[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ať už vaše dítě tropí hlouposti, vzdoruje, křičí, dupe nebo dělá, že neposlouchá, pokaždé než zvýšíte hlas, nebo byste mu nejradši uštědřili plácnutí přes zadek, zastavte se, zhluboka se nadechněte a alespoň pětkrát si v duchu opakujte, že před vámi stojí to dítě, které jste porodila a pořád ho tolik milujete.
Svou mateřskou láskou byste ho umačkala a máte o něj tolikrát velký strach. Je to tak? Pak už se na všechny probíhající situace budete dívat jinak.
Děti rozhodně nemají za úkol vytočit do běla své rodiče. Jen prostě objevují svět, experimentují a testují hranice okolního světa. Tohle všechno je jejich práce. Proto když si vaše ratolest usmyslí, že bude zkoušet třeba zemskou gravitaci při upuštění jídla, tvrdost nově zakoupeného nábytku nebo pevnost stránek ve vaší oblíbené knize, je to jen fáze, díky které poznají vše potřebné. Včetně vaší trpělivosti či výchovného přístupu.
Život je přece otázkou priorit. Skutečně vám tolik vadí, když vaše dítě mastnýma rukama opatlává zrcadlo v obýváku, které tak pečlivě leštíte? Ježí se vám chlupy z toho, že už skoro žádná hračka, skládačka nebo puzzle nebude na svém místě či v původním počtu?
Nevyšilujte a ačkoliv chápu, že pořádek má své hranice, posuňte svou mánii až na období, kdy se dá už s vaším dítětem skutečně rozumně dohodnout. Nebo si opět několikrát přečtěte bod číslo jedna.