Maminka.czZápisy

Zápis do školy: R a Ř dítě umět nemusí, spoustu jiných věcí ano. Které to jsou?

Simona Procházková 21.  3.  2024
Bezchybně vyslovovat, správně držet tužku, umět si zavázat tkaničky, dokázat zpaměti zarecitovat říkanku nebo básničku… Jaké další dovednosti by mělo vaše dítě ovládat, pokud ho po prázdninách čeká nástup do první třídy? A co je skutečně důležité umět k zápisu do školy?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Podle čeho poznáte, zda je vaše ratolest na školu připravená a dostatečně zralá? Rodiče většinou řeší konkrétní věci a zabývají se „viditelnými“ znaky nebo schopnostmi, což je určitě správně, a veškeré tyto dovednosti pak ověřuje zástupce školy, tedy učitel nebo školní psycholog právě při zápisu do první třídy.

VIDEO: Zápisy do škol: Na co vše se připravit

Takže, co by měl zvládnout váš budoucí školák? Důležitým kritériem je zdravotní stav, což znamená, jestli bylo dítě často nemocné a nemohlo docházet do školky, zda je chronicky nemocné, narodilo se předčasně a podobně.

Dále samozřejmě datum narození, což je zpravidla úplně první věc, kterou právě rodiče zohledňují. Ano, mohou být obrovské rozdíly u dětí narozených v zimě, nebo v letních měsících téhož roku. V tomto věku probíhá vývoj skokově a v podstatě každý měsíc se objevují nové pokroky.

Mozek dozrává někdy pomaleji

Zásadní pro vstup do školních lavic je zralost centrální nervové soustavy, což je velmi individuální záležitost. V tomto období by už měla být jasná pravo-levá orientace. Pokud není, svědčí to o pomalejším vyzrávání mozkových hemisfér.

„I když to nemá nic společného s inteligencí, je takové dítě biologicky mladší v porovnání s datem jeho narození, rodiče často porovnávají vyzrálost s vrstevníky či mají obavu z poruch učení, ale je dobré vědět, že o případných poruchách se začíná uvažovat až po prvním pololetí druhé třídy, protože do té doby se ukáže, jak se dítě vyvíjí,“ zdůrazňuje psycholožka a speciální pedagožka Anna Lukešová.

Navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu s předškolákem se rozhodně vyplatí

R a Ř ještě umět nemusí

S vývojem nervové soustavy souvisí také smyslové vnímání (zrak a sluch, mj. schopnost vnímat mluvený text a být schopen převyprávět obsah právě někým nahlas přečteného příběhu), pozornost a schopnost soustředění i rozvoj řeči, tedy výslovnost, úroveň vyjadřování i šíře slovní zásoby. „Co se týče vyslovování hlásek R a Ř, na to mají děti ještě čas během první třídy. U předškoláků se v neposlední řadě sleduje rovněž kresba – držení tužky, sklon, tlak na tužku, rozvoj kresby,“ dodává Mgr. Lukešová.

I ve školce se dítě učí!

Důležitou roli hraje poslední ročník mateřské školy. Veškeré potřebné dovednosti se děti učí nejen v rodině, ale také jsou systematicky připravovány právě v posledním ročníku mateřské školy, který je ze zákona povinný.

„Osobně to považuji za správné, protože se zde  děti učí i další věci, jako jsou např. sociální dovednosti. Učí se jeden od druhého, jezdí na výlety, plní úkoly, poznávají soutěživost, rozdíly mezi sebou a tak dále. Předškolní vzdělávání je velmi podpůrné, protože rodiče většinou nemají čas a prostor na systematické vzdělávání. Mohou tak ale navázat na to, co děti dělají ve školce, inspirovat se, konzultovat potřebné s učitelkou, mít zpětnou vazbu,“ vysvětluje Lukešová.

Šikovným pomocníkem pro rodiče jsou různé pracovní sešity pro předškoláky. Děti jsou rády, že mají v ruce sešit, že vidí, co už vyplnily, že se mohou těšit na další úkoly, které jsou rozmanité. V neposlední řadě je takový sešit motivuje k dokončení, tedy cílevědomosti i zodpovědnosti a disciplíně.

Motoriku rozvíjejte formou hry

Rodiče by měli věnovat pozornost rozvoji hrubé a jemné motoriky a vytvářet příležitosti pro něj. Hrubá motorika souvisí s obratností a pohybem a je nezbytné ji systematicky rozvíjet, a to nejlépe v přirozených herních situacích skákáním, tanečními prvky, rytmizací za verbálního doprovodu, třeba jen s říkankou. Hrubá motorika je také velmi důležitá pro pozdější psaní, kdy je zapotřebí umět uvolnit ruku v ramenním a loketním kloubu, stejně jako zpřesnit koordinaci pohybů. „Vhodné je v tomto věku zapojit děti do plavání, vymýšlet hry, ve kterých využijí házení, chytání nebo budou manipulovat s předměty. Děti dnes nemají dostatek pohybu a kvůli tomu je hrubá motorika podporována méně, než je potřeba. Sezením u počítače či televize se nerozvine. Na to by měli rodiče myslet a nechat dětem prostor pro přirozený pohyb kombinovaný s cílenými hrami,“ doporučuje Mgr. Ivana Vlková, speciální pedagožka, která se zaměřuje na specifické poruchy učení u dětí.

Vývojová dysfázie: Specifická porucha řeči, kterou je třeba řešit!

