[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S vrozenou vývojovou vadou dělohy může žena žít celé roky a nevědět o ní, jelikož často nezpůsobuje vůbec žádné bolesti ani subjektivní potíže. Je ale dobré vědět, že některé tyto vady bývají příčinou celé řady nepříjemných komplikací, například extrémně bolestivé nebo silné menstruace, chronických pánevních bolestí, neschopnosti počít dítě, ať už přirozenou cestou, nebo metodami umělého oplodnění.
A i když k otěhotnění dojde, není vyhráno, s graviditou se totiž opět pojí mnoho komplikací – vyšší riziko spontánního potratu v prvním trimestru, špinění a krvácení během těhotenství, předčasný porod a nízká porodní hmotnost dítěte. Podle výzkumů americké společnosti pro reprodukční medicínu ASMR (American Society for Reproductive Medicine, dříve American Fertility Society) se vrozené vývojové vady dělohy vyskytují u 5 % žen v plodném věku a až v 10 % případů jsou příčinou neplodnosti.
Vrozené vývojové vady dělohy, ale i celého ženského genitálu včetně pochvy vznikají na genetickém podkladě a již během embryonálního vývoje. Některé z nich nijak neovlivňují život, jiné mohou způsobovat neplodnost, případně mimoděložní těhotenství, stejně tak výrazně komplikovat graviditu, která je zpravidla považována za rizikovou. Pokud vada není včas rozpoznána, může mít v některých případech fatální následky pro ženu i plod.
Dnes už můžeme některé vrozené vady (zejména pochvy a zevního genitálu) rozpoznat hned po narození, jiné pak v období dospívání v ordinaci gynekologa. Ten je dokáže diagnostikovat při vyšetření malé pánve nebo pomocí zobrazovacích technik (ultrazvukové vyšetření), nález se upřesňuje metodou 3D ultrazvuku nebo testem HSG (rentgenologické vyšetření tvaru a průchodnosti dělohy a vejcovodů pomocí kontrastní látky). Finální diagnóza se potvrzuje hysteroskopií nebo laparoskopickou operací.
Které vrozené vývojové vady dělohy patří mezi nejčastější a jak se v nich vyznat?
Děloha je rozdělena přepážkou (septem), která vznikne, když se během děložního vývoje u embrya chronicky vklíní srostlá stěna takzvaných Müllerových vývodů do základu vyvíjející se dělohy. Tvar dělohy je normální, ale její dutina se rozdělí svalovým nebo vazivovým septem v různém rozsahu. Pokud se poruší vývoj jednoho z Müllerových vývodů, vyvíjí se pouze jedna polovina dělohy (tzv. uterus simplex), druhá polovina je buď zakrnělá nebo úplně chybí.
Řešením je hysteroskopická resekce (odstranění) děložního septa, která podle vědeckých analýz snižuje až o 60 % riziko spontánního potratu v prvním trimestru těhotenství, nemá ale vliv na možné komplikace v druhém a třetím trimestru.
Jedná se o kompletní zdvojení dělohy, které vzniká taktéž během prenatálního vývoje při poruše splynutí Müllerových vývodů. Jestliže se základ dělohy nespojí v celém rozsahu, vyvíjí se děloha se dvěma samostatnými dutinami i čípky. S touto anomálií bývá spojena zároveň i zdvojená pochva. U podvojných vývojových vad (zdvojená děloha, dvourohá děloha a děloha s přepážkou) není vyloučeno otěhotnění i úspěšně donošené těhotenství, podstatně častěji se ale objevuje poloha plodu pánevním koncem a poloha šikmá.
Porod se tak obvykle řeší plánovaným císařským řezem. „Je nutné rozlišovat mezi zdvojenou dělohou a přepážkou v děložní dutině. Zdvojená děloha znamená přítomnost dvou děloh. V tomto případě se většinou operace neprovádí, těhotenství se odehrává v jedné z děloh. Pokud jde ale o děložní přepážku, je přítomna jedna děloha, jejíž dutina je rozdělena vazivovou nebo svalovou přepážkou. Tato situace může komplikovat snahu o otěhotnění, proto se obvykle přistupuje k hysteroskopickému odstranění přepážky (tzv. resekce septa),“ upřesňuje MUDr. Jan Lacheta, primář Centra reprodukční medicíny Klinického centra Iscare.
Neúplným spojením Müllerových vývodů v dolní části je způsoben vývoj dvourohé dělohy se dvěma krčky (uterus bicornis bicollis) nebo s jedním krčkem (uterus bicornis unicolllis). Taková děloha má tvar srdce a nejde o nijak závažnou potíž, pokud jde o běžný život i možnost otěhotnění a donošení dítěte. Srdcovitá děloha nepředstavuje většinou žádné vážné nebezpečí a podle odborných názorů nemá vliv na plodnost. Jedinou „komplikací“ je, že u maminek s touto vývojovou vadou se častěji řeší porody plodu koncem pánevním, tedy se miminko dere na svět zadečkem napřed.
Existují ovšem i ženy, u kterých se objevují problémy související s touto vývojovou anomálií, ať už jde o bolestivý pohlavní styk, nepravidelný menstruační cyklus, opakované spontánní potraty v časném stadiu těhotenství nebo chronické bolesti břicha.
Někdy nesplynou Müllerovy vývody pouze v horní části základu vyvíjející se dělohy, proto se vyvine obloukovitá děloha. Fundus neboli děložní dno je proláklé, vpáčené do děložní dutiny v podobě oblouku.
Vždy hodně záleží na velikosti a rozsahu vklesliny, ale ve velké většině nemá tato vada vliv na otěhotnění a těhotenství probíhá bez komplikací, vyvíjí se zcela normálně. Každopádně se nastávajícím maminkám doporučuje spíše klidový režim.
Dozvěděla jste se od lékaře, že máte jednorohou dělohu? Žádné obavy, většinou bývá funkčně zcela normální a nezpůsobuje problémy s těhotenstvím. Jednorohá děloha je normálně velká jen s jedním rohem a jedním postranním vyústěním vejcovodu. Je výrazně ohnuta na stranu vejcovodu.
Jedinou situací, kdy se může objevit závažný problém, je, pokud na vyvinutý roh dělohy přisedá druhý, nedostatečně vyvinutý, a v něm se rozhodne uhnízdit oplozené vajíčko. Během růstu plodu může dojít k jeho prasknutí, což má stejné projevy i důsledky jako „prasknutí“ mimoděložního těhotenství, tedy silné nitrobřišní krvácení a šok. V takovém případě jde o život ohrožující akutní stav, jde ale o velmi vzácný jev.