Dvojnásobná máma Rona (41) z Islandu měla traumatické dětství a ani v dospělosti se s ní osud nemazlil. Vše se pro ni změnilo v den, kdy si nechala udělat vikingské tetování, které jí pokrývá polovinu obličeje.
Jako dítě Rona (@ronajarls) velmi trpěla. „Vyrůstala jsem se čtyřmi sourozenci, matkou závislou na opiátech a otcem, který neustále pil. Moje dětství bylo noční můrou a opravdu mě psychicky poznamenalo," svěřila se. Navíc zažívala šikanu ze strany spolužáků. „Byla jsem neustále šikanovaná. Když nás táta koncem 80. let opustil a máma dostala plnou péči, stěhovali jsme se tak často, že jsem si nikdy nedokázala najít opravdové kamarády,“ popsala. Roniny problémy se zintenzivnily během dospívání, kdy náhle přestala mluvit. Zatímco lékaři to přičítali pozdnímu autismu, Rona se domnívá, že její tehdejší mlčení bylo ve skutečnosti formou sebeobrany.
Tetování ji změnilo
Ronina záliba v tetování začala v 15 letech, kdy poprvé se svým bratrem navštívila tetovací a piercingové studio v Reykjavíku. Zanedlouho si nechala na jedno rameno vyobrazit ďáblici s vidlemi a na druhé anděla. Tehdy ještě netušila, jak zásadní význam pro ni tetování bude mít. „Ve chvíli, kdy jehla propíchla mou kůži, bylo to jako oheň – nový druh ostré, vyzývavé, a přesto vzrušující bolesti,“ popsala.
Jako mladá se stala maminkou
Další zlom v jejím životě přišel s dětmi. „Už v 19 letech jsem otěhotněla a ve 20 letech jsem měla druhé dítě,“ svěřila se. Bohužel, první dítě se narodilo postižené. A aby toho nebylo málo, čelila v tu dobu mladá maminka velkým finančním obtížím. „Byla jsem na dně a několik let fungovala na autopilota,“ popsala. V roce 2009, kdy finanční krize tvrdě zasáhla také islandské zdravotnictví, to Ronu donutilo i s dětmi opustit zemi, protože skončily veškeré podpůrné služby pro jejího handicapovaného syna. Každá nová výzva, které čelila, ji přivedla zpět do salonu. A její tetování se vyvíjelo s ní, zahrnovalo symboly, které ji hluboce spojovaly s jejími severskými kořeny.
Roztroušená skleróza a rozvod
Po pár letech Ronu zasáhla další životní zkouška. „V roce 2017 mi byla diagnostikována roztroušená skleróza. Moje tělo selhávalo a do toho všeho se mi rozpadalo manželství,“ vypráví statečná maminka a dodává: „Ocitla jsem se opět na začátku – na místě, kde paradoxně často znovu objevujeme sami sebe.“
Vikingské tetování přes půl obličeje
Jednoho dne Rona při listování časopisem narazila na obraz Hel, severské bohyně, dcery Lokiho a obryně, kterou podle mytologie poslal Odin do podsvětí. Tam vládne všem mrtvým s výjimkou těch, kteří padli v boji a putují tak do Valhally. Její tvář vyjadřuje rovnováhu mezi životem a smrtí.
„Její vyobrazení, napůl člověk a napůl smrt, ve mně hluboce rezonovalo. Hel se svého ponurého úkolu zhostila s takovou grácií, že se stala jednou z nejuctívanějších postav severské mytologie a je po ní pojmenováno samotné podsvětí. V tomto obrazu jsem konečně spatřila odraz své vlastní tváře, kterou jsem toužila získat zpět,“ popsala.
Podstoupit osmihodinové tetování na obličeji označuje Rona za transformující zkušenost. „Byla jsem jako znovuzrozená.“ Následně se začala znovu soustředit na péči o sebe a podstoupila terapii, aby se odrazila ode dna.
Sportovní úspěchy
Dalším důležitým milníkem byl pro ni sport, konkrétně fotbal, který ji utvrdil v tom, jak je pro ni důležité fyzické zdraví. „V roce 2019 jsem reprezentovala Norsko na Světovém poháru ve Street Socceru ve Walesu, kde jsme se umístili na druhém místě v Keltském poháru, a později téhož roku jsme si připsali vítězství v Severském poháru ve Finsku."
Dnes pomáhá ostatním
Bohužel, krátce po návratu domů ukončilo její krátkou, ale úspěšnou fotbalovou kariéru zranění kolene. Poté svou energii nasměrovala zpět do terapií, které odhalily další Roniny diagnózy, jako je ADHD a disociativní porucha s těžkou amnézií – jako důsledek celoživotního traumatu. „Tato cesta přes útrapy mi dodala sílu konečně se vymanit z destruktivní rodiny, jejíž jsem byla kdysi součástí,“ uvedla.
Dnes Rona využívá svých osobních zkušeností ke vzdělávání a podpoře ostatních. „Pomáhám lidem překonávat traumata a pořádám přednášky o tom, jak je důležité být viděn, když vyrůstáte v dysfunkčním prostředí. Někteří jedinci jsou předurčeni k tomu, aby snášeli velké těžkosti, aby vedli a poučovali ostatní. Já jsem jednou z nich,“ uzavírá vyprávění.
Vanda Stöckbauerová
5. prosince 2023
VIDEO: Kocour Yasha má kvůli hloupé paničce tetování