Maminka.czRodina

Zahoďte emoce a myslete na děti

, Časopis Maminka
30. 7. 2009
Zahoďte emoce a myslete na děti
Rozvod. Slovo, které vyvolává spoustu emocí, bohužel v drtivé většině negativních… Pokud v něm ale hrají svou roli děti, stojí za to zatnout zuby, překonat sebe sama a jednat důstojně a s grácií.

Statistiky jsou hrozivé. V roce 2008 dosáhla úroveň rozvodovosti v naší republice 49,6 %, což je historické maximum. Pojmy manželství a rodina jsou bohužel čím dál tím prázdnější a hodnoty, jako vzájemná úcta, tolerance a respekt dostávají pořádně na frak. Ještě ale není nic ztraceno….

Reakce nejbližšího okolí na větu „budu se rozvádět“ jsou různé. Záleží samozřejmě na situaci, v jaké se rodina dlouhodobě nachází, jaká atmosféra v ní převažuje a jaké problémy se každodenně řeší. Co je pro někoho šok nebo bezvýchodná situace, může být pro druhého (a jeho nejbližší) spásným vysvobozením. Jaká je ale nejčastější reakce na tuto informaci, která znamená absolutní přelom v životě všech zúčastněných? Když poprvé vyslovíte před svými nebo manželovými rodiči, kamarády nebo kolegy z práce slovo rozvod, pravděpodobně bude (logicky) následovat otázka: A co děti?

Před rozvodem

Nebezpečí č. 1: Nezodpovězené otázky a nejistota

Přemýšlet o tom, jak se cítí děti, by měli rodiče neustále. Snažit se vnímat potřeby dětí a mít neustále všechny smysly nasměrované k nim - vidět, slyšet a cítit, co dětem dělá radost a co je naopak trápí. Manželské soužití prochází mnoha zvraty, které nemusí nutně končit rozvodem. Ale pokud žije maminka s tatínkem již nějakou dobu ve vztahu, ze kterého vyprchaly emoce a vzájemná úcta, žijí sice v jedné domácnosti, ale spíše vedle sebe než spolu, takové prostředí je ke zdravé výchově dětí zcela nevhodné. A pokud navíc do vztahu rodičů přibude někdo „třetí“, je o chaos v dětské dušičce postaráno. „Dítěti bychom za všech okolností měli říkat pravdu. Jinak se to se spolehlivostí bumerangu otočí proti nám. Děti naprosto spolehlivě vycítí, když mezi rodiči není něco v pořádku.

A trápí se pak mnohem více, protože neznají odpovědi na své otázky a bojí se zeptat,“ objasňuje dětská psycholožka Mgr. Barbora Krčmářová. Z těchto a mnoha dalších důvodů je otázka „co děti?“ položená až ve chvíli, kdy se manželství rozpadlo, nepatřičná. Měla zaznít o mnoho dříve...

Nebezpečí č. 2: Zvrácený model

Stává se poměrně často, že se manželství pohybuje na pokraji krachu již delší dobu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou oba zúčastnění milující rodiče, nehodlají situaci nějak radikálně řešit. Někteří z nich se „setkávají“ doma pouze kvůli tomu, aby je děti občas viděly společně. Ve skutečnosti si však žijí své vlastní životy. Pokud je maminka doma na mateřské dovolené, její život tvoří péče o dítě. V případě, že už začala pracovat, dostane se velmi snadno do kolotoče práce - školka (škola) - zájmové kroužky, takže je to zcela jiný režim, než má tatínek, který mezitím tráví absolutní většinu svého času v práci a přijíždí domů pozdě večer.

Toto je model, který (bohužel) praktikuje mnoho současných rodin a je většinou prvotní příčinou toho, že se dříve nebo později cesty rodičů rozejdou. K tomu, aby byly děti spokojené a cítily se bezpečně, potřebují mnohem více. Měly by vyrůstat v prostředí, kde se neřeší jen rutinní každodenní záležitosti na téma škola, případně údržba domu či vymalování bytu, ale kde je občas poznat i to, že se rodiče mají rádi. Dětem se snadno vryjí do paměti nejen rodičovské hádky, ale doléhá na ně i absence citových projevů mezi rodiči, jejichž vzájemný citový chlad nepochybně vnímají. Je potom škoda, že si do života odnášejí představu, že takové fungování rodiny je normální (protože jiné neznají). Neškodí potom dětem taková atmosféra mnohem více než vytvoření vlastních oddělených světů maminky a tatínka - tedy v dospělácké řeči rozvod?

Rozvod

Rodičovský úkol č. 1: Šetrně objasnit dětem situaci

Když už je situace neudržitelná a jedinou variantou je rozejít se, nastává zapeklitý problém, jak to dětem oznámit. Je třeba jim přijatelnou formou sdělit informaci, že již nebudete žít všichni společně. O tom, jak na to, rozhoduje hlavně věk dětí, ale potom i intenzita vztahu s rodičem, s nímž ztratí kontakt. „V případě, že je rozchod již definitivní, měli by tuto zprávu sdělit v klidu oba partneři najednou. Důležité je, aby oba rodiče shodně vyjádřili s rozchodem svůj souhlas. Jinak by hrozilo nebezpečí, že by dítě posléze dávalo tuto situaci za vinu jednomu z nich. Další důležitou zásadou je ujistit dítě, že konec lásky partnerské neznamená konec lásky rodičovské,“ radí psycholožka Barbora Krčmářová.

Když vycházíme z předpokladu, že ve většině případů děti zůstávají s maminkou, je to otec, který najednou z dětského světa odejde. Pokud ovšem rodina „fungovala“ tak, že tatínek přicházel z práce po Večerníčku a děti tedy trávily 90 % svého času s maminkou, není pro ně změna tak radikální.

Rodičovský úkol č. 2: Eliminovat zmatek v dětské duši

To, jakým způsobem si děti zvykají na novou situaci, závisí do značné míry na jejich věku -obecně je prokázáno, že čím menší dítě, tím lépe se adaptuje v novém prostředí. Dítě kolem tří let sice nechápe, co to slovo znamená, ale nepochybně cítí, že se něco změnilo, pozná, že je maminka smutná nebo nervóznější. O mnoho více ale záleží na předchozích vztazích s rodiči, na citlivosti dítěte a především kvalitě vztahu mezi rodiči po rozchodu. „Jsou-li schopni oba rodiče spolu alespoň o základních věcech komunikovat a mají-li zájem vyjít vstříc potřebám, nemusí jejich rozchod nutně znamenat pro dítě větší problém. Důležité taky je ujistit dítě, že rozchod rodičů v žádném případě nezavinilo. Není v zájmu ani jednoho z rodičů, aby dítě kteréhokoli z nich vinilo z rozpadu rodiny. Docílit toho lze jedině tak, že proti druhému rodiči nevyslovíme nikdy nic špatného či neobjektivního,“ připomíná dětská psycholožka. Udržet komunikaci s partnerem v mezích zachování důstojnosti a často i slušnosti je však někdy velmi složité a vyžaduje to obrovskou dávku vůle.

Období před rozvodem i po něm je totiž často emocionálně velmi vypjaté. „Na období těsně po rozvodu dost nerada vzpomínám. Manžel neunesl skutečnost, že jsem se s dvěma malými dětmi odstěhovala z domu poté, co měl již téměř rok vztah s jinou ženou. Dělal neustále problémy, naznačoval mi, že nejsem schopna se o děti postarat, že nebudu mít peníze. Neustále mi pak něco vyčítal - že nemají děti dostatečně kvalitní oblečení, že jim nedávám pořádně najíst, že chodí do školky s rýmou.

Nebyl problém si vždy něco najít. Psychicky mě to dost vyčerpávalo. Zpočátku jsem to řešila, ale po určité době jsem začala být vůči těmto jeho výpadům imunní. I proto s nimi po určité době sám přestal,“ vzpomíná Lenka (36) z Pardubic na své složité životní období.
Barbora Krčmářová v této souvislosti připomíná, že je důležité objasnit dítěti všechny praktické záležitosti, které s rozchodem rodičů souvisí.

