Maminka.czPorod

Vzhůru nohama!

Na většině obrázků plodu v děloze je miminko před porodem hlavičkou dolů. Některé děti si ale na netopýra hrát nechtějí. Co pro vás a vaše děťátko poloha koncem pánevním vlastně znamená?
, Časopis Maminka
21. 7. 2010
Vzhůru nohama!

Naše Barunka byla hlavičkou nahoru už při ultrazvuku ve 30. týdnu těhotenství. Lékařka to sice zapsala do zprávy pro mou gynekoložku, ale mně to neřekla. Moje doktorka si toho asi nevšimla, a dokonce mi napsala do těhotenské průkazky, že hlavička naléhá.

Teprve když jsme se přestěhovali do Pardubic a já jsem změnila gynekoložku, hned při první kontrole jsem se dozvěděla, že miminko je v poloze koncem pánevním,“ popisuje konec svého prvního těhotenství dvaatřicetiletá Veronika Strnadová. „To jsem byla už ve 36. týdnu.

Asi čtrnáct dní jsem se pokoušela Báru přesvědčit k obratu ležením s podloženou pánví, ale pak už byla šance jen nepatrná. Manuální otočení mi nikdo nenabídl, ani jsem ho nechtěla. Moje lékařka mě ale odeslala do rizikové poradny,“ vzpomíná Veronika. Váhu miminka odhadli lékaři tři dny před termínem porodu na 3,5 kilogramu.

„Už předtím jsem byla rozhodnutá pro císařský řez a tento posudek mě v tom jen utvrdil. V rizikové poradně se mě lékař zeptal, jakou mám představu. Zapsal do karty, že chci císaře. Řekl mi, že je to čistě moje rozhodnutí a ať si za ním stojím, protože je možné, že mě pak na sále budou zkoušet přemluvit, abych to zkusila normální cestou.

A měl pravdu, když jsem nastoupila v den termínu k dohodnutému porodu císařským řezem, přišla za mnou lékařka, která evidentně preferovala přirozený porod. Přeměřila mi pánev, říkala, že by to šlo, a seznámila mě s riziky císařského řezu tak dokonale, že jsem měla pocit, že jsem se nerozhodla dobře. Riziko přirozeného porodu uvedla jen jedno, ovšem pro mě dost zásadní - že pokud se trochu spletli při odhadu váhy a dítě je větší, nemusela by projít hlavička.

V tom případě by nebylo možné porodit dítě bez jeho poškození. Takže jsem se zase uklidnila, že jsem se rozhodla dobře,“ usmívá se dnes už s nadhledem Veronika.

Lékaři se při odhadu hmotnosti její dcery skutečně spletli, dokonce o půl kilogramu, ovšem směrem dolů. Barborka vážila necelá tři kila. „Taky jsem si sama určila, že narkóza bude jen částečná... vlastně jsem si všechno musela určit sama.

Doktoři ani nic nedoporučovali, jen nabízeli možnosti - a pak si samozřejmě nechali všechno mnohokrát podepsat. Ještě že existuje internet,“ dodává Veronika.

Když tlačí porodník...

Poloha plodu koncem pánevním je nepochybně mnohem méně příznivá než poloha hlavičkou dolů. U nás se vyskytuje asi u tří až čtyř žen ze sta. Pokud tedy gynekolog zjistí u gravidní ženy tento stav, většinou posuzuje těhotenství jako rizikové. Jestliže miminko není příliš velké, je možné vést porod přirozenou cestou. U těhotných s většími plody a s jinými komplikacemi lékaři rovnou doporučují operační porod.

Existuje ještě jedna možnost - a to otočit miminko o 180 stupňů, tedy tak, aby hlavičkou naléhalo na pánevní vchod. Takového obratu se dosahuje zevními hmaty, a to mezi 35. a 38. týdnem těhotenství, kdy ještě plod není moc velký a v děloze je dostatek plodové vody, která pohyb podporuje.

Těhotná žena nesmí mít kontrakce, proto se asi 25 minut před výkonem podává nastávající mamince infuze s preparátem tlumícím děložní činnost. Před vlastním obratem lékař miminko zkontroluje ultrazvukem, aby potvrdil nepříznivou polohu a zkontroloval množství plodové vody a stav placenty.

