Maminka.czSlavné maminky

Vyvolávaný porod, diastáza i "zombie" stavy. Miss Earth Tereza Fajksová si ale nestěžuje. A dětem se chce věnovat co nejdéle!

Dita Mrázková 19.  1.  2022
Zažila si krušné chvíle při porodu, ale nebojí se do toho jít i potřetí. O svých dvou dětech říká, že přestože jsou narozené ve stejném znamení, každé je úplně jiné. Co má ráda dcerka Lilien a co opravdu nemusí malý Sebastien? Tereza toho exkluzivně prozradila mnohem víc!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Na jaře oslaví obě děti narozeniny. Lili třetí, Sebastien první. Už máte plán, jak oslavu pojmete? Přece jen jsou už ve věku, kdy by z oslavy už něco mohli mít.

Lilinka určitě, u Sebíška si ještě nejsem jistá. Na oslavě prvních narozenin zajímal Lili spíš dort a svíčka na něm. Určitě bychom ale zatím chtěli společnou oslavu jen s našimi nejbližšími. A jedním dortem. Postupem času, až budou děti starší, tak to asi rozdělíme, aby každý oslavoval zvlášť. Nejsem ten typ maminky, která musí mít dokonalou výzdobu, skákací hrad, klauny… Tedy zatím. (směje se) V této době mi stačí rodina, co si s dětmi pohraje. Přemýšlím, že bych někde na horách zarezervovala chalupu a tam by oslava probíhala. Určitě vím, že nebude v žádném dětském centru, abychom všichni neodešli s nějakou nemocí.

VIDEO: Rozhovor s modelkou Jitkou Boho 

Dcerku jste rodila císařským řezem, syna přirozeně, máte tedy srovnání.  Pokud byste měli v plánu třetí dítě, jakou cestu byste po obou zkušenostech volila?

Určitě přirozenou. Výhodou u císaře je to, že víte, kdy to přijde. Je pravdou, že u císařského řezu jsem se tolik nebála, a to i přes to, že mě doktoři (nevím proč) neustále strašili, že jde přece o operaci. Při porodu mi hodně pomáhala myšlenka, že to zvládla každá žena, tak já přece taky. A musím uznat, že to byl jeden z nejemotivnějších momentů mého života

Právě váš druhý porod se ale neobešel bez  komplikací. Musela jste podstoupit Hamiltonův hmat, nakonec došlo i na epidurál. Což je pro většinu maminek, toužících po ryze přirozeném porodu, docela postrach.

Je pravda, že obou dětem se u mě líbilo. Dcera šla na svět den před termínem a syna jsem týden přenášela. Kvůli operaci nemohli lékaři déle čekat, takže mi byla podána vyvolávací tabletka. Musím uznat, že jsem se začala bát v okamžiku, kdy mi propíchli plodovou vodu a ta byla zakalená. Měla jsem úžasnou porodní asistentku, které jsem řekla všechny své strašáky. Hlavní bylo, aby mě nenechala trápit a kdyby se cokoliv dělo, nebo se jí něco nezdálo, věděla, že mě okamžitě vezme na sál. Nejsem z těch maminek, které musí za každou cenu rodit přirozeně. Mně v podstatě bylo jedno, JAK budu rodit, hlavně aby dítě bylo v pořádku. Chtěla jsem eliminovat veškeré možné problémy. Myslím si, že každá žena, která chce mít děti, by měla pocítit kontrakce. Aby to pak mohla svému muži v případě konfliktu vyčítat. (směje se)

Co mě překvapilo, že i po tak dlouhém porodu jste měla možnost dvouhodinového bondingu.

Bonding byl hodinový, tedy myslím. Byla jsem z toho vyčerpání tak trošku v agonii. Usilovat jsem o něj ale nemusela. Jak jsem řekla, moje porodní asistentka věděla, že bonding chci. Řekla mi, že to je samozřejmost a že to zařídí. U Lili musel bondingovat přítel, protože jsem ještě ležela na operačním sále. Mrzelo mě to, ale věděla jsem, že je v dobrých rukou. Tak jsem si to alespoň trošku vykompenzovala u Sebíka. 

Vidíte, mně třeba po císaři přiložili syna asi tak na půl minuty, přitom jsem byla při vědomí a natěšená. Navíc jsem jej pak neviděla dalších 24 hodin s odůvodněním, že si potřebuju odpočinout…

Tak to naštěstí vůbec ne! U Lili jsem byla na šestinedělním oddělení velmi spokojená. Nemohla jsem sice bondingovat s odůvodněním chladu na sále, ale tehdy za mě právě zaskočil tatínek. Malou jsem viděla zhruba po dvanácti hodinách na JIP, kam mi ji nosili na přiložení. 

Jaká je malá Lilinka, žárlí na mladšího brášku?

Vůbec ne. Strašně ho miluje, tedy zatím. Každé ráno za ním běží do pokojíčku, pusinkuje ho a šeptá mu, jak ho miluje. Je to neuvěřitelně roztomilé. Lilinka je dítě za odměnu. Byla hodná už jako miminko a stále to pokračuje. Modlím se, aby to tak zůstalo. Ale mám nemilé tušení, že mi to puberta hezky vynahradí. (směje se)

Jak přežít období vzdoru? Chce to trpělivost, empatii a nadhled

A co Sebík?

Teď nedávno jsem o tom psala na Instagramu. Sebík je úplně jiný než Lili. Na to, že jsou narozeni ve stejném měsíci, jsou stejného znamení a mají stejné rodiče, jsou rozdílní. Malý je velký smíšek, což Lili v jeho věku moc nebyla. Začíná být vzpurný, a když se mu něco nelíbí, dá to velmi razantně najevo. Všechno víc prožívá. Lili byla takový flegmatik. Například v kočárku v klidu koukala a užívala si venkovního shonu. Malý se při podívání na kočárek začne ohýbat do luku a ječet. Nechce v něm být. Nejraději by jen chodil, i když to samozřejmě v 9 měsících ještě neumí. V noci nespí. Budí se s pláčem každou hodinu až dvě. Za to je to velký mazel a i přes to, že mamince způsobuje ,,zombie“ stavy, ho samozřejmě miluju.

Co děti baví a naopak, do čeho se moc nehrnou? 

Lili miluje tanec, běh, jízdu na koni, plavání, bobování, čtení pohádek, zmrzlinu. Nejoblíbenější pohádka je u nás ta o třech prasátkách a Červená Karkulka. Nebaví ji moc procházky a nemusí těstoviny. Sebíšek momentálně miluje lezení, stavění, mlácení ovladačem o stůl a samozřejmě dělání lumpačin. Nemá rád těsné věci, kočárek, noc a SPÁNEK!

Jaký tip máte na to, hodit se po dvou porodech znovu do formy?

To bych taky ráda věděla! Zatím jsem - 6 kg před porodem. Je to tím shonem kolem  a kojením. Plus nějaká ta nemoc, která se mi nevyhnula. Po Sebíkovi mám diastázu,  takže vypadám jako ve 3. měsíci. Až dokojím, chci začít cvičit, abych dostala břišní svaly tam, kam patří. 

Témata: Porod, Slavné maminky, Životy slavných, Péče o dítě a jeho výchova, Instagram, Syn, Spánek, Kočárek, Dcera, Císařský řez, Bříško po porodu, vyvolávaný porod, narozeniny, modelka, oslava, Vzdor, Bonding, hamiltonův hmat, Epidurál, kondice, Tereza Fajksová, Jitka Boho, JIP, Zombie, Červená Karkulka, Kočárky na Heureka.cz