[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Máme tři děti a všechny byly poctivě „zapity“. A protože s každou skleničkou se volá „na zdraví“, vysvětlení bylo jasné a hezky mužsky přímočaře logické. Čím víc se pije, tím zdravější děti budou. Podrobnosti všech zapíjecích akcí jsem neznala. A popravdě v kolotoči přebalování, rozbíhání kojení a maximálně dvou hodin spánku v kuse mě ani moc nezajímaly.
V životě jsou chvilky, kdy možná nám ženám prolétne hlavou, že bychom chtěly být chvíli mužem. Možná to funguje i opačně, ale když se sečtou okolnosti porodu a prvních dní po něm, není nám ženám třeba po fyzické stránce moc co závidět. Jakkoli funguje hormonální výbava (ale pozor, to je dočasná věc, tak až se bude roční dítě potřetí od rána vztekat na veřejnosti, nikdy nám už neříkejte, že jsme na to hormonálně vybavené!), nastoupí únava po porodu. S ní hromada nových povinností, nevyspání, bolest prsou během začátků kojení. A to je jen základ. Samozřejmě že bychom tohle za nic na světě nevyměnily a zažíváme něco mateřsky neskutečného, co je dopřáno jen ženám. Ale když zrovna pláčeme, protože pláče miminko a tatínek organizuje setkání s kamarády v hospodě…? Může nás to klidně i na chvíli naštvat.
Tatínkovské nadšení může mít různé podoby. Čím dál více mužů se už zapojuje do péče o miminko. Běžně jsou s námi u porodu, nebojí se chovat, nosit v šátku, přebalit. Se svými dětmi navazují vztah už záhy. Přesto jsou hlavně první dny a týdny občas rozpačité. Střed vesmíru je jen jeden pro celé okolí, jeho maminka následuje za ním. Všichni se na ně ptají, všichni nějak pomáhají. Tatínkové jsou tu k tomu, aby vytvořili bezpečný domov pro ty dva nové, zajistili provoz. Nakoupí jídlo, uklidí, nachystají postýlku. Shání vybrané plenky a poporodní vložky, první kapičky „na prdíky” po bezesné noci, nejlepší míč, na kterém se dá s miminkem hopsat, protože bez toho třeba zažijete hodiny pláče. Málokdo s tatínky řeší, jak jim je. Jak se cítí jako otec. Jestli mají pochybnosti, jak to celé zvládnou. Že si tu celou novou životní roli třeba neumějí představit, ale těší se na ni. A že potřebují „upustit plyn“, „formátovat harddisk“ či jakkoli jinak vznešeně to nazveme, prostě se potřebujete vidět s kamarády a opít.
Zapíjení miminka je vlastně moc hezká tradice. Patří k chlapským rituálům, podobně jako třeba loučení se svobodou. Určitě vám tuhle akci bezvýhradně přejeme a některé z nás to dovedou i bez štiplavých poznámek. Zkuste ale, tatínci, přijmout i to, že třeba nemáme zrovna pochopení, protože můžeme být po porodu někdy i na pokraji sil.
Zkuste odhadnout situaci, kdy a jak nám o tomhle večírku vyprávět. Anebo si třeba podrobnosti schovejte na chvíli, kdy se doma všechno zažije a ustálí. Pak si s vámi víc užijeme ten pocit, že se naše dítě „pořádně zapilo“ a bude zdravé. A my dva spokojení. Protože rituálů a zvyklostí, kdy se sejdou přátelé, obecně ubývá. A zapít miminko po Skype nebo chatu přece není to pravé. Sláva rituálům!
Jakou roli obecně hrají v životě rituály, k nimž se řadí i zapíjení miminka? Rituály mají muži i ženy. Ty ženské bývají obvykle víc spjaté s rodinným hnízdem, ženy rády chystají třeba výzdobu před Vánocemi nebo Velikonocemi a dbají na to, aby se dodržovaly různé tradice, oslavy svátků a narozenin, učí to i děti. Takové to vytváření tepla domova, jehož se muži účastní nebo do něj zapojují, ale sami příliš aktivní nebývají. Muži zase dbají na „chlapské” rituály a zvyky. Co to přesně znamená a jaké rituály to jsou? Naše rituály jsou takové excentričtější, řekl bych víc mimo kruh rodiny. Třeba takové loučení se svobodou – i když to si poslední dobrou užívají i ženy, což by třeba ještě o století zpátky bylo nemyslitelné – nebo právě zapíjení miminka. Žena se po porodu vyspí a pečuje o dítě, muž to jde „zapít“. Začíná tak pomyslně jeho otcovská role? Je to zase něco nového, do čeho se vstupuje. Jde tu vlastně zase o slovo NOVÝ a s tím spojené rituály a přechody. Prvním byla svatba, s ní spojené založení rodiny. Oslavovali se NOVOmanželé. A teď je tu NOVOrozenec. Muž si to rituálem jakoby vpouští do života. Zapíjení miminka tedy startuje novou životní etapu? Přesně tak. Je to skvělá příležitost vkročit do ní. Žena se více sžívá s miminkem v porodnici a muž se sžívá se změnami, které nastanou. Raduje se z nové reality, otevírá se jí. A v dnešní době různých snah o genderové vyvážení rolí je zapíjení miminka vlastně takové to známé ryzí chlapství, které obecně ubývá.
Článek vyšel v časopise Maminka. Nové číslo se slevovými kupony můžete koupit v trafikách, nebo na ikiosek.cz/maminka. Tady si můžete objednat i předplatné s dárkem.