[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přímé příčiny hyperaktivity u dětí nejsou stále dostatečně objasněné, v podezření je mnoho příčin a vlivů. Jistá souvislost je prokázána v případě dlouhých komplikovaných porodů, kdy dojde v některých situacích až k dušení dítěte, negativní vliv velmi pravděpodobně sehrává i kouření a některé infekce, které mohou přecházet z matky na plod. Svou roli hraje samozřejmě i dědičnost. Malý dílek viny možná přidávají i fosfáty a různá aditiva ve stravě, některé typy alergií, spekuluje se též o vlivu pohlavních hormonů (chlapci bývají hyperaktivní 3 až 5x častěji než děvčata), otravách těžkými kovy a dalších vlivech.
„Britští vědci podávali 277 dětem barvené potraviny a nápoje konzervované kyselinou benzoovou. Hyperaktivita se pokaždé zvýšila; bylo jedno, zda byla předtím diagnostikována, nebo ne,“ tvrdí německý lékař, specialista na výživu a autor publikace Jak se léčit vhodnou stravou, Jörg Zittau. Rizikové jsou prý v souvislostech s hyperaktivitou nejen kyselina benzoová (v potravinách E210), ale kupříkladu také kysličník siřičitý (v potravinách E220), kyselina propionová (v potravinách E280). Naopak neškodné jsou z tohoto pohledu kupříkladu přírodní barvicí látky (černý bez, červená řepa, mrkev a podoně) a také takzvané jednostupňové konzervanty, jako jsou vitamín C (v potravinách E300), betakaroten (v potravinách E160a) nebo riboflavin (v potravinách E101).
Mnoho odborníků se shoduje na tom, že naopak prospěšná by mohla být látka zvaná L-karnitin, který je obsažený v mase, mléčných výrobcích, ale i v rajčatech, hruškách a rýži. L-karnitin si lidské tělo také samo syntetizuje. K tomu pak potřebuje zejména vitamin C, železo a vitaminy řady B. Ostatně ty hrají též důležitou roli při látkové výměně v mozku! Další pravděpodobně velmi prospěšnou látkou je kyselina gama-linolenová, ta se hojně nachází kupříkladu v semenech konopí, pupalky, lnu a brutnáku – a tedy i v olejích z nich vyrobených. „U hyperaktivních dětí je často stav kyseliny gama-linolenové velmi špatný,“ upozorňuje lékař Zittau.
Zatímco výzkumy týkající se hyperaktivity dětí ze 70. let minulého století se přikláněly k tomu, že hyperaktivitu cukr jednoznačně a výrazně zvyšuje, výzkumy z posledních let tuto domněnku spíše vyvrací. To ale pochopitelně neznamená, že by byl cukr ve formě sladkosti pro dětské zdraví prospěšný. Samozřejmě, že platí, že cukr v koncentrované podobě nějaké báječné sladkosti nás dokáže „nakopnout“, ale tento efekt platí úplně stejně pro všechny, nejen pro hyperaktivní děti!
Dobrou zprávou je, že jak děti rostou, tak se hyperaktivita „utlumuje“. Nicméně až 60 % osob, které byly v dětství hyperaktivní, si s sebou do dospělosti může nést jisté problémy, kupříkladu v podobě narušeného vnímání vlastní hodnoty a s tím bohužel i spojené potíže v sociálních dovednostech.
Nicméně mezi tyto osobnosti údajně patřili i W. A. Mozart, T. A. Edison a třeba i A. Einstein!