[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Za zhoršení zdravotního stavu našich malých alergiků mohou jemný prach, oxidy dusíku, oxidy síry či další znečišťující látky v ovzduší, které dýchací cesty zatěžují a dráždí. A také to, že v důsledku topení je v místnostech sušší vzduch. Roční období změnit nemůžeme, topit se musí, auta v zimě do garáží nezavřeme a zrušit průmysl také nemůžeme. Jedinou cestou je tedy snaha vhodně pečovat o pokožku, dýchací cesty a celkové zdraví našich dětí.
„To, zda se například atopický ekzém nebo lupénka projeví nebo se jejich projevy zhorší, závisí na souhře zevních a vnitřních vlivů, které obecně nazýváme provokačními faktory. Patří k nim mimo jiné klima, tedy i mlha, chlad a smog na podzim a v zimě,“ vysvětluje MUDr. Milena Dědičová, lékařka Termálních lázní Velké Losiny.
Atopický ekzém je nejběžnější chronické kožní onemocnění. V České republice jím trpí přibližně dvacet procent dětí a některou z forem lupénky trpí každý čtvrtý člověk. Přestože projevy obou onemocnění jsou rozdílné, atopický ekzém postihuje více děti a lupénka zase více dospělé.
Něco společného však mají – vznikají na genetickém základě (nedědí se nemoci, ale sklon k nim), ovlivňuje je okolní prostředí, nejsou infekční a svědí. A také je nelze vyléčit. Je však možné potlačit jejich příznaky a vhodným preventivním chováním minimalizovat riziko zhoršení v chladných měsících roku.
„V místnostech je nejlepší udržovat teplotu kolem dvaceti stupňů Celsia,“ konstatuje Dědičová. U dětí s atopickým ekzémem nebo psoriázou, tedy s porušenou kožní bariérou, je třeba myslet i na správné oblečení. To by mělo být podle lázeňské lékařky pohodlné, vzdušné, vyrobené z hladkých tkanin odvádějících pot.
Nejsou dobré hrubé švy a je třeba odstraňovat vnitřní nášivky i cedulky. Děti s kožními alergiemi by neměly nosit oblečení z vlny a dalších materiálů, které jsou hrubé a mají vlas. Důležitá jsou i všechna obecně doporučovaná opatření pro režim atopiků, astmatiků a alergiků obecně. „Nejsou příliš populární, ale zejména na počátku léčby jsou nevyhnutelná,“ připomíná lékařka.
Podle jejích slov jde především o odstranění lapačů prachu, jako jsou koberce, čalouněný nábytek a závěsy. Prach je třeba utírat navlhko. Matrace lůžka a přikrývky kryjeme nepropustnými snímatelnými povlaky, které dvakrát do měsíce pereme nejméně na 60 °C. Přikrývky i polštáře by měly být z dutého vlákna. Koupelny a kuchyně je dobré často větrat a mokré prádlo nesušit na sušáku v bytě. Ačkoli to může být pro někoho těžké, je také třeba vzdát se domácích zvířat.“
Dříve jezdily děti z inverzních oblastí, jako jsou Mostecko, Ostravsko, Praha a Brno, pravidelně do míst, kde je čistý vzduch. Dnes to už tak automatické není, ale řada lázní je na malé atopiky, psoriatiky a astmatiky stále připravena.
„Podhorské, mírně dráždivé klima s teplotami nepřesahujícími v létě většinou 17 až 18 stupňů Celsia, s vyšším obsahem negativně nabitých částic v ovzduší a vyšší čistotou vzduchu bez prašných částic a alergenů působí na dermorespirační nemoci skutečně příznivě,“ potvrzuje odbornice a pokračuje:
„Mezi taková místa patří řada lázeňských oblastí, informujte se u praktického nebo kožního lékaře na možnosti. Pobyt v lázních umožňuje přeladit organismus, zapojit jeho regulační mechanismy a naladit sebeozdravné procesy i po psychické stránce.“
Cílem léčby atopické dermatitidy je zahojit zevní projevy na kůži, stabilizovat onemocnění tak, aby se již dále nezhoršovalo, a zabránit komplikacím, například vzniku astmatu či přechodu dětské formy do dospělé. Zejména v akutní fázi onemocnění pomohou obklady a koupele. Lázně přinesou značnou úlevu i psoriatikům, a to ve formě psychického zklidnění, relaxace a přeladění imunitní odpovědi organismu na podněty vedoucí k projevům lupénky.
Pro léčbu atopického ekzému a psoriázy jsou nejlepší přírodní minerální sirné vody. „Síra ovlivňuje funkci kůže, podkoží a sliznice respiračního traktu. Proto je jednou ze základních balneologických procedur při atopickém ekzému pravidelný pohyb formou plavání s využitím účinku sirné vody na kůži a dýchací cesty,“ objasňuje lázeňská lékařka.
„Dále zařazujeme koupele v sirné minerální vodě, koupele škrobové, s přísadou ovesných vloček samostatně nebo s příměsí konopného oleje, a koupele olejové, solné nebo bylinné.
V některých případech pomáhají i dávno používané koupele v dubové kůře a při aktivaci ekzému i ichtyolové. V případě malého atopika s častými infekty dýchacích cest přidáváme procedury vedoucí k udržení a odhlenění dýchacích cest. Snažíme se zařadit také kondiční cvičení, dětské sportování, a to vše v komplexu klimatoterapie,“ dodává MUDr. Milena Dědičová. I při pobytu v lázních je samozřejmostí základní léčebná péče, tedy promazávání kůže vhodnými tělovými mléky, krémy a koupelovými oleji.
Vlhkost v uzavřených prostorách, kde se topí, totiž rapidně klesá. V mrazivých zimních dnech často dokonce i na dvacet procent relativní vlhkosti namísto ideálních 40 až 60 procent. Suchá sliznice pak ztrácí svou ochrannou funkci. Prach, alergeny a choroboplodné zárodky, které by se za normálních okolností na vlhkých stěnách sliznice někde uvnitř nosu zachytily, mohou procházet až do krku či dokonce do průdušek.
Viry tak mají velmi dobrou šanci sliznici dále poškodit a oslabit její samočisticí schopnost. Dýchací cesty se pak hůře zbavují jak vdechnutých alergenů, tak i prachu či hlenu.
Navíc se na sliznici mohou uchytit další druhy virů a bakterií, které stav ještě více zkomplikují. Právě proto může léčba obyčejného nachlazení u alergika trvat mnohem déle než u jiného člověka. I po několika týdnech od nákazy mohou být průdušky citlivější na podráždění a výsledkem je dlouhodobé pokašlávání.