Stejně tak je důležitá jemná motorika, která je základem pro psaní. Stříhání, lepení, přebírání, šroubování, navlékání, to jsou činnosti, které patří mezi ideální průpravu. Vymyslet můžete samozřejmě i jiné, které dítě přimějí vnímat přesnost, soustředit se na uchopení drobných předmětů. Nezapomeňte i na grafomotoriku, uvolnit loket a zápěstí. Ideální k procvičování jsou tzv. listy jednotahovky. Zkoušejte pracovat s dítětem na velkých plochách papíru, klidně vkleče na zemi mu dopřejte velký prostor, aby se s tužkou v ruce vyřádilo a zlepšovalo se v grafomotorice neboli obratnosti nezbytné pro budoucí psaní. Ze všeho se mu snažte udělat hru, aby ho to bavilo.

Schovejte tablet i telefon!

Velmi negativní vliv na zralost v některých oblastech má u předškoláků, bohužel, nadměrné používání tabletů, chytrých telefonů, herních konzolí a počítačů. „Je veliký rozdíl v aktivní zábavě při použití stavebnic, pastelek a trojrozměrných předmětů, se kterými se dítě učí manipulovat, stavět, odhadovat hmotnost, tvar, barvy a další kategorie sloužící k rozvoji motorických schopností, ale i zrakového rozlišování či předmatematických představ, oproti zábavě pasivní, kdy přijímáte již hotové informace a nezapojujete vlastní fantazii a nerozvíjíte motorické, sociální a komunikační dovednosti. V tom vidím handicap dnešního života face to screen oproti face to face, kdy se do hry zapojí více osob a dítě je nuceno k přemýšlení, k pohotové odpovědi,“ zdůrazňuje Mgr. Vlková.

Ve své praxi denně vidí dopady elektroniky na oblast komunikace a artikulace. „Přibývá předškolních dětí s patlavou výslovností, ale i dětí, které mají problémy se stavbou věty, jejich řeč je často gramaticky nesprávná, nezřídka nerozumí instrukcím a nemluví, nemají ani rozvinutou pasivní slovní zásobu, protože na ně dospělí tolik nemluví. Dítě je odkázáno na displej či obrazovku,“ říká Mgr. Vlková.

Grafika: Vysokoškolské vzdělání v české populaci

Nesrovnávejte potomka s vrstevníky!

Pozorujete, že vaše dítě v něčem abnormálně vyniká, nebo naopak jste nervózní, protože vám připadá, že je v určitých ohledech „pozadu“ za svými kamarády ze školky? „Všechno je správně, každé dítě se vyvíjí jiným tempem. Některé dítě se stěží podepíše, ale to sousedovo už umí psát i číst. Ale to nevadí. Záleží na zájmu, podstatné je nikam ho netlačit, ale pokud má zájem a chuť, je správné ho podpořit. A ocenit snahu. Vyvarujte se reakcí typu: Neptej se, to tě naučí ve škole. Nebo naopak: To jsem zvědavý, jak to s tebou bude ve škole, když toto ještě neumíš. To vše může – a pravděpodobně se to tak stane – vzít dítěti chuť do školy. A co hůř, může se začít školy obávat,“ říká Mgr. Lukešová.

Pokud váháte, zda právě vaše ratolest již „dozrála“ pro nástup do školy, možná vás bude zajímat, že již několik let je možné využít tzv. nultý ročník. Děti si zde stále hrají, ale zároveň se už i pomalu učí a připravují na vstup do první třídy. O tom, kdo takovou přípravu potřebuje, může pomoct rozhodnout pedagogicko-psychologická poradna.

Zápisy do prvních tříd se blíží. Kdy proběhnou, co by měl předškolák umět a jak ho připravit?

Po čem touží předškolák?

Vedle souboru dovedností, které jsou označovány jako „školní zralost“, existuje ale také celá řada „neviditelných“ věcí, o kterých každý rodič přemýšlí, aby dokázal lépe pochopit své dítě. Předškolní období je časem, kdy se váš potomek stává opravdovou lidskou bytostí. Už umí myslet, pamatuje si, je jednodušší se s ním domluvit, je schopný přidat se k dospělým. Je z něj parťák a tříbí se jeho osobnostní rysy.

A máme tu období smlouvání

„To ale neznamená, že se už nevzteká, nepropukne v pláč. Stále ještě reaguje hodně tělesně na své city. Dítě je už natolik vyspělé, že začíná rozumět slibům, přestože je ještě neumí vždy dodržovat. Také uznává pravdu, přestože ji samo často neříká. Stejně tak pochopilo, že každý z nás má nějaká práva, ale ještě je pro něho těžké je respektovat. Mámu už nebere jako otrokyni ani jako nosičku a přenašečku jeho samotného. Začíná smlouvat, což vidí v našem chování – když já udělám tohle, ty musíš udělat tohle. Tím dává najevo smysl pro spravedlnost, zároveň mu to zjednodušuje nalézt cesty, díky kterým se vyhne konfliktu. Dítě začne mít zájem o vaše city, chce dělat radost, nosí vám dárky, trhá kytičky, kreslí obrázky, když vás vidí smutné, bude mu vás líto a pokusí se vám pomoct. Dostalo se totiž do období, kdy nejen bere, ale také dává. A usiluje o uznání rodičů, chce slyšet, co má dělat, aby takové uznání mělo,“ shrnuje Lukešová.

Témata: Děti, Předškolák, Rodina, Výchova, Školák, Školství, Zápisy, Školy, Mateřská škola, Jednota, smlouva, První třída, Vývojová dysfázie, Veliký, Loket, Spoušť, Luke, Anna Lukešová, Zápis, Sešit, Navlékání, Ivana Vlková, Rozvoj řeči, Motorika, Dokončení