Většinou se také natočí kardiotokografický záznam pro kontrolu stavu plodu.
A pak už se jeden porodník pokusí ručně otočit plod v děloze, druhý přitom jeho počínání sleduje ultrazvukem. Jednu ruku dá lékař na záhlaví miminka, druhou na zadeček. Maminka uvolní břicho a lékař tlačí dlaní hlavičku plodu dolů směrem k pánevnímu vchodu. Druhou dlaní naopak lehce tlačí zadeček miminka k hrudníku maminky.

Celý výkon by neměl trvat déle než tři minuty a neměl by ženu bolet. Ne vždy se takový pokus povede, některá miminka i po této proceduře trvají na svém a doslova se nenechají natlačit tam, kam nechtějí. Úspěšnost se udává okolo 60 až 70 procent.

Protože výjimečně může při pokusu o obrat dojít k odloučení části placenty nebo změnám v srdeční akci plodu, může se tento výkon provádět pouze tam, kde je možno případně okamžitě ukončit těhotenství císařským řezem. A ještě jedna maličkost - některá miminka jsou opravdu paličatá, a i když se je podaří otočit do netopýří polohy, za týden dva už jsou zase hlavičkou nahoru.

Jdeme na to!

Poloha plodu koncem pánevním se častěji vyskytuje u nedonošených miminek nebo naopak u velkých plodů (nad čtyři kilogramy), u vícečetných těhotenství, v případě potíží s plodovou vodou, a to jak nedostatku, tak nadbytku, u těhotných s vrozenými vadami dělohy i plodu, u vícerodiček a žen s vcestnou placentou.

Důvodem může být také krátký pupečník. Pokud se na poloze koncem pánevním až do porodu nic nezměnilo, musíte si - tak jako Veronika - vybrat, zda se pokusíte miminko vytlačit zadečkem napřed, nebo dáte přednost operaci. „Porod koncem pánevním patří k těm velmi obtížným, proto řada porodnic raději ukončuje těhotenství plánovaným císařským řezem,“ říká gynekolog z Telče MUDr. Jan Řičánek.

Možná to přesto budete chtít zkusit, pak byste měla vědět, že u 90 % dětí vyjde ven nejprve zadeček, u 10 % nožičky. Nejtěžší je ale tak jako u klasické polohy plodu průchod hlavičky, která má obvod přes 30 centimetrů. U konce pánevního je potíž v tom, že hlavička jde až nakonec a průchod porodními cestami razí měkký zadeček nebo nožičky. Velký problém může nastat, když nedostatečně otevřené děložní hrdlo propustí užší nožičky nebo zadeček, ale hlavička následně uvízne.

Plod pak trpí nedostatkem kyslíku, což může způsobit obrnu, mentální retardaci či další poškození. Kromě toho je tento způsob porodu méně šetrný, takže jsou u něj častější poranění lebky, zlomeniny klíční kosti a u chlapečků mohou být v ohrožení nechráněná varlátka.

V praxi plánuje porodit přirozeně polovina žen s miminkem v poloze koncem pánevním, podaří se to ale jen čtvrtině rodiček. Tři čtvrtiny žen porodí císařským řezem. U čtyř procent těch, které se rozhodly pro vaginální porod, musí být dítě vyjmuto z dělohy kleštěmi či vakuumextraktorem.

„Odborná společnost doporučuje ukončit těhotenství císařským řezem vždy, když je odhadovaná hmotnost plodu nižší než 2500 gramů nebo vyšší než 3500 gramů. U prvorodiček se také dává přednost císařskému řezu, který je vnímán jako jednoznačně bezpečnější pro plod.

Frekvence spontánních porodů koncem pánevním se tedy bude i nadále snižovat,“ dodává doktor Řičánek.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.


Témata: Porod, Časopis Maminka, Nohy, Celý výkon, Pánevní vchod, Odborná společnost, Velký plod, Telč, Krátký pupečník

Mohlo by vás zajímat
Meghan je přesně typ princezny, kterou naše dcery potřebují za vzor
Synové se rvou jako koně. Už si nevíme rady, svěřila se zoufalá máma
Maminka roku vyhraje rodinný zájezd do hotelu Dachsteinkönig
Aromaterapie: Může zpříjemnit těhotenství a usnadnit porod či kojení

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu