Zajímavosti o rýmě: Jakou roli hraje psychika a jakou otužování?

Všichni ji důvěrně znají, všichni ji měli, všichni mají svůj zaručený způsob, jak ji léčit, ale nikdo na ni ve skutečnosti lék nemá. Ať ji léčíme nebo ne, trvá minimálně týden – v lepším případě. Všimli jste si ale, že některé děti na rýmu příliš netrpí a jiné ji naopak mají zvláště přes zimu u nosu takřka každodenně – čím to je? A nejenže jí netrpí některé děti, i dospělí ji mívají mnohem méně často než děti. Jako by se z rýmy dalo vyrůst; zatímco v dětství nás rýma provázela jako věrný psík na každém kroku, v dospělosti se objeví dvakrát či třikrát do roka. Nekomplikovaná rýma pak bývá nejčastěji virového původu, bohužel se ale často stává, že viry sliznici oslabí natolik, že se na ní snadněji uchytí a pomnoží i nežádoucí bakterie, kupříkladu streptokoky či stafylokoky. Takové rýmy se pak zbavujeme o něco déle.

Zdraví

Jak v zimě otužovat děti? Jde to i formou hry! Známe pár triků

5 zajímavostí o rýmě

• Otužování hraje roli! „Lidé mají menší sklon k nachlazení, jestliže si vytvořili odolnost pravidelným pobytem venku za chladného počasí. Bankovní úředník nachladne venku snadněji než dřevorubec. Proto by měly být všechny děti v zimě několik hodin denně na čerstvém vzduchu,“ tvrdí pediatr, výzkumník a autor mnoha knih o zdraví, Benjamin Spock. Ostatně skuteční otužilci prý mívají rýmu mnohem méně často, a pokud ji už dostanou, bývá její průběh mírnější.
   
• Lidé ve stresu ji mají častěji! Ano, zdá se, že je v tomto tvrzení velký kus pravdy; stres a psychická nepohoda oslabují organismus a rýma bývá jedna z prvních zájemců o „teplé místečko“. Ostatně není žádným tajemstvím, že dlouhodobá psychická nepohoda a stres jsou spouštěčem i vstupní branou řady onemocnění, nejen obyčejné rýmy.
   
• Rýma má ráda „mladé maso“. Dle statistik mají malé děti, a to včetně kojenců a batolat, rýmu mnohem častěji než dospělí. Nezralá imunita zkrátka dostává ve školkách zabrat, na druhou stranu, musí se také nějak trénovat! Pediatr Spock má pro všechny rodiče dobrou zprávu: „Devítileté děti bývají o polovinu méně nemocné než šestileté a dvanáctileté o polovinu méně než devítileté.“
   
• Rýma má ráda společnost. Čím víc času tráví dítě ve školce, na kroužcích, zkrátka mezi dětmi, tím častěji rýmu má. Jedináček z horské samoty ji prostě bude mít méně často než pražské dítě ze sídlištní školky. S tím mnoho nenaděláme.
   
• Rýmu dětem mnohdy jednoduše přineseme domů. Ano, je tomu tak; starší sourozenci obvykle nosívají tohoto nevítaného společníka ze školky či školy. Zatímco u odolnějších starších dětí (dospělých) bývá rýma mírnější, batolata a předškoláci si ji umí řádně „užít“, a to se vším všudy, třeba i s následným zánětem středouší či dutin. Zejména rodiny v malých panelákových bytech to mají v tomto ohledu těžké, před viry a bakteriemi se nemají v malém prostoru kam schovat. A bohužel ani případná rouška na ústech a nose přenašeče by ostatní dle odborníků neochránila!

Děti a nemoci

V jakém věku děti nejvíce stonají? Tyhle nemoci je trápí nejčastěji