Maminka.czMateřská škola

Zápisy do školky budou v květnu. Jak vybrat takovou, kde bude dítě spokojené?

Judita Traubová 28.  3.  2018
Mateřská škola představuje první krok k osamostatnění vašeho dítěte. Už proto byste měli udělat vše pro to, aby to byl krůček co nejpříjemnější. Jak vybrat tu nejlepší? Poradíme, podle jakých kritérií byste se měli rozhodovat a jak připravit potomka k zápisu.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Čeká vás, respektive vaši ratolest zápis do mateřské školky? Jde o důležitý milník v životě každého dítěte a tak byste měli myslet na to, aby byl pro něj co nejpohodovější. Když už se svým dítětem k zápisu půjdete, je dobré jít tam, kde se bude cítit dobře, kde ho budou mít rádi a nebudou ho peskovat za špatně utřený zadeček, rozbryndanou polévku či obráceně obuté botky...

Možnost vybírat

Vstup do mateřské školy může být pro rodiče i děti záležitostí skvělou – dospělí získají více času pro sebe a svou práci, malí zase poznají nové kamarády, hračky a zažijí spoustu legrace. Na druhé straně bývá změna režimu pro všechny zúčastněné docela vážným stresorem.

Nejprve obava z toho, jestli dítě do školky vůbec vezmou, posléze houf otázek dalších: Jak ho přijme kolektiv? Jak paní učitelka? A jak ono ji? Nebude plakat? Nebude vadit, že je vybíravé v jídle? Že se ještě samo celé neoblékne? A nebude často nemocné? Na všechny otázky získáte časem odpověď a dopředu se nervovat nemá cenu.

Jak se připravit k zápisu do školky?

V „dobré“ školce, respektive s dobrou paní učitelkou, se dá zvládnout většina případných problémů v pohodě. Jana Valešová z Prahy 8 vzpomíná, jak její syn byl teprve první týden ve školce, když si ji pedagožka pozvala „na kobereček“. „Že prý je neurvalý k ostatním dětem, boří jim stavebnice, rozhazuje puzzle.

Věděla jsem, že je Martin dost temperamentní, ale určitě nebyl zlý. Časem jsem poznala, že si s paní učitelkou nepadli do oka. On z ní byl ve stresu, což ho možná dohánělo k přehnaným reakcím i vůči ostatním dětem. A ona jeho taky neměla ráda.

Dvouleté děti místo ve školce asi nenajdou. Senát chce zákon zrušit

Skoro při každém vyzvedávání jsem slyšela stížnosti. Jednou mi doslova řekla: „Ten kluk je neštěstí.“ Tehdy jsem si řekla dost a začala hledat jinou školku. V lednu nastoupil sice o dva kilometry dál, ale nikdo si už na něho nestěžoval. Martin byl v pohodě a já konečně taky...“ Problém zažívá i Markéta T., maminka pětileté Sáry s autistickou poruchou.

Po dvou letech, kdy dívka nebyla schopna vydržet pět minut bez matky, našly speciální školku, v níž alespoň dopoledne holčička dokáže strávit bez pláče. Jenže paní učitelce vadí, že se sama neoblékne. Maminka říká: „Pro Sáru je obrovský úspěch, že sedí s ostatními dětmi a dokonce s nimi svačí.

Jakmile však vyjdou do šatny s tím, že půjdou ven, vycítí Sára změnu a nějak se zablokuje, takže se ani sama neobléká. Jakákoli změna situace ji pořád ještě rozhodí. Učitelka mi vyčetla: ,Kam bych se dostala, kdybych musela všechny oblékat!‘ Jenže ona nemusí oblékat všechny, jen Sáru.

Navíc má ve třídě pouze devět dětí a k tomu jsou speciální třída pro děti s poruchami, tak by snad podobný problém mohla respektovat...“ Paní Markéta je v těžké situaci, protože speciálních školek je poskrovnu. Většina rodičů si však naštěstí vybírat může.

Lesní školka: pro všechny děti ano, pro všechny rodiče ne

Pomáhat, motivovat, uklidňovat

„Určitě je důležité vybrat správnou školku,“ tvrdí psycholožka Tereza Beníšková. „Vždyť tam dítě bude trávit spoustu času. A mezi jednotlivými školkami jsou výrazné rozdíly.

Takže se vyplatí strávit nějaký čas rozmýšlením, která je ta pravá – a vůbec nemusí jít o vyhlášenou drahou soukromou nebo speciálně zaměřenou, často jsou naopak výborné nenápadné mateřinky za rohem se šikovnými učitelkami...“

Podle psycholožky je při rozhodování klíčová právě osobnost učitelky (učitelek), kterou váš potomek bude mít. Její chování, přístup k dětem, způsob řešení konfliktních situací… „Paní učitelky asi uvidíte při dnu otevřených dveří či u zápisu, ale nejlepší by bylo vidět je ,v akci‘ – jak se chovají obvykle, když jsou s dětmi.