Hlavně to, jak a kdy se bude vídat s druhým rodičem, jak nyní bude trávit volný čas a co vše se v jeho životě rozvodem rodičů změní. „Ty nejmenší děti potřebují k dalšímu zdárnému vývoji řád, pravidelnost a to, na co byly až dosud zvyklé.

A k tomu patří vídat oba rodiče. Jinak hrozí ztráta již naučených schopností, zastavení dalšího vývoje, negativismus a další nepříjemnosti. Děti v předškolním a mladším školním věku sice začínají tíhnout kromě rodiny i k vrstevníkům, ale o to důležitější je pro ně mít oba rodiče k dispozici.“ Dále je důležité upozornit na to, že tato situace je trvalá a že nemá cenu doufat, že by se rodiče mohli opět někdy k sobě vrátit. Lenka si vybavuje z období těsně před rozvodem poznámku své čtyřleté dcery: „Maminko, a kdy se zase s tetou vyměníte?“. Hodně ji překvapilo, že o tom takto dcera uvažuje.


Monika (24) Pohledem dcery…

Když se moji rodiče rozváděli, bylo mi osmnáct let. Nefungovali spolu ve vztahu už dlouhá léta, a tak byl rozvod logickým a snad i osvobozujícím vyústěním celé situace. Vnímala jsem to tak, že jim oběma bude lépe, když si oba půjdou svou vlastní cestou. Přesto jsem cítila úzkost z toho, že se jako rodina rozdělujeme. Nechtěla jsem se rozhodovat, jestli zůstanu s mamkou nebo s taťkou, a tak jsem se rozhodla nebydlet s žádným z nich. Moji rodiče jsou dnes oba šťastní se svými partnery a jsem moc ráda, když je takhle vidím. Někdy mi samozřejmě bývá smutno, když všechny Vánoce, Velikonoce, svátky a narozeniny slavíme odděleně a na několik etap. V těchto chvílích závidím svému příteli, jehož rodiče jsou spolu již pětadvacet let a stále se milují. Na druhou stranu jsem s novými partnery mámy a táty získala nové členy rodiny, na které nedám dopustit.


Po rozvodu

Úskalí č. 1: Náročná organizace

Základním předpokladem k tomu, aby bylo v naší zemi manželství rozvedeno, je rozhodnutí opatrovnického soudu o péči o děti. Musí být rozhodnuto o tom, komu budou děti svěřeny do péče, kolik bude přispívat druhý rodič jako výživné a jakým způsobem, s jakou frekvencí se s ním budou děti vídat. Pokud jsou děti malé a nejsou tedy schopné posoudit svou vlastní situaci samy, zůstávají, až na výjimky, po rozvodu s maminkou. Soud buď stanoví přesné termíny předávání dětí, nebo se rodiče dohodnou sami mezi sebou a domluvu oba respektují.

Oba způsoby mají svá pro a proti - rozhodnutí soudu je striktní, neměnné a rodiče jej musí bez výjimky respektovat. Naopak dohoda zase vyžaduje absolutní vstřícnost a spolupráci a sledování jediného zájmu, což jsou spokojené děti. Zorganizovat si čas tak, aby to vyhovovalo oběma stranám, je někdy dost obtížné. Plánovat je třeba i na několik měsíců dopředu.

Úskalí č. 2.: Jeden, nebo dva domovy?

