[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jednoduše řečeno, tato metoda využívá pohybových impulzů kráčejícího koně, na které je každý živý tvor na jeho hřbetě nucen reagovat. Jak říká Mgr. Šárka Smíšková z Občanského sdružení pro hipoterapii Caballinus, nejde však o nacvičené reakce, ale o zcela podvědomou a přirozenou odezvu na změnu polohy, kterou pohyb koně vyvolává. „Organismus jezdce je nucen přizpůsobit se těmto změnám a reaguje na ně aktivitou v oblasti koordinace a řízení pohybu a to přímo z center v mozku zodpovědných za tyto činnosti.
Provoz metodiky v přírodním prostředí dovoluje a navozuje pozitivní emoční ladění klienta, které je příznivé pro dosažení maximálního terapeutického efektu,“ vysvětluje specialistka pro hipoterapii Šárka Smíšková. Hipoterapie je účinná u diagnóz, kde se jedná o poruchu vzniku, řízení a realizace pohybu. „Nejčastěji ji tudíž indikujeme pro děti s dětskou mozkovou obrnou. Lze ji využít buď při porodním ochrnutí ruky na základě přerušení nervového zásobení jejích svalů, u skolióz, u stavů po úrazech páteře, při degenerativních onemocněních, postihujících nervový systém apod.
Vhodnost zařazení metody do léčby je ale na posouzení lékaře vzdělaného v oboru hiporehabilitace či fyzioterapeuta – specialisty pro hipoterapii,“ říká Mgr. Smíšková. Největšího léčebného efektu v oblasti pohybu u dětí, kde jsou předpoklady, že jejich psychomotorický vývoj nebude optimální, lze dosáhnout podle Šárky Smíškové tzv. předstihem. Co to znamená? „Jedná se o terapeutické působení v době, kdy pro pohyb teprve dozrává jeho řídící složka – nervový systém. Pokud se v době, kdy ještě nedošlo ke vzniku vadných pohybových vzorů, zaměříme na metody, které prostřednictvím podnětů z vnějšího prostředí oslovují centrální nervový systém a vyvolávají jeho správnou aktivitu jak v oblasti řízení, tak vykonávání pohybu, budujeme si příznivé podmínky pro pohyb v době, kdy jej dítě bude chtít vykonávat na základě své vůle.
Takovou metodou je reflexní terapie podle Vojty a hipoterapie,“ vysvětluje význam této rehabilitační metody Šárka Smíšková. A kůň je pro to skutečně skvělým pomocníkem. Ideální je zařadit dítě do hipoterapie co nejdříve, tedy v co nejranějším věku, nejlépe už od dvou měsíců. Horní věková hranice u hipoterapie neexistuje – v potaz je třeba brát pouze individuální možnosti klienta. Ne nadarmo jezdil na koni ještě v sedmdesáti i prezident T. G. Masaryk a hodnotil to „jako nejrychlejší tělocvik, při němž cvičí celé tělo najednou“. Ovšem pokud mají děti problémy s koordinací, je nutné myslet na to, že zrání hlavních nervových drah, které řídí pohyb, je dokončeno zhruba v osmi letech, takže i proto je dobré začít s rehabilitací co nejdříve.
A že to nejsou ledajací koníci… Koně pro hipoterapii procházejí speciálním výcvikem, který je nadstavbou po klasickém výcviku. „Kůň v něm získává řadu dovedností, jako je nesení břemene, které se obtížně přizpůsobuje jeho pohybu, klidná reakce v případě nestandardních zvuků, přizpůsobování tempa chůze podle požadavků terapeuta a další. V současné době připravuje Česká hiporehabilitační společnost systém zkoušek pro tyto koně, kteří po jejich úspěšném absolvování budou certifikováni,“ vysvětluje Šárka Smíšková. „Obecně lze ovšem říct, že při hipoterapii se vždy řídíme typem obtíží a vybíráme koně s perfektní dynamikou pohybu, přiměřené výšky (kvůli bezpečnému jištění) a podle věku dítěte i šířky hřbetu. Nevolíme tedy podle plemene, ale podle účelu,“ dodává. V ČR se hipoterapie nabízí a obvykle 2–3x týdně po dobu tří měsíců.
K tomu, aby mohla vůbec hipoterapie „fungovat“, je nutný tým složený ze speciálně vycvičeného koně, jeho cvičitele, který jej vede v době terapie, a fyzioterapeuta, specialisty pro hiporehabilitaci, který terapii řídí. Není to tedy tak snadné, jak by se mohlo zdát. Tato metoda doplňuje fyzioterapeutickou léčbu a nikdy by neměla být užívána samostatně, protože při jejím samostatném zařazení coby jediné léčebné metody nelze dosáhnout takového efektu jako při zařazení do systému ucelené rehabilitace. Po skončení tříměsíčního cyklu je možné převést dítě do dalšího cyklu. „Není nutné se bát přetížení ani předávkování,“ usmívá se Šárka Smíšková. A že hipoterapie funguje a má své výsledky, o tom svědčí i ohlasy těch, kteří ji absolvovali nebo absolvují. Jak říká Jana, maminka pětiletého syna: „Hipoterapie mu pomáhá udržovat velice příznivý vývoj po dětské mozkové obrně. Díky pravidelnému kontaktu s koněm překonává strach z výšek, nestabilních ploch a následných pádů. Významně se posílilo i jeho sebevědomí a vztah ke zvířatům obecně. Na terapii se vždy těší a na koně usedá bez obav.“
Občanské sdružení Caballinus založily před rokem Mgr. Šárka Smíšková a Mgr. Tereza Kopecká jako doplněk pro své klienty v oboru fyzioterapie po předchozí 15leté zkušenosti s velmi pozitivním účinkem této metody v ucelené rehabilitační léčbě dětí s koordinačními poruchami, zejména dětskou mozkovou obrnou.
Sdružení provozuje hipoterapii ambulantní formou. Specifickou aktivitou sdružení jsou letní pobyty s hipoterapií, kde se nabízí týdenní až desetidenní relaxační dovolená pro celou rodinu s ubytováním, plnou penzí a možností aktivit v blízkém okolí, přičemž zdravotně znevýhodněné dítě je zařazeno do programu hipoterapie 2x denně. Další aktivitou jsou tzv. intenzivní víkendy, kdy klienti mohou ambulantně docházet na terapii 2x denně po dobu prodlouženého víkendu. Více na www.caballinus.cz