[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Start do života začíná poznáváním. Učíme se, zkoušíme, testujeme své (a mnohdy i rodičovské) hranice. Největší počet dětských úrazů a nehod patří do kojeneckého, batolecího a předškolního věku. V tomto čase tráví děti intenzivní čas právě s námi, rodiči, a pokud se cokoli stane, je tak první pomoc v našich rukou.
„Vědět, co v takové chvíli dělat, je zásadní. Pokud rodič neví, jak dítěti pomoct, je v obrovském stresu, a ten se zrcadlí i v potomkovi. Celá situace je tak mnohem hůře řešitelná. Příkladem mohou být první febrilní křeče nebo první setkání s akutním záchvatem laryngitidy. Ten, kdo situaci vidí prvně a neví, oč jde, bývá k smrti vyděšený. Pokud rodiče vědí, o co jde, jednají klidněji, racionálněji. Když dítě vidí, že maminka není vystrašená, že jedná, je vše snazší pro všechny. A to je mým cílem v rámci kurzů první pomoci. Prevence a příprava rodičů na situace, které je skutečně mohou potkat,“ říká MUDr. Michala Knězková. Zeptali jsme se jí proto, jak postupovat v následujících případech.
Lékařka a máma čtyř dětí, která se aktivně věnuje prevenci a první pomoci u dětí. Zakladatelka projektu Co mám dělat! a lektorka kurzů zaměřených na miminka i starší děti. Díky on-line projektu proškolila přes 15 tisíc rodin v první pomoci dětem, cestuje s ním i po republice a vyučuje kurzy živě. Zapojit se do kurzu můžete na comamdelat.com.
Překážkou v dýchacích cestách mohou být hračky, jídlo, zvratky, hleny, mince, tonutí, ale i alergická reakce. „Zásadní pravidlo v kojeneckém a batolecím věku je být s dětmi u každého jejich jídla. Nepoutat je při jídle do lehátek ani židliček, abyste v případě dušení mohli okamžitě zakročit. Pokud se dítě začne dusit, ustávají pulzní pohyby, které vidíme při dávicím reflexu – děti jsou často zcela potichu a začnou měnit barvu v obličeji. To vše jsou známky, že mají dechové obtíže. V tomto stavu vydrží maximálně minutu,“ varuje MUDr. Michala Knězková. Pokud situaci nevyřešíte správně vedenými vypuzovacími manévry, dítě ztratí vědomí a na vás už bude bohužel zahájení resuscitace a volání rychlé záchranné služby.
Otočte dítě hlavou dolů a hranou svojí ruky veďte vypuzovací údery na spojnici jeho lopatek. Úder by měl jít pod úhlem 45 stupňů (směrem od zadečku k hlavě dítěte), ne kolmo k zádíčkům!
Pokud pět ran do zad nepomůže, vyzkoušejte 5x alternativní vypuzovací manévr:
Drobné úrazy spojené s odřeninami a malým krvácením potkají každého. Abyste mohli třeba na výletech zranění správně řešit, je třeba mít s sebou alespoň základní lékárničku. Jakmile dítě venku vyndáváte z kočárku, je správný čas k jejímu pořízení. V tu chvíli vám v trávě nabere klíště, zaplácne ručkou včelku na jetelíčku, dostane se mu písek do očí nebo se odře.
Zde je zcela zásadní rozlišit, kdy šlo o pád nevýznamný, neohrožující zdraví, a kdy už je třeba vyhledat lékaře. Pokud dítě utrpělo úraz spojený s ránou do hlavy, vždy byste jej k lékaři měli dovézt:
Pokud se dítě popálí, v drtivé většině případů to je v domácím prostředí, působením tepla, elektrického proudu či chemikálií. Mezi nejčastější patří popáleniny horkými nápoji. „Pro ošetření popálenin mám zásadní upozornění: Pamatujte, že nikdy nesmí rozsah vašeho chlazení přesáhnout 5 % povrchu těla dítěte. Měřítkem je jedna dlaň s nataženými prsty dítěte – tento prostor vám ukáže 1 % povrchu těla. Pokud byste ochlazovali větší lokalitu, hrozilo by závažné podchlazení. Vždy upřednostňujte chlazení obličeje, krku, rukou a oblasti genitálu. Pokud jedete k lékaři, do rány nic nemažte a nesypejte. Jestli došlo k popálení u oblečeného dítěte, vždy se přesvědčte, zda vrstva oblečení, která leží přímo na kůži, půjde sundat. Pokud se jeví jako přilepená, nechte tuto vrstvu na dítěti a chlaďte přes oblečení až do příjezdu záchranky,“ zdůrazňuje MUDr. Michala Knězková.
Dítěti, které přestalo dýchat, se v návaznosti zastavuje i krevní oběh. Život zachraňujícím výkonem je jedině neprodleně zahájená kardiopulmonální resuscitace (KPR). Rozdíl v resuscitaci dětí a dospělých je především v dýchání. U dětí obsahuje KPR vždy fázi vdechování i stlačování hrudní kosti. (U dospělého dnes již vynecháváme fázi vdechů a pouze stlačujeme hrudník až do příjezdu záchranky.)
Začal houkat monitor dechu, dítě se neprobouzí po pádu na hlavu nebo jste ho vytáhli z bazénku na zahradě? Vždy se snažte okamžitě zjistit, zda dýchá.
„V prvních letech je velká neznámá, zda dítě je či není na něco alergické a pochopitelně máte strach. Jediné, co můžete dělat, je prevence. Tedy, mít u sebe vždy antihistaminika, která můžete podat, pokud budete svědkem rozjezdu velké alergické reakce,“ říká MUDr. Michala Knězková.
Jak poznat, že jde o urgentní situaci?
Těžká alergická reakce ohrožuje na životě, zasahuje celý organismus a její rozvoj je rychlý, řádově v desítkách sekund až několika minut. Pokud na dítěti vidíte dva či více z následujících příznaků, podejte mu celodenní dávku antihistaminik a volejte 155.
Pokud jde o bodnutí hmyzem, snažte se postižené místo do příjezdu sanitky chladit.
Pokud je dítě silný alergik a máte adrenalinový autoinjektor (EpiPen), aplikujte jej.
Dojde-li ke ztrátě vědomí a dítě přestane dýchat, neprodleně zahajte resuscitaci.