I když se děti odstěhují s jedním rodičem do jiného bytu či domu, trvá různě dlouho, než si na nové prostředí zvyknou. Opět je to otázkou věku a jejich vztahu s druhým rodičem, jak se vyrovnají s tím, že mají najednou dva pokojíčky, dva stoly, kde snídají a večeří, dvě koupelny, kde se večer cachtají, prostě vše ve dvou provedeních - jednou u maminky, jednou u tatínka. Často se stává, že děti nějakou dobu říkají: jdeme domů k mamince a domů k tatínkovi. Pokud se rodiče dohodnou na střídavé péči (která je vhodná pouze v některých případech a vyžaduje absolutní spolupráci všech zúčastněných), dítě může mít místo jednoho domova dva. Děti žijící s jedním rodičem však většinou začnou brzy považovat za domov místo, kde tráví většinu svého času a kde se cítí bezpečně.

Mnoho maminek po rozvodu často trápí úvahy o tom, aby děti nebyly negativně ovlivňovány například vysokým životním standardem otce. „Nebylo jednoduché vysvětlit dětem v předškolním věku, že si doma nemohou dovolit stejné věci jako u tatínka. Že nemáme zahradu s bazénem, že nemůžeme jezdit dvakrát do roka na dovolenou k moři nebo každý týden na lyže, zkrátka, že u maminky se žije o poznání skromněji.

Musela jsem hodně zapracovat na tom, abych jim to, na co byly za pár let zvyklé, dokázala nahradit něčím jiným,“ hodnotí Lenka (do jejíhož příběhu jsme již nahĺédli) obtížnou porozvodovou situaci ve své rodině. Výzkumy z posledních let ukazují, že čím více je v dnešní době rozvodů, tím lépe jsou děti schopné se s nimi vyrovnávat. „Rozvod přestává být tak negativní nálepkou jako dříve a nevázne-li mezi rodiči komunikace, jsou děti schopné se s novou situací vyrovnat bez větších problémů. Přesto je ale důležité mít se na pozoru a změny v chování dětí nebrat na lehkou váhu.

Rodič má ale bohužel v této době problémy sám se sebou, že si celkem zjevných signálů nemusí vůbec všimnout až do doby, kdy přerostou únosnou míru a kdy následky mohou být velmi závažné,“ varuje Barbora Krčmářová. Pokud jste se do této nelehké životní etapy dostala a doma vám pobíhají malí či větší raubíři, snažte se oprostit co nejdříve od negativních emocí (i když je to, jak vím z vlastní zkušenosti, extrémně obtížné) a vnímejte hlavně potřeby a přání svých dětí.

S použitím zdroje: www.detskachirurgie.cz


Maminčin odborník Mgr. Barbora Krčmářová pracuje jako školní psycholog se zaměřením na speciální pedagogiku (poruchy učení a chování, hyperaktivita)

Jak může rozvod ovlivnit dětskou psychiku?

Batole (1-3 roky): potřebuje ke svému dalšímu zdárnému vývoji řád, pravidelnost a to, na co bylo až dosud zvyklé. Jinak hrozí regrese (ztráta již naučených schopností), zastavení dalšího vývoje, pomočování, negativismus.

Předškolák a mladší školní věk (4-10 let): začíná tíhnout kromě rodiny i k vrstevníkům, ale o to důležitější je pro něj mít oba rodiče k dispozici. V tomto věku se začínají děti identifikovat s rodičem stejného pohlaví, a proto nemají-li zejména chlapci možnost stýkat se pravidelně s otcem, mají pak později velké problémy s hledáním sama sebe a své role ve společnosti.

Starší školní věk, puberta, adolescence: Období prepuberty a puberty jsou náročná sama o sobě, natož jsou-li spojena s něčím tak obtížným, jako je rozvod. Děti tento pojem v tomto věku již zpravidla chápou v celém svém rozsahu a o to více se snaží si ho jakkoli vysvětlit. Hledají viníka buď v sobě nebo v jednom z rodičů, přichází nenávist, problémy s chováním i se školním prospěchem. A v dospělosti i strach najít si partnera, depresivita či jiná psychická porucha.


