[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Většina fyziologických těhotenství trvá zpravidla od 37 do 42 týdnů. K vyvolávání porodu (indukci) se lékaři uchylují v případě, že další pokračování těhotenství zvyšuje riziko poškození plodu nebo zdraví maminky. V posledních letech přibývá žen, které chtějí rodit přirozeně a vyvolávání porodu si nepřejí. Nejen čeští lékaři se shodují, že by nastávající matka měla porodit do ukončeného 42. týdne. Po tomto termínu stoupá podle odborníků riziko ohrožení plodu – může totiž hrozit jeho úmrtí v děloze.
VIDEO: Sex po porodu z pohledu psychologa
Například přenášení, cukrovka, odtok plodové vody, poruchy růstu plodu, dvojčata či konec pánevní. „V těchto případech se snažíme maminku přesvědčit, aby indukci podstoupila,“ vysvětluje Dagmar Zemanová, vedoucí lékařka liberecké porodnice (nemlib.cz/mudr-dagmar-zemanova) a dodává, že další variantou je takzvaný programový porod, kdy si nastávající maminka přeje termínově ukončit těhotenství „Pokud k tomu nemá závažný důvod, například vzdálené bydliště, možnost přítomnosti překladatele, odjezd partnera na dlouhou pracovní cestu a podobně, snažíme se mu vyhnout,“ dodává lékařka.
I dula Renata Loudová (dularenata.cz) potvrzuje, že vyvolávání porodu je v kompetenci lékařů. „I když je zajímavé, že se setkávám s poměrně velkým množstvím těhotných, u kterých je termín podle ultrazvuku stanovený i o týden dříve než podle menstruace či nastávající maminkou udávaného data početí,“ upozorňuje na dula. S tím má zkušenosti i jednatřicetiletá Karolína z Prahy. „Lékaři mi už tři dny po termínu ‚vyhrožovali‘ vyvoláním. Naštěstí jsem pak porodila přirozeně den před. Miminko bylo tak akorát velké a nepřišlo mi, že bych přenášela. Asi špatně vypočítali termín,“ postěžovala si maminka.
Stáří těhotenství se přitom podle lékařky Dagmar Zemanové stanovuje nejpřesněji ultrazvukem na konci 1. trimestru. „Všechny plody jsou stejně velké a moc se nehýbají, a tudíž se dobře měří. Podle menstruace a početí je výpočet nepřesný, což může být dáno růzností délky cyklu žen a u dne početí může být nepřesnost dána odloženým oplodněním vajíčka, podle toho, kdy a kde se spermie a vajíčko potkají.“
Porod GALERIE: Těsně před porodem. Ve tvářích těchto žen je napsáno úplně všechno!
MECHANICKÉ: Hamiltonův hmat – jediný ambulantně se souhlasem maminky, není vždy úspěšný, dá se opakovat. Při vaginálním vyšetření se prstem uvolní část plodových obalů v oblasti dolní části dělohy, což uvolní prostaglandiny, které do 48 hodin můžou vyvolat děložní stahy. Při správném provedení je nepříjemný, avšak ne významně bolestivý.
Dilatační metody (balonkem, tyčinkami) – do oblasti děložního hrdla (spodní část dělohy, která se za porodu otevírá) se zavede balonek, který se nafoukne a ponechá na místě. Jednak dojde k mechanickému roztažení hrdla, ale opět také k vyplavení prostaglandinů, které vyvolávají kontrakce. Alternativou je zavedení tenoučkých tyčinek majících schopnost natahovat do sebe tekutinu. Vyžadují čas a trpělivost.
Dirupce (propíchnutí vody) – při pokročilém nálezu lze pustit plodovou vodu, kdy se drobným nástrojem udělá do obalů dírka a voda postupně odtéká. Zmenší se objem dělohy, plod nalehne na porodní cesty a opět dojde k vyplavení prostaglandinů. FARMAKOLOGICKÉ: Prostaglandiny: hormony, které působí místně, tzn. neuvolňují se z mozku, ale přímo z dělohy. Způsobují dozrání a otevírání hrdla a dále nástup kontrakcí. Pokud pomocí nich vyvolají lékaři porod, zavádí tablety nebo gel s jejich obsahem do děložního hrdla, kde by se i přirozeně za poroduuvolňovaly.
Oxytocin (hormon lásky): je centrální hormon uvolňovaný hypofýzou (podvěskem mozkovým). Zesiluje děložní kontrakce a spouští kojení. Jako jedna z prvních známých mechanických metod vyvolání porodu byla stimulace prsou, která vedla k zvýšení vyplavování oxytocinu a vyvolání kontrakcí. Dnes se podání oxytocinu provádí kapačkou do žíly. „Domnívám se, že ostatní státy to mají stejně, jako v ČR, jen se liší formy a počty podání jednotlivých metod. Například v Čechách více využíváme dilataci balonkem, zatímco v Británii tyčinkami. Tyčinky jsou významně dražší, zatímco balonek lze vyrobit z močového katétru. Češi jsou vynalézavější a šetřivější,“ vysvětlila Dagmar Zemanová a dodává, že například přípravek Misoprostol (druh prostaglandinu) dlouho nebyl schválen Státní ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) pro použití v Česku. Není tady tedy tolik rozšířen jako v jiných zemích.
Je porod po vyvolání bolestivější? A jak tuto situaci prožívaly námi oslovené maminky? Přečtěte si celý článek v prosincovém vydání časopisu Maminka. Časopis je dostání ve všech trafikách, ikiosek.cz, rohlik.cz a kosik.cz.