Maminka.czČasopis Maminka

Záchvaty vzteku? Zkuste mluvit „batoletštinou“

Regina Rothová 30.  11.  2012
Nepřipadá vám tato situace povědomá? Byla jsem se svým 3letým synem Adamem v bistru a on si na poslední chvíli rozmyslel, co si dá k obědu. Místo párku v rohlíku chtěl kuřecí nugety. Když jsem mu řekla, že už se to nedá přeobjednat, dostal záchvat vzteku, praštil sebou na podlahu a kvílel z plných plic.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

S pocitem, že na mě hledí tisíc párů očí kolemsedících hostů, jsem zvedla řvoucí dítě ze země, vzala tác s jídlem, golfky a prchala jsem pryč. Čím to je, když se tolik snažíte o neustálé vychovávání a důsledný přístup?

Mozková kůra (prefrontal cortex), která zajišťuje kontrolu nad emocemi, nezačíná dozrávat před 4. rokem života dítěte. Proto když se nepodaří udržet rovnováhu mezi nezdarem při nějaké činnosti, ze kterého se batole ještě učí, a nezdarem, který už dítě považuje za příliš velký, dojde k podobné situaci. Batole je silně frustrované a nastane záchvat vzteku (případně extrémní úzkosti).

ČTĚTE TAKÉ: Zuzana Norisová je těhotná. Miminko čeká v únoru

Týká se to poloviny dětí

Polovina dvouletých batolat má záchvat vzteku alespoň jednou denně, ve třech letech se frekvence snižuje, ale stále jsou poměrně časté. Vzteklé děti jsou přitom chytré, živé, chtějí všechno zkusit, všechno poznat, takže každá překážka je pro ně zdrojem zlosti.

Citová rozbuška

Záchvatu vzteku batole nezabrání. Nedokáže ještě rozumově ovlivnit emoce a napětí, které v něm narůstá. Když vybuchne, nedokáže ovládat své chování, i když se samo sebe může leknout. Jaké jsou typické projevy? Běhání po místnosti, křik, kopání vleže na břiše, házení hraček, pláč až do zmodrání v obličeji, poruchy dýchání. Nebojte se. Sice je to velice nepříjemné, ale dítě si neublíží.

Pud sebezáchovy ho donutí včas se nadechnout. Ač jsou projevy vzteku různé, vaše ratolest si zvolí jednu nebo několik variant a k nim se bude vracet, takže brzy budete vědět, nač se připravit.

Jak afektivní záchvat zvládnout a přežít?

  • Řadě výbuchů můžete zabránit tím, že dítě ochráníte před silnou frustrací.

Když ho nebudete nutit do věcí, které jsou mu nepříjemné. Když mu nebudete zakazovat něco, co zbožňuje, slova musíš a nesmíš použijete co nejméně, spíš ho šetrně navedete a vysvětlíte, proč právě toto nejde…

  • Zabraňte ratolesti, aby zranila sebe nebo někoho dalšího a aby rozbíjela věci. V opačném případě má pocit, že ji nedovedete ovládnout a udržet v bezpečí. Řešením je podržet ji na zemi a jemně, ale důsledně ji držet. Když se uklidní, může se vám schoulit do náruče a je šťastná, že se vlastně „nic nezměnilo“. Jste pořád milující maminka. Nebo dítě pevně obejměte v náručí. Některá batolata ale nesnesou, když je rodiče drží. Fyzické omezení je pro ně nepřijatelné, začnou bojovat o to usilovněji. Neperte se s nimi. Odstraňte nebezpečné předměty z dosahu a nechte potomka „vycukat“.
  • Nezlobte se, nemá to smysl, musíte záchvat přežít. Žádný křik, tím ještě můžete zvýšit agresivitu dítěte. Prodloužíte dobu záchvatu vzteku, protože ratolest se k vám znovu přidá. Křik je nakažlivý.
  • Netrestejte ani neodměňujte. Neměňte své rozhodnutí. Vzteká-li se, že nesmí do bazénku, nedovolte to. Když se uklidní po záchvatu vzteku, pokračujte v naplánovaném programu, který byl domluvený ráno.
  • Nenechte se přivést do rozpaků od cizích lidí a nechovejte se příliš smířlivě.

Reagujte jako vždycky. Když nebudete dítě brát do obchodu, aby nedělalo scénu kvůli bonbonům, nebo ho uplácíte čokoládou, aby nezlobilo před návštěvou, rychle mu to dojde a bude vydírat.

  • Předpokládejte, že žádné scénky nebudou. Chovejte se, jako by se to nikdy nestalo. Berte vztek jako nepříjemnou chvilku a součást běžného dne.
  • Na argumenty a šarm reagujte pozitivně. Když bude dítě neustále fňukat a vztekat se, že si s ním nehrajete, asi se vám nebude do hry chtít. Ale když ho postupně navedete na to, aby vymyslelo způsob, jak vás získat („mami, už mě to samotného nebaví, pojď si hrát“), bude vstřícnější.

Recept zvaný batoletština

Jak na to? Použití batoletštiny znamená, že budete na své dítě hovořit stejnou řečí, jakou používá ono samo. To znamená hojné opakování krátkých vět a frází, které reflektují jeho pocity, za použití jeho řeči těla a grimas. Znamená to tedy, že místo toho, abyste Adamovi tichým, klidným hlasem řekla: „Je mi líto, Ádo, ale mamince jsi řekl, že chceš hotdog,“ řeknete: „Ty říkáš ne! Ty říkáš ne!

Žádný párek v rohlíku! Jsi smutný, ležíš na podlaze v restauraci!“ V ten moment se na vás dítě podívá a s vysokou pravděpodobností se zklidní. Srozumitelně jste mu popsala, co se vlastně děje. A můžete přejít k tomu, co mu chcete sdělit: „Ale neee, teď žádné kuře nebude. Párek v rohlíku bude.“ Téměř nikdy není pozdě začít s tímto přístupem k hysterickým dětem v prudkém afektu.

Reagovat bude i mladší dítě než dvouleté. Pochopením jejich pocitů a používáním jejich řeči můžete dětem velmi výrazně pomoci k tomu, že budou vstřícné. Že se rychleji zbaví vzteku.

Další způsoby, jak předejít záchvatu vzteku

Známkování:Vždy, když se dítěti podaří cokoli dobrého, byť to bude úplný detail, můžete mu třeba na předloktí nalepit za odměnu legrační nálepku nebo umyvatelným fixem dělat značky, které vždy před usnutím společně spočítáte a vy oceníte jeho úžasný výkon.

„Drbna“: Zkuste pochválit dítě třetí osobě naoko tajně, aby to jako nevědělo, hlasitým šeptem. Buďte teatrální! A buďte dítětem při pronášení pochvaly „přistižena“.

Témata: Děti, Časopis Maminka, vztek, Zach, Mozková kůra, Záchvat, Zac, Záchvat vzteku, Afektivní záchvat, Zuzana Norisová, Řeč těla, Párek