Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

Vysoce citlivé dítě – dar i prokletí. Nemáte ho náhodou doma?

Michaela Láchová 1.  12.  2023
Jako miminka jsou plačtivější, jako větší děti často zahloubanější. Aby ne, když vnímají všechno kolem tak nějak intenzivněji, než je běžné. A to včetně našich pocitů. Co konkrétně znamená mít vysoce citlivé dítě? A jak mu pomoct fungovat v běžném životě?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Jsi jako skleníková květina. Nevím nevím, jak v tomhle světě obstojíš,“ říkávala mi moje paní učitelka na základní škole. Pravda, jako batole jsem se bála poletujícího listí a i později mě rozbrečelo, když se na mě někdo křivě podíval. Na druhou stranu jsem už jako dítě velmi dobře vnímala, jak se cítí ostatní. A podobně to má i můj starší syn. Až dnes mi ale dochází, že mám doma vysoce citlivé dítě, kterým jsem byla i já sama. A co si pod tímhle označením vlastně představit?

VIDEO: Maminka podcast: Jak učit děti vnímat své tělo zdravě?

„Vysoce citlivé dítě má specificky nastavený nervový systém, z okolního prostředí přijímá mnohem více podnětů a ty zpracovává do větší hloubky. To můžeme pozorovat už u miminek, která více reagují například na hluk, pachy či světla, kvůli nimž se dostávají do nepohody, jsou plačtivější a hůře spí,“ vysvětluje Jitka Háková, spoluzakladatelka Institutu pro vysokou citlivost.

 

vysoká citlivost se vyskytuje u 15 až 20 procent dětí.

 

Po hlavě… To nebude

U větších dětí se podle slov odbornice toto intenzivnější vnímání projevuje větší přemýšlivostí, zahloubaností, někdy i zasněností a potřebou nejdříve pozorovat, než se zapojí do nějaké aktivity či skupiny dětí, pokud k tomu vůbec dojde. „Tyto děti se nevrhají do akce takzvaně po hlavě a zapojení do skupiny dětí jim může trvat opravdu dlouho. Někdy to může vypadat, že se kolektivu straní,“ upozorňuje.

Důsledkem intenzivnějšího vnímání všech podnětů bývá tzv. přestimulování nervového systému. To se může projevovat v chování dítěte. To pak odmítá spolupracovat, odmítá jídlo, pláče, křičí, může být i agresivní. Nebo se může projevit ve fyzické rovině, a to tak, že dítě rozbolí hlava, bříško a podobně.

Ty jsi můj malý empatík

Citlivé děti bývají také velmi empatické a vše více prožívají. Mohou silně prožívat i umění, třeba hudbu. Jsou citlivé na stres a atmosféru v okolí, špatně snáší disharmonii. „Zvýšeně mohou reagovat také na drobnosti, které jiným dětem nevadí. Nesnáší třeba cedulky na oblečení, určité materiály, jídlo, nemohou vydržet v místnosti, kde není čerstvý vzduch,“ podotýká Jitka Háková. Tyto projevy přitom nemusí být u všech dětí stejné. U některých dětí je citlivost spojená spíše s jejich fyzickým tělem, u dalších to může být emocionální citlivost nebo citlivost na změny a sociální prostředí, přičemž se tyto projevy mohou i kombinovat.

Máte doma „bolestínka"? A neděláte jej z něj sami?

Vysoká citlivost není diagnóza. Odborníci každopádně uvádějí, že vysoce citlivé děti profitují z dobré rodičovské péče a výchovy více než ostatní děti. „A naopak – v případě nešťastného dětství je u nich vyšší pravděpodobnost, že se u nich v dospělosti rozvinou nesmělost, úzkosti nebo deprese,“ říká Jitka Háková.

Jak ti můžu pomoct?

Vysoce citlivé děti potřebují takové podmínky, aby mohly využít potenciál tohoto rysu osobnosti a zároveň se nepřetěžovaly, aby nedošlo k přestimulování. „Rodič jim velmi pomůže, když se o tyto potřeby bude zajímat a bude se snažit je zajišťovat. V první řadě potřebují tyto děti cítit, že jsou v pořádku takové, jaké jsou,“ vypočítává s tím, že srovnávání s dalšími dětmi narušuje jejich sebehodnotu.

Protože nervová soustava vysoce citlivých dětí přijímá tolik podnětů, potřebují více klidu a odpočinku a velmi jim prospívá každodenní pobyt v přírodě. „Tyto děti také potřebují delší čas na adaptaci. Tuto potřebu vypozorovali biologové také u živočichů a dávají ji do souvislosti se strategií přežití: citlivý jedinec nejdříve pozoruje a teprve potom reaguje. Citlivé děti potřebují také dělat něco smysluplného, čím obohatí svět. Rády tvoří, pečují o zvířata a rostliny, pomáhají ostatním,“ dodává. Na druhou stranu není dobré těmto dětem až příliš „umetat cestičku“. Potřebují laskavé, ale pevné vedení. Rodič může podporovat sebevědomí citlivého dítěte tak, že bude respektovat jeho potřeby, pocity, názory a rozhodnutí. Úměrně věku dítěte s ním pak může mluvit i o vysoké citlivosti a speciálních potřebách.

Jaký druh inteligence má vaše dítě? Logickou, sociální, nebo pohybovou?

Jak toho využít?

Vysoce citlivé děti mohou využít svůj potenciál v pozitivním smyslu slova, ten se ale může u konkrétních dětí lišit. „Americký lékař Thomas Boyce přirovnává vysoce citlivé děti k orchidejím: jsou citlivé a zranitelné, potřebují specifické podmínky, aby prospívaly, ale mají potenciál dosahovat mimořádných výkonů,“ upozorňuje Jitka Háková s tím, že jde třeba o velkou tvořivost, která se může projevovat v různých oblastech: v hudbě a výtvarném umění, ale třeba i v technické oblasti či sportu.

V pokračování pro předplatitele také najdete

  • Jaké schopnosti mají vysoce citlivé děti?
  • Jak to máme my v redakci?
  • Knižní tipy

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
Témata: Miminko, Rodina, Výchova, Péče o dítě a jeho výchova, Chování a vztahy, Rodiče, citlivost, Ela, prokletí, Nervový systém, Lenka, Praha, Jedinečnost, Velké dítě, Handl, Bella, Dar, Děti