Už za týden se bude ve školách rozdávat vysvědčení. Když s ním jako rodiče nejste úplně spokojení, nereagujte zklamáním. Vyhněte se srovnávání s ostatními, větám jako „čekal jsem víc", nebo výčitkám „vidíš, kdyby ses víc snažil". Nic z toho dítě nemotivuje, aby se příště snažilo víc. Místo toho oceňte snahu a dívejte se do budoucna, doporučuje psycholožka Šárka Miková.
Přestože všechny děti nejsou stejné, některé věci lze aspoň trochu zobecnit. Mezi ně patří i věty, kterými bychom měli, nebo naopak neměli reagovat na vysvědčení. Co doporučuje psycholožka Šárka Miková, maminka tří dětí, která je autorkou teorie osobnosti nazvané Teorie typů?
Tyto věty určitě ano
1. „Jsem na tebe hrdý/á, že ses snažil/a.“
Proč: Děti potřebují vědět, že jejich úsilí má hodnotu, i když výsledek není dokonalý.
Příklad: „Vidím, že ses hodně snažil, a to je pro mě důležité.“
2. „Vysvědčení je jen jedna část toho, kdo jsi.“
Proč: Pomáhá budovat zdravé sebevědomí a oddělit hodnotu dítěte od známek.
Příklad: „Známky nejsou všechno. Jsi skvělý člověk, a to je důležitější.“
3. „Co ti šlo nejlépe? Co tě bavilo?“
Proč: Podporuje sebereflexi a zaměření na silné stránky.
Příklad: „Z čeho máš největší radost? Co tě letos nejvíc bavilo?“
4. „Je něco, s čím ti můžeme pomoci příště?“
Proč: Nabízí podporu místo tlaku a ukazuje, že v tom dítě není samo.
Příklad: „Chceš, abychom si příští rok víc povídali o učení nebo ti s něčím pomohli?“
5. „Děkuju, že jsi mi vysvědčení ukázal/a.“
Proč: Posiluje důvěru a otevřenost mezi rodičem a dítětem.
Příklad: „Díky, že jsi mi ho přinesl/a. Vážím si toho.“
Zkuste s dětmi mluvit o tom, že učení je sice jeho zodpovědnost, ale že ho chcete maximálně podpořit. Že mu s čímkoli pomůžete způsobem, jaký mu bude vyhovovat. A pak reagujte podle typu osobnosti dítěte podle Teorie typů.
„Dítěti, které potřebuje jedinečnost a harmonii, zdůrazněte, jak moc vám záleží na tom, aby se při učení cítilo dobře. Dítěti s potřebou kompetentnosti řekněte, že víte, jak je zvídavé a schopné dělat to, pro co se rozhodne. Dítě s potřebou stability ujistěte, že v září nastavíte konkrétní plán a pomůžete mu, aby vše pochopilo a mohlo si to dobře procvičit. A dítě s potřebou svobody ujistěte, že učení doma spojíte s pohybem nebo hrou. Vysvědčení je zpětná vazba, ne rozsudek. Vaše reakce může dítě buď zlomit, nebo posílit jeho motivaci. Především tehdy, když vezmete v úvahu jeho typ osobnosti,“ dodává psycholožka Šárka Miková.
A co dětem určitě neříkat, i když někdy je pro nás rodiče těžké nereagovat negativně. Nicméně nic tím nezlepšíme.
Tyto věty určitě ne
1. „Tohle je ostuda.“
Proč: Zahanbování ničí motivaci a vztah k učení.
Příklad: „Takhle špatné známky? To je ostuda pro celou rodinu.“
2. „Proč nemáš samé jedničky jako sourozenec/kamarád?“
Proč: Srovnávání s ostatními podkopává sebevědomí a vztahy.
Příklad: „Podívej se na Aničku, ta má samé jedničky. Proč to nejde i tobě?“
3. „Tohle ti zničí budoucnost.“
Proč: Zbytečně se vše dramatizuje a vyvolává úzkost.
Příklad: „S takovým vysvědčením se nikam nedostaneš.“
4. „Tohle je tvoje vina.“
Proč: Vede k pocitu bezmoci a nepochopení.
Příklad: „Kdybys nebyl/a líný/á, mohl/a jsi mít lepší známky.“
5. „Žádné prázdniny, budeš se učit celé léto.“
Proč: Trestání za známky ničí chuť do učení a vztah k rodičům.
Příklad: „Zapomeň na výlety, budeš celé léto sedět nad učebnicemi.“
Zdroj: Odborná spolupráce psycholožka Šárka Miková
VIDEO: Teorie typů u dětí: Máte milovníka pravidel, svobodomyslného akčňáka, nebo hledače harmonie?
Zdroj: Videoredakce ženských titulů, CNC