Adéla (34) a Vojtíšek (7) neustálé dohady o režimu a výchově

Na první noc, kdy manžel nespal doma, si pamatuji velmi dobře. Vojtovi bylo pět let. Brečel a samozřejmě se ptal, proč táta odešel. Snažila jsem se mu vysvětlit, že ho tatínek nepřestane mít rád... Vojta si zvykl na změnu celkem rychle (možná hlavně proto, že se nikam nemusel stěhovat). S předáváním není žádný větší problém. Samozřejmě že někdy byly chvíle, kdy brečel, že k tátovi nejde nebo naopak, že chce ještě zůstat u něho, ale myslím, že to je podle momentální nálady, co zrovna prožil a jak se mu kdo věnoval. Problém je trochu s tím, že má jinak nastaveno, co může u tatínka a co doma. U bývalého manžela může všechno, s tatínkem je to zábava, ale úkoly musí dělat doma a ještě k tomu plnit povinnosti. Jednou mě rozčililo, když si Vojta nechtěl obléct jedno tričko s tím, že podle táty není hezké. Takže já s ním pak doma válčím i kvůli oblečení, protože tatínek by ho chtěl „předvádět“ nejlépe ve značkovém (za které já nemůžu tak utrácet a pak mi to připadá do školky nebo na hřiště skoro zbytečné). Obvyklý je problém s „večerkou“- u tatínka chodí spát později než doma, chodí od něho nevyspalý a pak je protivný a nepoužitelný.

Ivana (42), Rafael (12), David (10), Kája (5) Děti a nový partner

Když bylo Davídkovi osm měsíců, manžel mi oznámil, že se zamiloval do jiné. Odešel a my zůstali sami. Byla jsem na mateřské, z ničeho nic bez bydlení, s myšlenkami, jak to všechno zvládnu. Po roce a půl jsem se seznámila s novým mužem, který byl svobodný a neměl děti. Bylo mu přes čtyřicet a to, že mám dvě děti (tehdy 4,5 a 2,5 roku), nepovažoval za hendikep, ale naopak za dar, protože ve svých letech možná ani nečekal, že bude mít svoje vlastní dítě. Od samého začátku fungoval nejen jako partner, ale i jako kamarád. Mladšího syna vozil do jeslí, staršího do školky, chodil s nimi na hřiště a na procházky s kočárkem. Pak se nám narodil syn. Ani po narození se nezačal chovat k nevlastním dětem jinak. Vždy dělil čas spravedlivě mezi všechny tři. Kluci začali své dva táty dělit na „toho pravého“ a „toho náhradního“. Čím víc ale rostli, tím častěji se u nich začaly objevovat vzdorovité okamžiky. Kolikrát by už zasloužili plácnout, ale k tomu se nikdy manžel neodvážil. Nevlastní táta je v složitější pozici - je a snaží se být kamarádem a také vychovatelem, ale pořád je někým, kdo musí udržovat jakési hranice, které nemůže překročit. Není to lehké, ale nejdůležitější je láska, která dává odpověď na to, zda má smysl snažit se být „náhradním tátou“. Má!

Maminka Roku 2019
Témata: Děti, Časopis Maminka, Rodina, Nejčastější reakce, Školní psycholog, Psychická porucha, Mysl, Myš, Emoce, Vzájemná úcta, Nový muž

Mohlo by vás zajímat
Záhada jménem syndrom ruka-noha-ústa. Pozor na záměnu
Dvojčata s křehkými kostmi. Narodila se se zlomeninami, ublíží jim i mazlení
Rodičovská dovolená 2020: Vše, co o ní potřebujete vědět
Zimní děti versus ty letní: Datum narození ovlivňuje zdraví i charakter
Marta Jandová: Dcera chodí do státní školy, na úkoly jsme připraveni
Těhotenství je zásah do sebevědomí, říká tenistka Andrea Sestini Hlaváčková
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle nás nenapadlo!
Eliánek spí od dvou měsíců ve svém pokojíčku, říká Dominika Mesarošová
Marika Šoposká: Těhotenství bez komplikací není samozřejmost, už to vím!

Horoskopy

Blíženci Za žádnou cenu si nechcete připustit prohru anebo polevení ve výkonech. Jste naladěni na příjemnou notu…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Havel





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu