Dětí, které se narodí před 37. týdnem těhotenství s porodní váhou pod 2500 gramů, přibývá a jsou bohužel zatíženy významně vyšším rizikem rozvoje duševních onemocnění a neurovývojových poruch. V novém výzkumném projektu odborníci diagnostikovali u třetiny sledovaných dětí psychiatrickou poruchu a polovině z nich doporučili vyhledat následnou odbornou péči.
Prevence, včasný záchyt a účinná terapie duševních obtíží u dětí školního věku narozených předčasně – to byl hlavní cíl tříletého projektu Péče o duševní zdraví předčasně narozených dětí, jehož výsledky představil výzkumný tým MUDr. Daniely Markové z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.
VIDEO: Eliška se kvůli preeklampsii narodila předčasně ve 30. týdnu. Vážila pouhých 1170 gramů
Až 7 % novorozenců se v ČR každý rok narodí předčasně
„Tato skupina se každoročně rozroste zhruba o 7500 dětí, které často vyžadují dlouhodobý specifický přístup nejen ze strany zdravotnického, ale i školského a sociálního systému. Přestože se část dětí může vyvíjet bez obtíží, neurovývojové odchylky se v různé míře mohou vyskytovat až u 70 % této rizikové populace,“ vysvětluje vedoucí lékařka Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží a hlavní řešitelka projektu MUDr. Daniela Marková z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN.
Kdy začíná a končí následná péče o předčasně narozené děti?
Řada neurovývojových a psychosociálních odchylek není patrná v raném věku a projeví se až později pod vlivem nároků, které jsou na dítě kladeny, zejména při zařazení do kolektivu či v rámci školní docházky. Včasný záchyt možných odchylek a brzká intervence pomáhají eliminovat nebo zmírnit negativní dopady v budoucím životě dítěte i jeho rodiny.
„Psychiatrickým poruchám předčasně narozených dětí ve školním věku se musíme intenzivně věnovat. Zásadní výstup našeho projektu potvrzuje celosvětové doporučení, že křehká populace předčasně narozených dětí by měla být sledována po celý dětský věk až do adolescence, tedy nejen do původně doporučovaných 2 let věku dítěte,“ upozorňuje MUDr. Daniela Marková.
Čím menší porodní váha, tím více v ohrožení
Vyšším rizikem rozvoje duševního onemocnění a neurovývojových odchylek a řadou chronických onemocnění jsou nejvíce ohroženy děti narozené s porodní váhou pod 1500 gramů. Jejich potíže se mohou projevovat například oslabením zrakového vnímání, selektivní pozorností a dyspraxií nebo sníženou schopností plánování a organizace učení i každodenních aktivit. Charakteristickými rysy jsou rovněž horší pracovní paměť, snížená kontrola vlastního chování a obtížnější komunikace včetně složitějšího zařazení mezi vrstevníky.
„Náš předchozí projekt prokázal známky duševního onemocnění či závažné neurovývojové odchylky až u 20 % těchto dětí. Jednalo se o deprese, úzkostné stavy, hyperkinetické a pervazivní poruchy, poruchy autistického spektra a poruchy chování. Tyto vývojové odlišnosti vycházející z perinatální zátěže pak často vyúsťují nejen v odklad školní docházky, ale i v potřebu speciálního intervenčního pedagogického přístupu či pomoci asistenta. V řadě případů bývá potřebná psychoterapie nebo i dlouhodobá psychiatrická léčba,“ uzavírá MUDr. Marková.
Martina Machová
9. října 2017
shrnutí výzkumného projektu
Výzkumný tým sledoval po dobu 3 let skupinu 110 dětí ve věku 10–14 let narozených ve 26. až 27. týdnu těhotenství s průměrnou porodní váhou kolem 880 gramů. Každé z dětí během výzkumu absolvovalo 4 vyšetření – pediatrické, psychologické, psychiatrické a vyšetření motoriky. Děti indikované k psychoterapii se navíc během této doby podle potřeby zúčastnily 1 až 10 psychoterapeutických sezení.
- Psychiatrická porucha byla zjištěna u více než 1/3 dětí souboru, signifikantně vyšší je podíl chlapců než dívek (46 % vs. 26 %).
- Z poruch byly nejvíce zastoupeny HKP (hyperkinetická porucha) a poruchy pozornosti/ADHD s podílem 19 %, PAS (porucha autistického spektra) se potvrdila u 4 % dětí souboru.
- Výskyt HKP a PAS byl 3x až 4x vyšší než v běžné populaci.
- Psychiatrická porucha byla spojena s nižším intelektovým výkonem.
- U téměř poloviny dětí byla přítomna komorbidita.
- Mentální opoždění bylo zjištěno u 6,5 % dětí souboru.
- Obtíže v motorickém projevu byly odhaleny u 38 % dětí.
- Projevy dyspraxie byly u 23 % dětí.
- Následná péče byla doporučena u cca poloviny dětí v souboru (u 53 dětí ze 110).
- Psychiatrická péče byla doporučena u 22 % dětí, psychoterapie u 24 % dětí.
- Specializovaná péče pedagogického centra nebo SPC poradny byla doporučena u 40 % dětí.
inf, vas, Petra Kašparová
27. listopadu 2023