[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pro rodiče předškoláčků i děti samotné patří leden mezi zlomové měsíce. Přichází čas zápisu do prvních tříd.
Obecně platí, že prvním sítem, zda je dítě na školu zralé, by měli být sami rodiče. Vědí nejlépe, jak co zvládá, jak se chová v každodenním životě, jak reaguje na vrstevníky. Dalším kritériem je, jak se projevuje v povinném předškolním ročníku mateřské školy. Tam jsou odbornice učitelky a případně psycholožka, které mají také dost času zhodnotit, jestli dítě už patří do školy, nebo bude lepší nechat je ještě rok v mateřince, aby dozrálo.
Pedagogickopsychologické poradny mají zásadní roli, jejich pracovníci dítko otestují a zhodnotí případné poruchy. Někdy hraje důležitou roli i špatná výslovnost, tu zase prověřují logopedi. Některé děti mohou být handicapovány, jsou šikovné, ale ostatní jim nerozumí. To pak může vést ke komplexům a zbytečným zádrhelům v komunikaci. Ne vždycky pracovníci pedagogicko-psychologických poraden žádosti o odklad vyhoví, musí být skutečně závažné důvody, protože pak by dítě mohlo být až o téměř dva roky starší než spolužáci, a to také není ideální varianta.
Zápisy do prvních tříd probíhají každoročně v lednu. Přesné datum vypisuje městská část nebo obecní úřad. K zápisu se musí dostavit každé dítě, které dovršilo nebo k 31. srpnu toho roku dovrší šest let věku. Případné odklady se řeší až poté. Školu si mohou rodiče vybrat podle svého uvážení.
Co by mělo dítě umět před nástupem do školy? Samostatně pracovat alespoň po dobu patnácti minut, recitovat básničku, zazpívat písničku, hrát jednoduché hry, počítat do deseti, rozpoznat a vystřihovat jednoduché tvary, samostatně se oblékat, vázat kličku, jíst příborem, umět pozdravit, poprosit, poděkovat, poslouchat.
Některé školy otevírají takzvaný nultý ročník pro děti, které mají odklad, výjimečně pro extra nadané děti od pěti let věku. Děti se učí dovednosti, které budou potřebovat do školy, ovšem hravou formou. Není to v žádném případě klasická výuka. Vyplňují pracovní listy, trénují grafomotorická cvičení, v případě potřeby s nimi pracuje logoped.
Na jiných školách je otevřen přípravný kurz na jaře, především je určen pro děti s odkladem, nechodící do mateřské školy. Cvičí se paměť, řeč, jemná motorika… Každá škola má své vlastní učební osnovy, tedy speciální přípravu podle toho, co bude od dětí v první třídě chtít.
Jaké mají zkušenosti v Sunny Canadian International School v Jesenici, jsme se zeptali její ředitelky, dr. Jitky Stiles. „Máme klasický předškolní ročník, kde se řeší příprava na školu. Děti k nám mohou chodit už od dvou let a pak volně navazují do základní školy, takže máme možnost je poznat a zhodnotit jejich schopnosti včas. Navíc zaměstnáváme na plný úvazek psycholožku, která s nimi pracuje a vše konzultuje s rodiči předškoláků. U nás je specifické bilingvní vyučování u předškolních a školních dětí. Mluvíme s nimi česky a anglicky. Školu navštěvují převážně české děti (asi 80 %). Jejich rodiče buď žili v zahraničí, nebo měli děti v zahraničních školkách a školách a vědí, co českým veřejným školám mnohdy chybí.
„Pořád cítím v řadě škol neochotu přizpůsobovat se něčemu novému, učit se, studovat nejrůznější přístupy, pokoušet se o jiné metody práce s dětmi,“ uvažuje dr. Stiles. Asi patnáct procent dětí ve škole pochází z dvoujazyčných manželství, rodiče jsou z Kanady, Izraele, Slovenska, Anglie. Samozřejmě, objevují se i děti z Vietnamu, Ruska a Ukrajiny. „Máme žáčky, kteří přicházejí až do předškolní třídy. Buď v průběhu roku zvládnou angličtinu do té míry, že mohou nastoupit do první třídy, nebo požádají jejich rodiče o odklad a zůstanou v předškolácích ještě rok. Obvykle u dětí, které k nám nechodili do předškoláků, u zápisu poznáme, jak jsou bystré, jaké mají jazykové schopnosti.Zda vstup do první třídy zvládnou.
Zápis funguje tak, že máme dvě stanice: anglickou a českou. Tam se zkoumá, na jaké úrovni dítě je. Často se stane, že neumí slovíčko, ale pochopí, co se na něm chce. Jazykově nadané děti jsou pak schopné v průběhu prvního pololetí jazyk dohonit. Posuzuje to i psycholožka, která se zápisu účastní taky. Samotný zápis trvá asi hodinu, sledujeme úroveň vyjadřování, výslovnost (nabízíme i služby logopeda v průběhu vyučování), slovní zásobu. Díváme se na grafomotoriku, kontrolujeme úchop tužky, pohybovou šikovnost, zda je pravák, či levák. Psycholožka obvykle má doplňující otázky podle situace,“ vysvětluje dr. Stiles.
Každé dítě je jiné, má jinou startovní čáru. Naprostá většina má už v šesti letech schopnost do školy nastoupit. Odkladem jim sice rodiče prodlouží dětství, ale děti se v mateřské škole nudí. Potřebují růst. Do školy vyloženě chtějí. Problém nastává s tím, že rodiče se musí připravit na řadu let povinností, pravidelný režim, úkoly a vše spojení se školní docházkou. Je to náročné skloubit s pracovním vytížením, protože hlídací babičky ubývají. Jsou ještě v produktivním věku a nepomáhají. Řešením může být najatá „hlídací“ babička profesionálka, která s učením pomůže. To se osvědčí i v případě, že je dítě víc nemocné a nechce se doučovat zameškanou látku. Pak je každá pomoc dobrá. Vstup do školy je pro celou rodinu velká změna, v režimu života i nových povinnostech, ale dá se zvládnout. Během několika málo týdnů.
Stále víc rodičů oddaluje nástup dětí do první třídy. Podle MŠMT ČR bylo v roce 2012 z celkového množství více než sto tisíc prvňáčků přes dvacet procent starších šesti let.
Potvrzují to i pracovníci pedagogicko-psychologických poraden. Rodiče chtějí dětem dopřát delší dětství, mají pocit, že budou potomci úspěšnější, když nastoupí do školy o rok později, nebo prostě kvůli pracovnímu vytížení nezvládnou nasazení, které je třeba v první třídě podstoupit.
Samozřejmě když se objeví objektivní důvody, jako jsou poruchy pozornosti, chování, učení, je odklad jasný. Podle statistik České školní inspekce nejvíc iniciují odklad MŠ, pak rodiče a pedagogicko-psychologické poradny.