Zkuste se třeba jít projít do parku v době, kdy víte, že tam chodívá školka. Jak paní učitelky mluví s dětmi? Křičí na ně? Jak řeší dětské spory? Dbají dostatečně o jejich bezpečnost?“

Při volbě zařízení byste měli zohlednit též celkovou atmosféru školky či případné individuální požadavky. Musí dítě po obědě ležet s ostatními, když už není zvyklé spát? Jsou tu ochotni upravit jídelníček, odmítá-li některé potraviny? Jaká je kvalita stravování?

Důležitý bývá fakt, kolik času zabere doprava do školky a zpět domů či zda v ní bude i nějaký kamarád. Podle odborníků se někdy vyplatí dát na intuici, na pocit, že právě v téhle školce bude mému dítěti dobře.

Vzdor sebepečlivějšímu výběru však ratolest stejně nemusí vstup do mateřské školy nést právě nadšeně. Už tříletí mohou prožívat stres z náhlých nároků, pod vlivem negativních pocitů zvracet a v noci se budit s bolavým bříškem. Jitka Jaklová, zástupkyně ředitelky MŠ Drahorádova v Praze 8 soudí, že tím zásadním ve „školkovské“ výchově má být vstřícnost, trpělivost a laskavost.

Stěhování či nová školka? Děti snáší změny mnohem hůř. Proč?

Za její dlouholetou praxi se jí nestalo, že by dítě muselo ukončit docházku proto, že ji psychicky nezvládá či mu chybí některé dovednosti. „Povinností učitelky je přece pomáhat, motivovat, uklidňovat. Vždy jde především o její přístup, ohleduplnost a pedagogický takt. Je-li dítě citlivé a žádá zprvu maminku, mohou sem rodiče kdykoli přijít a být s ním.

Doporučujeme, aby se umělo třeba samo obléknout, ale ne kvůli tomu, abychom si ušetřily práci, spíš proto, že samostatné dítě bývá lépe přijato v kolektivu...“ Její slova potvrzuje i matka dnes sedmiletého prvňáčka, který do zdejšího zařízení chodil tři roky:

„Syn byl tak líný, že mu tu pomáhaly s oblékáním ještě v šesti letech... Nikdy jsem neslyšela slovo stížnosti, ba naopak, ještě mi říkaly, jak je šikovný. Ale je pravda, že tady mají děti opravdu rády – od kuchařek po skvělou paní školníkovou...“

Zápisy do školek: Přečtěte si tipy, jak děti na nástup do školky připravit

Učit se bránit

Podle psycholožky Beníškové je prožívání stresu individuální. To, co stresuje jednoho, vůbec nemusí stresovat druhého. Hlavní je dopředu potomka neděsit, ale spíš si s ním třeba vyprávět o tom, jak si ve školce bude hrát a poznávat nové kamarády. „Děti jsou na rodiče hodně naladěné, když vycítí jejich strach, do školky už půjdou ,předpřipravené‘, s tím, že by se měly bát. Pak je mnohem pravděpodobnější, že se skutečně bát budou.“

Školka je však přes veškeré případné problémy obrovským přínosem do života. Dítě se tu naučí sociálním dovednostem, díky nimž bude schopnější obstát v kolektivu, uhájit si své místo, spolupracovat, soupeřit i uznávat jinou než maminkovskou autoritu.

Není školka jako školka – kam s dítětem po skončení rodičovské?

Ale naučí se také třeba „nová“ sprostá slovíčka, uvidí, jak malý kamarád přesekne lopatkou žížalu, bude konfrontovaný s posměšky typu „já mám nové boty a tvoje jsou hnusný“. Tereza Beníšková tvrdí, že ani v tomto případě nemá cenu dítě na něco dopředu chystat: „Řešila bych až konkrétní situace, které nastanou. Je fakt, že rodiče školkáčků musí být připraveni na ,rozšířený‘ slovník svých ratolestí, s tím se nedá dělat nic.

Naopak, čím víc si toho budeme všímat, tím víc „úlovků“ dítě donese. Ale je dobré si s dítětem pravidelně povídat, trávit s ním denně nějaký klidný čas, kdy má možnost se svěřit, abychom včas zjistili jeho případné problémy – že se mu například někdo ve školce smál.

A pokud víme, že je dítě v nějaké oblasti neobratné – třeba mu na hřišti ostatní děti braly věci a ono jen plakalo, pak posilovat žádoucí odpověď na takové situace (učit dítě se bránit) a seznámit s tím také učitelku.“

Sužují-li rodiče či prarodiče zvlášť velké obavy, jak bude školku jejich drobeček zvládat, možná některým pomůže vzpomínka na „školkovská“ léta vlastní.

Novinářka Jana Černochová chodila před více než čtyřiceti lety do mateřinky v Českém Krumlově a říká: „Pro mě má mateřská školka příchuť spálených suchých topinek. Obden jsme je měli ke svačině a kuchařka je pekla na holých plátech kachlových kamen. Od té doby nenávidím topinky.

