[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na sportovní začátky a okamžiky plné štěstí vzpomíná Roman Šebrle, kterému je již 46 let, v pořadu Top Moment na internetové televizi Mall.tv. "Moje maminka i tatínek jsou naprostí nesportovci," vypráví pobaveně olympijský vítěz a dodává, že byl od rodičů ve sportu vždy naprosto podporován. Jako malý miloval fotbal a chtěl se mu více věnovat. Bohužel se mu stala nehoda a měl nadvakrát zlomenou holení i lýtkovou kost. "Vypadalo to dost zle. Dva měsíce jsem jen ležel a pak se znovu učil chodit a běhat jsem začal nejdříve po roce. Potom jsem se ale bál kopnout do míče a tím to celé skončilo," přiznává.
Jak to začalo
Atletické začátky se nastartovaly pomalu na základní škole, díky jeho oblíbenému učiteli tělocviku. V šestnácti se zúčastnil středoškolských závodů a tam mu tamní trenéři nabídli, ať závodí i za jejich oddíl. Netrvalo dlouho a jeho talentu si brzy všimli i v Pardubicích, kam přestoupil a začal se naplno věnovat atletice.
Na první mistrovství světa ho připravila vojna v pražské Dukle, pod křídly trenéra Váni, bývalého reprezentanta v běhu. Trénink probíhal dvakrát denně, pět dní v týdnu. Když poprvé odjížděl na tradiční desetibojařský mítink do rakouského Götzisu, byl jedním z favoritů. Takový výkon, jaký ale předvedl, nemohl nikdo čekat. Jako první desetibojař překonal hranici 9 000 bodů a překonal i svůj osobní rekord v běhu na 1 500 metrů.
Olympijské hry v Athénách
V roce 2004 se konaly olympijské hry v Athénách, kde se Šebrleho jméno skloňovalo ve všech pádech. "Věděl jsem, že jsem ve formě, zdravý a měl bych to vyhrát. Ale člověk je stejně velmi nervózní a nemohl jsem ty dva dny vůbec spát," popisuje sportovec. Nakonec přivezl vytoužené zlato a v následujících letech získal celou řadu titulů. V pořadu Top Moment také prozradil, co ho o druhé olympijské vítězství připravilo.
V osmatřiceti Roman Šebrle atletickou kariéru ukončil. I tak ale zůstává idolem celé řady mladých sportovců. Další příběhy inspirujících osobností jsou k vidění na Mall.tv.