Maminka.czRozhovor

Z těhotenství jsem nadšená nebyla. Promiň, synu, říká Aneta Krejčíková

redakce 6.  6.  2019
Dítě neplánovala, ale když zjistila, že je těhotná, začala se těšit. Herečka Aneta Krejčíková už není královnou večírků a její život dostal nový rozměr. A hlavně řád. Jak vychovává syna Bena a je důsledná matka?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Dítě v sedmadvaceti. Je to brzy, nebo tak akorát? 

Neplánovali jsme to a – promiň, Bene – na začátku jsem úplně nadšená fakt nebyla. V té době jsem to prostě ještě necítila. Tělo ale nejspíš samo nejlíp vědělo, co dělá, když se do těhotenství pustilo. Za pár dní bylo všechno v nejlepším pořádku a já se začala těšit. Hodně. 

Zklidnil vás syn hodně? 

Ano. Člověk chce mít najednou režim a řád, protože ví, že je to dobré pro dítě. Na druhou stranu mně ani synovi hodinky život neřídí. Když se Benovi nechce do postýlky v půl osmé jako obvykle, rozhodně nevyšiluju. Tak nějak spontánně jsem se navíc zklidnila ještě před samotným těhotenstvím. Už jsem neměla pocit, že musím být královna všech večírků. 

Pohodlně a bezpečně: Základna, na kterou v autě připevníte korbičku i sedačku


Syn byl každopádně neplánovaný

I když mě to malinko zaskočilo, tak jsem nepochybovala ani na vteřinu. Že jsem těhotná, jsme zjistili na dovolené na Srí Lance. Měli jsme zaplacené lekce kitesurfingu a jediné, co jsem tehdy cítila, byl strach. Strach, který jsem do té doby neznala. Prostě jsem se „jen“ bála, abych to, co ve mně roste, nějak neohrozila. 

Porod je hustej, svěřila se Aneta Krejčíková. Proč si do porodnice vzala rtěnku?


Když jsem se dívala na seriál Rapl, nemohla jsem postavu, kterou jste představovala, ani vystát. Jak se vám tahle štěkna hrála? Nebyli na vás pak lidi na ulici nepříjemní? 

Když jsou diváci spokojení a film nebo seriál je baví, tak se obvykle stává, že si herce s charakterem postavy identifikují. Vzniká přesah z virtuálního světa do toho reálného. Zrovna u Rapla jsem to ale od okolí moc nepociťovala. A za sebe musím říct, že mě to baví hodně, být najednou někým, kdo je úplně jiný, než jsem já… Co se týče práce, jsem fakt dost magor a extremista a jsem ochotná jít do spousty věcí po hlavě. 

Takže vás bavilo být za štěknu? 

Podle mě má v sobě víc tváří každý. A je jen na něm, jak s nimi pracuje a koho takzvaně pustí ven. My herci „jen“ bereme peníze za to, že si ta vrátka, která máme v sobě všichni, můžeme otevírat. Vlastně je to dost osvobozující. Hraním ze sebe to horší a temnější můžu dostat. 

Jak to myslíte? 

Když si v divadle nebo před kamerou zahraju nějakou sviňárnu, nebudu ji pak dělat v životě. To samozřejmě trochu zlehčuju, ale takhle nějak to nejspíš fakt bude. Pokud jsem na někoho protivná pracovně, tedy jako herečka, mám mnohem více dobré vůle osobně, tedy lidsky. Docela dobrý ventil, co říkáte?

 

Partnera jsem zdědila po sestřence. Je úžasný táta. Dokáže se o syna postarat celý den úplně sám a nikdo si nestěžuje...

 

Máte pocit, že už si vás režiséři zaškatulkovali? 

Je pravda, že ten archetyp, který je se mnou spojený, mi už trochu vadí. Víte co? Já bych si třeba hrozně ráda zahrála princeznu. 

Fakt? No to by nemusel být zas takový problém, vždyť jste strašně mladá! 

Tak mladá už nejsem! Obávám se, že mi na roli princezny zbývají poslední tři, čtyři roky, tak snad to ještě přijde. Potěšilo by mě, kdyby se našel někdo odvážný, kdo by mi dal jinou roli než zlé sestry nebo čarodějnice. Různorodost mé práce mi vyhovuje. Ráno prožívám úplně jiný příběh než předešlý večer. Ta rozmanitost a hravost je prostě skvělá. 

Mohou ve specifickém hereckém světě vzniknout přátelství na celý život? 

V hereckém prostředí vznikají přátelství hodně rychle. Když spolu herci pracují, bývá to velmi intenzivní a těsný fyzický i psychický kontakt. Na druhou stranu taková přátelství velmi rychle i končí. 

V touze po dokonalosti jsme víc dirigentem než maminkou, píše Marie Doležalová


Proč končí? 

Vyprchají. Mockrát jsem zažila, že jsme si slíbili nějaký další kontakt, ale už jsme se nikdy nesešli. To je prostě život, který jde dál. Dostanete se do jiné skupiny, do jiné komunity a takhle to jde pořád dokola. 

Vy sama jste na své přátele náročná? 

Nejspíš ano. Přátelství posuzuju podle toho, co jsem ochotná pro lidi, které mám ráda, udělat já. Ježíši, teď to zní dost hrozně, jako bych dělala nějaké konkurzy na své přátele, ale já spíš mluvím o tom, že je jen málo těch, se kterými byste jela na kraj světa. Pro mě je to můj partner Ondřej. 

