Maminka.czVysvědčení

Wellbeing ve škole: Vysvědčení a hodnocení má žáky motivovat. Zpětná vazba umí zázraky

Michaela Láchová 31.  1.  2023
Dnes se na většině škol rozdává pololetní vysvědčení a s ním většinou i přehlídka známek. Ty podle pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ podporují vnější motivaci k učení a vzájemné porovnávání dětí mezi sebou, což u řady z nich vzbuzuje spíše úzkost než důvěru ve vlastní schopnosti. Šlo by to i jinak? Musí být hodnocení a vysvědčení opravdu takový strašák?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pokud máme nízkou hladinu stresových hormonů, tak máme mnohem větší možnost využívat své kognitivní funkce naplno. I proto se v pracovní skupině Wellbeing s pomocí dalších organizací podporují cesty k využívání takového hodnocení v českých školách, které podporuje vnitřní motivaci dětí k učení a přispívá k jejich učebnímu pokroku. A to i u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

VIDEO: Vysvědčení - jak poznat, že má dítě psychický problém?

Takovým hodnocením je formativní hodnocení. „Podstatnou součástí formativního hodnocení je průběžná interaktivní zpětná vazba, která pomáhá dětem pochopit, jak se jim daří dosahovat vzdělávacích cílů. Ať už se jedná o zvládnutí malé násobilky, schopnost vést diskusi nebo efektivně řešit konflikt se spolužáky. Učitelkám a učitelům pomáhá zjistit, jestli je jejich výuka skutečně efektivní a jestli děti dokáže zaujmout. Díky této zpětné vazbě můžou snadněji najít metody a postupy výuky, které dětem vyhovují a díky kterým se i více naučí,“ vysvětluje Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing.

Experti z pracovní skupiny Wellbeing považují dobře nastavená kritéria hodnocení doplněná o průběžnou zpětnou vazbu za klíčové nástroje podpory wellbeingu dětí ve školách. Wellbeing je totiž nejen důležitým prvkem péče o duševní zdraví dětí, mladých lidí i pracovníků škol, ale výzkumy zároveň opakovaně potvrzují souvislost se studijními výsledky.

Vysvědčení: Nechte děti, ať se zhodnotí samy, radí psycholožka. Nesrovnávejte a odsuňte stranou své ambice

Jde to formativně i se známkami?

Dan Pražák známky ve výuce na základní škole využívá, ale jako klíčové pro hodnocení vidí dobře a srozumitelně nastavená kritéria hodnocení. „Kritéria vytvářím společně s žáky. Od začátku tak žáci vědí, jak budou hodnoceni. Díky tomu jsem se nesetkal s tím, že by nesouhlasili s finální známkou. Navíc si sami podle nastavených kritérií mohou průběžně svou práci hodnotit,“ popisuje svůj přístup k hodnocení Dan Pražák, učitel na veřejné základní škole v Praze, laureát ceny Global Teacher Prize 2021 a zástupce organizace Otevřeno. 

Zkušenosti má s druhostupňovými dětmi od 6. do 9. třídy na veřejné základní škole. „Na naší škole používáme známky, ale nechceme jim dávat příliš velkou váhu. Například v dějepisu na dva výstupy připadá jedna známka. V průběhu celé práce žáci dostávají zpětnou vazbu. Navíc zpětnou vazbu na výuku sbírám od všech dětí např. pomocí tabulek nebo semaforů. Díky tomu získám zpětnou vazbu opravdu od všech dětí," popisuje dále praxi formativního hodnocení Dan Pražák. A dodává: „Celý minulý školní rok jsme se s mou třídou učili popisnou zpětnou vazbu. Díky tomu z toho v aktuálním školním roce těžíme, a hlavně já. Děti mi totiž dokážou poskytnout skvělou zpětnou vazbu na výuku, která mě jako učitele posouvá."

O tom, že známky samy o sobě nejsou problém, hovoří i Jiří Kyliánek, ředitel Základní školy Čelákovice, ve které se v letošním školním roce formativnímu hodnocení naplno věnují: „U nás ve škole sice zavádíme formativní hodnocení, ale od známek odstoupit rozhodně nechci. Snažíme se ale, aby známky vycházely z formativního hodnocení, respektive aby se doplňovaly a aby byla mezi nimi provázanost. Důraz je na tom, že hodnotíme to, co se děti naučily, to, co už získaly za vědomosti a kompetence. Tedy jasný odklon od ukazování a věnování pozornosti tomu, co neumějí. Od žákyň a žáků vyžadujeme zpětnou vazbu na naši výuku, která může poukázat na aktivity a praktiky výuky, které děti nebaví. Známka není špatná, pokud je vhodně doplněna, zejména zpětnou vazbou při každé příležitosti.“

Školy bez známek, a dokonce bez vysvědčení?

V pracovní skupině Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+ se experti shodují na tom, že známky a vysvědčení nejsou problém, pokud se vše odehrává v bezpečném prostředí a správně nastaveném klimatu třídy. Důležité je, aby děti v průběhu celého pololetí věděly, že pracují na svých vzdělávacích cílech a co potřebují k jejich dosažení. Zásadní je odklon od upozorňování na chyby. Dan Pražák vidí vysvědčení, i to pololetní, jako dobrý milník, který může být jistým přechodovým rituálem. 

„Vysvědčení musí být podpořeno průběžnou zpětnou vazbou, nesmí být cílem celého konání v pololetí. V případě úplného zrušení známek a vysvědčení nastane problém v 8. a 9. třídě, protože na přihlášku na střední školy je nutné uvést známky. Takže pokud by na českých základních školách došlo ke zrušení známek, musíme si vyjasnit, co s přechodem na střední školu. Rodiče vyžadují v posledních ročnících od základní školy hlavně přípravu na přijímací řízení. Což ještě umocňuje fakt, že nadcházející ročníky jsou velmi silné. A objektivně v Praze a v prstenci kolem ní není dostatečný počet míst na středních školách. Děti jsou tak pod obrovským tlakem, aby se dostaly na vysněnou školu,“ upozorňuje Jiří Kyliánek.

Tak co bude na vysvědčení? Jak si o něm povídat s dětmi

I vedoucí pracovní skupiny Wellbeing Lenka Felcmanová podotýká, že pokud nedojde k systémové změně, není možné známky alespoň na druhém stupni základních škol zcela zrušit. A souhlasí, že nedostatek míst na středních školách způsobuje dětem extrémní stres a je to oblast, ve které dochází k rozevírání nůžek mezi dětmi z rodin, které si mohou pro děti dovolit doučování k přijímacím zkouškám, a těmi, jejichž rodiny si to dovolit nemohou. Z přijímacích zkoušek na střední školy se stal závod a boj.

Stejně jako žákyně a žáci i učitelky a učitelé, ředitelky a ředitelé potřebují mít pro svůj wellbeing ve svém povolání jistou míru předvídatelnosti a potřebují od ministerstva školství vědět, co mají očekávat a kdy. Podle Strategie 2030+ by formativní hodnocení a případné zrušení známek od 1.–3. třídy mělo v českých školách proběhnout do roku 2025. Ministerstvo školství již nyní zveřejnilo tento záměr.

Témata: Děti, Školák, Základní škola, Vysvědčení, Školství, Rodiče, ambice, ministerstvo školství, wellbeing, Předvídatelnost, Český žák, Motivace, Pracovní skupina, Výuka, Zpětná vazba, Prsten, Škola, Praha, Lenka Felcmanová, Nesouhlas, Žákyně, Hodnocení, Vaz, Global Teacher Prize, Wellbeing Partnerství