Zákulisí povolání: Jak to chodí na zvířecí záchranné stanici?

Bětka Niebauerová 25.  1.  2021
Když něco trápí vašeho domácího mazlíčka, zajdete s ním nejspíš na veterinu. Kdo se ale postará o zvířátka, která žijí ve volné přírodě? Těm se snaží pomáhat ošetřovatelé ze speciální stanice. Do jedné takové jsme se s Mateřídouškou vypravili.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

V záchranné stanici pro zraněná zvířata ve Vlašimi vede partu ošetřovatelů paní Alena. Se svým týmem pomáhá s odchovy mláďat, jezdí za zraněnými „pacienty“ zvířecí sanitkou, vyprošťuje je v terénu a také je pak na stanici i léčí.

Návrat do přírody je to nej

Na takové zachranné stanici bývá někdy i pěkně smutno. Občas se totiž může stát, že se poraněné zvířátko už nepodaří zachránit, nebo je pro něj lepší jeho utrpení ukončit. Některá zvířátka se ale do stanice dostávají zcela zbytečně. Lidé z procházek často přinášejí mláďata v domnění, že jsou opuštěná. Stávají se z nich zbytečně sirotci a přitom jejich maminka byla někde poblíž a postarala by se o ně. V případě, že takové mládě (např. zajíčka, srnečka nebo třeba veverku) objevíš, nesahej na něj a potichu zase odejdi. Největší radost tu všem dělá každý uzdravený a vypuštěný živočich. Ideální je, pokud se na stanici zdrží jen pár dní a může se pak vrátit na místo, odkud pochází. Bohužel se po delší léčbě často stává, že zvíře si na lidi zvykne a pak se už do přírody vypustit nemůže.

 

Ročně se do této záchranné stanice dostane kolem 700 zvířat. Více jak polovinu z nich se podaří vyléčit a vrátit zpět do přírody.

 

Zvířecí příběhy ze záchranné stanice

Klepněte pro větší obrázek

Vydra říční Jaime se do záchranné stanice dostala jako zraněné mládě. Při seči louky na ni totiž najela sekačka. Jaime přišla o přední nohu, část ocasu a měla spoustu hlubokých ran po celém těle. Ale díky včasném zásahu paní veterinářky se podařilo vydří mládě zachránit. Bohužel léčba trvala dlouho a vydra si získala závislost na své ošetřovatele. I když je Jaime velmi dobrý plavec, už si kvůli svému postižení nedokáže sama v přírodě ulovit potravu. Proto zůstává v záchranné stanici, do přírody by se však nemohla vrátit ani kvůli přilnutí k člověku. 

Klepněte pro větší obrázek

Krkavec Bob je v záchranné stanici už od roku 2011. Jeho handicapem je ochočení. Byl nelegálně odchován lidmi, kteří jej zřejmě pro jeho agresivitu vypustili, anebo jim ulétl. Jelikož však i na svobodě hledal potravu u lidí, které ohrožoval, byl odchycen a převezen k nám. Je zvyklý na přítomnost člověka a není možné jej vrátit zpět do přírody. Bob je velmi společenský a chytrý. Postupně se naučil mluvit a napodobovat zvuky kolem. Umí již slova „nazdar, ahoj, bobíku, heslo“ anebo pískat. Své ošetřovatele občas trápí obracením misek na krmení a vodu. Nad všemi jejich zabezpečeními zatím vyzrává.

Jak poskytnout první pomoc zraněnému zvířátku?

Pamatuj na to, že zraněné zvíře patří do rukou odborníků. Neodborné zacházení může zvířátku naopak ještě víc ublížit!

1. Dřív než na zvíře sáhneš, nebo si jej z místa odneseš, vždy se (nejlépe za pomoci dospěláka) spoj s nejbližší záchrannou stanicí.

Tip: Stáhni si aplikaci Zvíře v nouzi a tam ti podle lokality vyskočí kontakt na stanici, kde zvířeti pomůžou.

2. Nezapomínej na svou bezpečnost. Zvířata mohou být nebezpečná, nemocná nebo se můžou vyskytovat na rizikovém místě. Proto je rozhodně nezachraňuj na vlastní pěst.

Jak poznáš, že zvíře potřebuje pomoc?

  • je zraněné nebo na první pohled nemocné (krvácí, třese se, zvrací, je apatické a na nic nereaguje)
  • je podchlazené nebo promoklé
  • v jeho blízkosti se nachází mrtvá zvěř
  • pohybuje se na místě, kde mu hrozí bezprostřední nebezpečí (rušná silnice, apod.)
  • je to neopeřené ptačí mládě mimo hnízdo nebo osamocené mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, křepelky nebo koroptve, kachně, house, mladé labutě) a nikde v okolí nejsou vidět jeho rodiče

Tip na výlet

K záchranné stanici ve Vlašimi patří ještě i malá veřejně přístupná paraZOO, kde bydlí zvířátka, která mají nějaký trvalý druh postižení a díky tomu se už nemohou vrátit do volné přírody. Pokud bys tedy chtěl vidět na vlastní oči vydru Jamie, mluvícího krkavce Boba, černého čápa, dravce, sovy a řadu dalších zachráněných zvířat, pak si sem udělej výlet. Otevřeno mají od března do konce listopadu. Pro více info klikni na www.parazoo.cz

Foto: Záchranná stanice Vlašim

Témata: Mateřídouška, zvíře, Srnec, Ošetřovatel, Bob, Léčba, Příroda, Chod, Vlašim, Mládě, Labuť, Zach, Silnice, Alena, Zvířátka