Vadí vám, když vaše role vyžaduje nahotu nebo to, abyste se dotýkala v podstatě cizího člověka? Jste ostýchavá? 

Samozřejmě že cítím stud. Zatím jsem se ve filmu svlékla úplně celá dvakrát. Je to práce, a pokud nechodím po place pět minut nahatá jen proto, že si to přeje pan režisér, ale že to má opravdu dobrý důvod, tak prostě tu svoji práci odvedu. Když je situace ve scénáři taková, že se bez nahoty natočit nedá, a já rozumím tomu proč, tak jsem přece koneckonců herečka… Nahota s naší prací souvisí. 

Na co nejčastěji žárlíme my matky? Třeba i na partnerovu svobodu


Cítíte někdy před kolegy trému? 

Strašnou! Tréma je důležitá, znamená, že v sobě máte pokoru. Ale nedávno jsem přemýšlela o tom, že k té pokoře musí člověk nějak dorůst. 

V jakém smyslu? 

Když je vám třináct, čtrnáct, nic vám není svaté a nikdo se vám nezavděčí, je to normální. Ale pak by měl člověk pomalu dozrát a trochu o tom, jak se chovat ke svému okolí, začít přemýšlet. A pokud jde o to, jak to chodí v branži – já jsem naštěstí potkala hvězdy. Opravdové osobnosti, před kterými je třeba smeknout klobouk. A to, co z nich ty hvězdy dělá, je fakt, že zůstaly nohama na zemi. Netváří se jako polobozi, jsou prostě normální. V tom je, podle mého názoru, to gros jejich „hvězdnosti“. 

Těhotenství jim navždy změnilo tělo. Není se za co stydět, vzkazují tyhle matky!


Hrajete teď – mimo jiné – v Divadle Na Fidlovačce v muzikálu Šakalí léta. Jak vám jde zpívání? 

Teď jste se zeptala největšího sebekritika na světě. Učím se! A strašně mě to baví. A pokud jde o představení samotné, je to nekončící proces. Představení je obsazené hodně mladými lidmi a všichni na sobě stále pracují. Pořád je co zlepšovat, ale to je vždycky a ve všem. 

Jak jste se vlastně s Ondřejem poznali? 

Mám pocit, že jsme se poprvé viděli v nějaké hospodě, ale bylo to trochu komplikovanější. On chvilku randil s mou sestřenicí, ale nějak to tam nebylo. Rozešli se, dál spolu dobře vycházeli a sestřenka nás seznámila. Klaplo to na první dobrou! Koneckonců, tady je výsledek, náš syn. Ondřej je úžasný táta. Dokáže se i o takhle malé miminko postarat celý den úplně sám a nikdo si nestěžuje. 

Necháváte miminko spát v autosedačce i doma? Nedělejte to, tohle hrozí!


Přemýšlíte někdy o tom, kde byste se chtěla vidět za dvacet, třicet let? 

Jo! Vidím zahrádku, na které jsou kytky a bylinky a stromy, na jednom z nich visí houpačka, všude spousta dětí, ale hlavně klid, pohoda, žádný spěch a nervování. Tohle bych chtěla mít. 

Zatím máte jednoho „pidisyna“. Jakou budoucnost byste si přála pro něj? 

Samozřejmě takovou, jakou si bude přát. Ale vzhledem k povolání manžela je nasnadě, že se v rodině bude i sportovat! Nechci, aby to vyznělo nějak škaredě, ale já mám dodnes našim trochu za zlé, že mi opratě nepřitahovali víc. Že mě u sportů, které jsem začala dělat, neudrželi. Vlastně jediné, u čeho jsem vydržela déle než týden, je herectví. A taky zpěv, zpívat jsem chodila odmala. Docela mě bavilo i tancování, ale nikdy jsem nedosáhla nějakých ohromujících výsledků. Třeba moje sestra to dotáhla na vicemistryni republiky! 

Chtěla jsem rodit do vody a být krásná. Vše bylo jinak, říká Kristýna Leichtová


Takže hodláte být důsledná matka. Co dál? 

Nejspíš začneme u něčeho všeobecného, jako je Sokol. Ať si pak sám vybere, co mu půjde a co ho bude bavit. Nějakou aktivitu ale bude muset mít. 

A co vyloženě nesnášíte? S čím se opravdu nedokážete nikdy smířit? 

Tak to je úplně jednoduché: Nevydržím se zlými lidmi. Když je někdo třeba trochu jednodušší, a teď nechci, aby to vyznělo ošklivě, je mi to úplně jedno, pokud má dobré srdce. Ale jakmile je někdo zlý a zákeřný, s tím mám velký problém. 

Hana Vítková pro Blesk pro ženy

Po kom ty holky jsou? Podívejte se na "bláznivé" fotografie maminky a jejích dcer!
Témata: Těhotenství, Slavní rodiče, Mateřská a rodičovská dovolená, Rozhovor, Slavné maminky, Miminko, Instagram, Syn, Aneta Krejčíková, Nahota, Archetyp, Virtuální svět, Srí Lanka, Čarodějnice, Sokol, Zpívání, Večírek, Krejčíková, Herectví, Herečka, Režisér, Tréma, Přátelství, Rapl, Blesk pro ženy

Video