[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Původně lovecký zámeček z roku 1882 slouží jako výletní místo pro všechny, kteří dosud věří na pohádky. U Pardubic, města perníku, vyrostla pod Kunětickou horou pravá Perníková chaloupka. Sídlí v ní úřad vlády tzv. Perníkového hejtmanství, a pokud se tu chcete cítit jako doma, můžete se sem rovnou přestěhovat - to vám zařídí realitní kancelář Perníkového hejtmanství a dodá vám k tomu i výpis z katastru perníkových nemovitostí. Vaše děti zaujme zřejmě nejdůležitější obyvatelka: paní Ježibaba. Potkáte ji v mnoha vizuálních i věkových variantách, té nejstarší je údajně již 750 let. Nejhodnější je, když peče perníčky: tradiční recept z mouky, medu a koření. V Perníkové chaloupce jsou pro děti i dospělé přichystané prohlídky, při nichž se návštěvníci seznámí se vznikem a dalšími osudy zámečku, historií perníkářského řemesla a pardubického perníku, prohlédnou si vystavené exponáty z perníku a uslyší známou pohádku o Jeníčkovi a Mařence. Čeká tu na vás také strašidelný pohádkový les, kde si každý na vlastní kůži může vyzkoušet, jaké to bylo, když Jeníček s Mařenkou putovali k Perníkové chaloupce. Můžete si také vyzkoušet perníkovou dílnu a upéct si spolu se svými dětmi něco dobrého nebo si změřit prstovým tlustoměrem, jak již máte vykrmený malíček. Nechybí ani Perníková matrika, kde shromažďují nejslavnější nositele jména Jan a Marie. Pokud nebudete mít chuť jen na perníčky, můžete zaskočit do Otesánkovy mlsárny nebo občerstvovny U všech čertů. Jarní návštěvnická sezona se tradičně zahajuje začátkem března, první velkou akcí jsou narozeniny paní Ježibaby.
Jak známo, švec Rumcajs, než se stal loupežníkem, sídlil v Jičíně v malém krámku pod věží. A právě tam zařídili Jičínští jednomu z nejslavnějších místních „rodáků“ úřadovnu i nyní. Chcete-li tedy navštívit Rumcajsovu domácnost ještě v době, kdy nebyl slavným pohádkovým loupežníkem, ale počestným jičínským řemeslníkem, vydejte se do uličky Pod Koštofránkem. Expozice je zároveň vzpomínkou na spisovatele Václava Čtvrtka a malíře Radka Pilaře, jehož známé ilustrace zdobí část Rumcajsovy ševcovny. V Rumcajsově příbytku najdete samozřejmě i Manku, jejich synka Cipíska, pravou ševcovskou dílnu, Cipískovu zoo, Mančinu zahrádku s bylinkami, to vše doplněné hernou pro děti a možností občerstvení.
Kromě běžné prohlídky Rumcajsovy provozovny, jejímž autorem je jičínský výtvarník Petr Heber, je možné navštívit i speciální akce, například Dvorkovou slavnost na prvního máje, dětskou dílnu v průběhu festivalu Jičín - město pohádky, dvoudenní adventní Vánoce na bráně a festival divadla, hudby a poezie Mezi patry. Pokud se nechcete schovávat jen uvnitř v místnosti, ale vydat se i na místa, kde se švec Rumcajs stal loupežníkem, tak je pro vás určena tzv. Rumcajsova stezka.
Je to putování za hodným a moudrým loupežníkem, jeho ženou Mankou a synkem Cipískem. Stezka je plná dobrodružství a úkolů; začíná v Mladějově, kam odjedete po vyzvednutí propozic v Městském informačním centru a odkud vyrazíte směrem na Loveč a skalní hrádek Pařez. Dál potom kolem Prachovských skal, zříceniny Brada přes Kbelnici (hospoda U Rumcajse) kolem rybníka Kníže do Jičína. Cesta opačným směrem je závislá na dopravním spojení zpět do Jičína. Trasa je snadná a je určena právě pro rodiny s dětmi.
Asi každé malé dítě zná také mluvícího kocourka Mikeše, který žil se svými rovněž mluvícími kamarády, kozlem Bobešem a prasátkem Pašíkem, u ševců v Hrusicích. V téhle středočeské vesničce se narodil malíř a spisovatel Josef Lada, který vytvořil pro děti mnoho nádherných obrázků i pohádkových postav. Právě podle něj nese tento mikroregion název Ladův kraj. Znáte například pohádku o tom, jak Mikeš s Pašíkem jeli na trakaři na pouť do Mnichovic? Můžete se vydat po jejich stopách: během cesty potkáte 12 zastavení s tabulemi, kde kromě úryvků z knížky najdete i slavné Ladovy obrázky.
Cesta navíc vede kolem kozího stáda, rybníka s hastrmanem a dalších zajímavostí nejen pro děti. Můžete během ní hrát hru, jejíž propozice získáte v informačním centru nebo na internetu. Cesta se dá absolvovat i na kole, trasy pro cyklisty jsou vyznačeny. Pokud ujdete všech 12 zastávek, zpátky se malebným krajem projeďte třeba vlakem. Ladovy postavy ožívají i v samotných Hrusicích. Je možné podívat se na Šmejkalku, kde strašil Mulisák s malým Bubáčkem, v Hubačovském rybníku žije zase hastrman Brčál a pod hrnečkem schovává duši z velocipedu, uvidíte, kde byla Jedličkova louže, na které kocour Mikeš okouzloval hrusické děti svým umem. Ladovy obrázky vás v Hrusicích doprovodí i k obědu, místní restaurace je plná různých pro děti stravitelných dobrot.
Pokud se chystáte do Krkonoš a nevíte, jak motivovat své ratolesti k horským procházkám, zkuste Pohádkovou stezku. Otevřeli ji v roce 2008 v Malé Úpě. Využili k ní pohádky známé spisovatelky Marie Kubátové a připravili na její motivy deset zastavení. Ta mají za úkol seznámit malé i velké návštěvníky této malebné horské obce nejenom s tvorbou paní spisovatelky, ale i s nádhernými místy a nezapomenutelnými výhledy, které by bez patřičné motivace mnohdy malé dětské nožky jen těžko zvládaly. Trasa je dlouhá přibližně 17 km, a proto si její zdolání většina turistů musí rozdělit na několik okruhů, úplně celá se dá projít průměrně za tři dny. Doporučené okruhy naleznete na webu Pohádkové stezky. Na jednotlivých zastávkách navštívíte Pomezní boudy, chatu Moravanka, Eliščino údolí či Pacestník s výhledem na polskou stranu Krkonoš.
Seznámíte se například s pohádkami O sklínkaři a řepné panence, Jak se čerti naučili smolit sudy, Jak se do Krkonoš vloudila Bída, Jak se čertům šijí šaty nebo Jak se čert stal peciválkem. Trasa je kromě několika metrů sjízdná i s kočárkem, přes nesjízdnou část není těžké ho přenést. Vede kolem mnoha možností k občerstvení doplněných dětskými hřišti, kde si odpočinou malí i velcí poutníci.