kamarádi chybí a já mám strach, jak ho přijmou děti ve škole.“ (Alice, 36 let a Mareček, 5 let)

V každém kolektivu je „divný týpek“

Takřka každý dětský kolektiv – školka, škola, různé zájmové kroužky, sportovní oddíly, tábory - má své „outsidery“. Děti, které jsou „divné“ a ostatní se s nimi moc nebaví nebo je dokonce zcela zjevně odmítají. Někdy lze na první pohled definovat, čím jsou tyto děti jiné, jindy ne. Odmítnutím, posměšky a někdy i zjevným nepřátelstvím kolektivu trpí nejen dítě samotné, ale i jeho rodiče.

„Má-li vaše dítě potíže najít si skupinu přátel, ať z důvodu okamžité situace, nebo povahových, můžete se cítit stejně zranění a bezmocní jako ono. Můžete se dokonce natolik identifikovat s jeho izolací, že budete rozdělovat svět na my a oni,“ tvrdí významný americký dětský psycholog a psychoterapeut Lawrence E. Shapiro. Takový přístup sice může být krátkodobě pro dítě i rodiče jistou útěchou, nicméně z dlouhodobého hlediska je dle Shapira velmi důležité, aby se dítě naučilo „fungovat“ ve skupině stejně starých dětí. Pokud bude neustále zažívat jen pocit porážky a odmítání a rodiče ho budou utvrzovat v jeho jinakosti a ublíženosti, budou jej tyto negativní pocity a emoce formovat i v dospívání i dospělosti.

6 rad pro rodiče „divých týpků“ aneb jak neposilovat pocity porážky a neúspěchu

  • Buďte mu příkladem, chovejte se tak, jak byste chtěli, aby se chovalo vaše dítě. Jste-li sami „divní brouci“, nedivte se, že je i ono takové. Jděte příkladem, snažte se cíleně zapojovat do různých zájmových skupin (sportovních, kulturních apod.), buďte v rámci možností angažovanými členy společnosti, nebo určité komunity, ve které žijete. „Je velmi důležité, aby vaše děti vnímaly, jakou hodnotu pro vás tyto skupiny mají,“ říká Lawrence Shapiro.
  • Vlastní příklad je opravdu nedocenitelný výchovný prostředek; pokud budete stále o všech a všem mluvit pohrdavě, negativně a povýšeně – stylem já a ti druzí – posilujete jeho pocity výlučnosti a následný negativní vztah k jednotlivcům i skupinám.
  • Povzbuzujte dítě, aby se zapojilo do nějakého zájmového kroužku dětí s podobnými, obvykle poněkud vyhraněnými, zájmy. „U dětí které mají problémy s amorfními skupinami dětí, je větší pravděpodobnost, že budou mít úspěch v úzce zaměřených skupinách založených na dovednostech, zájmech…,“ říká psycholog Shapiro (např. počítačové kroužky, šachové kluby, různé umělecké a hudební kroužky apod.)
  • Všemožně mu pomozte v navazování přátelství; pozvěte k sobě nějakého vyhlédnutého kamaráda na návštěvu, přespání, vezměte ho s sebou na výlet, do ZOO, do bazénu. Uspořádejte u vás pro několik dětí ze školky (kroužku apod.) párty, opékání buřtů apod.
  • Přemýšlejte o tom, jak funguje vaše rodina; nemá v ní dítě hlavní slovo, nebo naopak velmi omezený prostor k vyjádření názoru? Obě krajní polohy mu v případě, že má problémy v kolektivu, zkomplikují situaci.
  • Utvrzujte ho ve své bezpodmínečné lásce; měl by vždy vědět, že vaší lásku a náklonnost si nemusí nijak zasluhovat. Tato jistota je tím nejlepším odrazovým můstkem k jakýmkoliv změnám, třeba i k posílení jeho sebevědomí.
Témata: Chování a vztahy, pomoc, Jak, Kolektiv, Hlavní slovo, Sportovní oddíl, Lawrence, Výchovný prostředek, Skupina dětí, Negativní vztah, Mareček, Děti