Britští vědci podávali 277 dětem barvené potraviny a nápoje konzervované kyselinou benzoovou. Hyperaktivita se pokaždé zvýšila.
Přímé příčiny hyperaktivity u dětí nejsou stále dostatečně objasněné, v podezření je mnoho příčin a vlivů. Jistá souvislost je prokázána v případě dlouhých komplikovaných porodů, kdy dojde v některých situacích až k dušení dítěte, negativní vliv velmi pravděpodobně sehrává i kouření a některé infekce, které mohou přecházet z matky na plod. Svou roli hraje samozřejmě i dědičnost. Malý dílek viny možná přidávají i fosfáty a různá aditiva ve stravě, některé typy alergií, spekuluje se též o vlivu pohlavních hormonů (chlapci bývají hyperaktivní 3 až 5x častěji než děvčata), otravách těžkými kovy a dalších vlivech.
Konzervační látky a barviva v potravinách v podezření
„Britští vědci podávali 277 dětem barvené potraviny a nápoje konzervované kyselinou benzoovou. Hyperaktivita se pokaždé zvýšila; bylo jedno, zda byla předtím diagnostikována, nebo ne,“ tvrdí německý lékař, specialista na výživu a autor publikace Jak se léčit vhodnou stravou, Jörg Zittau. Rizikové jsou prý v souvislostech s hyperaktivitou nejen kyselina benzoová (v potravinách E210), ale kupříkladu také kysličník siřičitý (v potravinách E220), kyselina propionová (v potravinách E280). Naopak neškodné jsou z tohoto pohledu kupříkladu přírodní barvicí látky (černý bez, červená řepa, mrkev a podoně) a také takzvané jednostupňové konzervanty, jako jsou vitamín C (v potravinách E300), betakaroten (v potravinách E160a) nebo riboflavin (v potravinách E101).
Které potraviny se naopak doporučují?
Mnoho odborníků se shoduje na tom, že naopak prospěšná by mohla být látka zvaná L-karnitin, který je obsažený v mase, mléčných výrobcích, ale i v rajčatech, hruškách a rýži. L-karnitin si lidské tělo také samo syntetizuje. K tomu pak potřebuje zejména vitamin C, železo a vitaminy řady B. Ostatně ty hrají též důležitou roli při látkové výměně v mozku! Další pravděpodobně velmi prospěšnou látkou je kyselina gama-linolenová, ta se hojně nachází kupříkladu v semenech konopí, pupalky, lnu a brutnáku – a tedy i v olejích z nich vyrobených. „U hyperaktivních dětí je často stav kyseliny gama-linolenové velmi špatný,“ upozorňuje lékař Zittau.
Jak je to s tím cukrem!?
Zatímco výzkumy týkající se hyperaktivity dětí ze 70. let minulého století se přikláněly k tomu, že hyperaktivitu cukr jednoznačně a výrazně zvyšuje, výzkumy z posledních let tuto domněnku spíše vyvrací. To ale pochopitelně neznamená, že by byl cukr ve formě sladkosti pro dětské zdraví prospěšný. Samozřejmě, že platí, že cukr v koncentrované podobě nějaké báječné sladkosti nás dokáže „nakopnout“, ale tento efekt platí úplně stejně pro všechny, nejen pro hyperaktivní děti!
Když děti vyrostou, vyrostou i z hyperaktivity?
Dobrou zprávou je, že jak děti rostou, tak se hyperaktivita „utlumuje“. Nicméně až 60 % osob, které byly v dětství hyperaktivní, si s sebou do dospělosti může nést jisté problémy, kupříkladu v podobě narušeného vnímání vlastní hodnoty a s tím bohužel i spojené potíže v sociálních dovednostech.
Nicméně mezi tyto osobnosti údajně patřili i W. A. Mozart, T. A. Edison a třeba i A. Einstein!