Naopak dlouhé rudé nehty paní učitelky Kaderkové (měla blonďatý drdol a vypadala jako z magazínu) jsem tehdy obdivovala. Ale jen do doby, než se jí podařilo mě tím drápem škrábnout v obličeji. Jizvu mám na tváři dodnes.

Ze všeho nejhrůznější bylo spaní na lehátkách pod kousavou dekou. Dozor nad námi měla uklízečka, která každého, kdo se vrtěl a nespal, praštila násadou od koštěte po zádech.“ Takže hurá do dnešních školek!

Jak to chodí u zápisu?

Zápisy nových dětí do mateřských škol probíhají začátkem roku – obvykle od konce ledna do dubna. Jednotlivé mateřinky vyvěsí termín konání většinou s dostatečným předstihem. Mnohdy mu předcházejí dny otevřených dveří, při nichž mají zájemci možnost vybrané zařízení navštívit a poznat jeho interiér, učitele, způsob práce s dětmi a třeba i kuchyni. Kromě toho jde o dobrou příležitost získat odpovědi na veškeré případné dotazy a požadavky.

Vlastní zápisy jsou především administrativní záležitostí, stanoví je jednotlivé školské úřady. Přihlásí-li se totiž větší množství dětí, než je kapacita školky, přijetí, či nepřijetí dítěte závisí hlavně na podmínkách, které splňují. Přednost tak dostanou předškoláci, děti zaměstnaných matek či samoživitelek, děti rodičů s trvalým pobytem v místě či ty, které už mají ve školce sourozence.


1. Co je důležité vědět či udělat před nástupem do MŠ podle Terezy Beníškové

  • vybrat tu správnou školku * zařídit přijetí dítěte (možná to je nejtěžší bod) * nachystat požadované věci do MŠ, podepsat oblečení * smířit se s tím, že můj malý chlapeček (moje malá holčička) už není asi úplně malý chlapeček (malá holčička), ale spíš prima kluk (holka), který/á brzo udělá další krůček k samostatnosti a bude trávit část dne beze mne v dětském kolektivu * a mít z toho radost – často je vstup dítěte do školky větší zátěží pro rodiče než pro dítě, když s nástupem do školky budou rodiče srovnaní, bude se tam lépe dařit i dítěti

2. Co by mělo dítě zvládat, aby byl jeho vstup do MŠ usnadněn podle učitelek z mateřské školy Drahorádova

  • používat WC * umýt a utřít si ruce * používat kapesník * zout a obout si boty * najíst se * správně držet lžíci a hrnek * ukládat věci a hračky na své místo * v řeči : snažit se o srozumitelné vyjádření svých přání a potřeb * přednášet říkadla s pomocí druhé osoby * umět pojmenovat osoby, věci, zvířata, činnosti a děje ve svém okolí * v pohybu: zvládat plynulou chůzi, překračovat nízké překážky – přelézat a prolézat překážky * spontánně kreslit podle vlastní volby, slovně vyjádřit, co nakreslilo * poznávat základní barvy

3. Co by také měla mít „dobrá“ školka podle pražské psycholožky Ireny Kitzberger Vlachyňské

  • kvalitní pedagogické pracovníky a příznivé „sociální“ klima, pozitivní vztahy mezi pracovníky navzájem, klidný a pohodový, ale tvůrčí, organizačně pracovní režim – například znám školku s velmi ambiciózním vedením, kde je denní program dětí přímo nabitý nejrůznějšími volitelnými aktivitami a kroužky, takže dítě od rána do odpoledne složitě přebíhá z oddělení do oddělení za „svou“ aktivitou, většinou s oblečením v ruce, zmatené a vesměs velmi toužící v klidu si pohrát ve „svém“ koutku * bezpečné, účelně vybavené prostředí * kvalitní výchovné a vzdělávací působení – velký význam má předškolní vzdělávání jako příprava na zvládnutí požadavků základní školy – stimulace percepčního a grafomotorického vývoje, tzn. není důležité, aby dítě nastupující do 1. třídy znalo písmena, ale aby již „dozrálo“ jeho sluchové a zrakové vnímání, vizuomotorická koordinace a jemná motorika natolik, aby dítě bylo schopno se v základní škole bez problémů naučit číst a psát

VIDEO:  Seniorky čtou pohádky dětem ve školce. „Dává mi to nový impuls,“ říká jedna z nich

Témata: Rodina, Rodiče, Základní škola, Mateřská škola, černoch, Psycholožka, Klidný čas, První krok, Stěhování, Zrakové vnímání, Vstřícnost, Jemná motorika, Český Krumlov, Předškolní vzdělávání, Nová bota, Tereza Beníšková, Jana Č, Konflikt, Děti, Sociální dovednost, Podobný problém, Účel, Celková atmosféra, Školka, Beníšková