[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vidím to, jako by se to stalo včera. Naši tři synové se hádají o autíčko a začínají se prát. Jeden druhého praštil velkým náklaďákem a roztrhl mu kůži nad víčkem a opravdu hodně to krvácí. Nedá se nic dělat, musíme na chirurgii. Sháním někoho, kdo ty další dva pohlídá, aby s námi nemuseli. Po třech hodinách se vracíme a doma je totální nepořádek. Na zemi se válí hromada hraček, na jednu jsem šlápla a bolestí se koušu do rtů. Ve finále ještě zakopnu o kočku.
Když se večer vrátí manžel z práce a říká, ať jsem ráda, že jsem na mateřské, protože v práci je to nesnesitelné, mám sto chutí si zabalit a odjet na konec světa. Po hektickém dni jsem unavená, mám hrozný hlad a potřebovala bych si umýt vlasy. Nestihla jsem navařit, natož vyžehlit a párkrát jsem na kluky zařvala. Vypadám jako strašidlo a v telefonu mám asi tisíc nepřijatých hovorů.
Když děti konečně usnou, cítím výčitky svědomí, že jsem „zase nebyla perfektní“. Utápím se v sebelítosti a hledám podporu na mateřských webech a u kamarádek. Hledám ujištění. Ujištění, že v tom nejsem sama a že žádná máma není dokonalá!
Je to tak, příliš často se zamlčují nevýhody mateřství. Pořád se jen všude dočítáme, jak je všechno zalité sluncem, ale i mateřství má své stinné stránky. Být nedokonalá máma neznamená být špatná či nešťastná máma. Idealizovat si mateřství je nesmysl. Protože i když za sebou máme více než sto let feminismu, matky jsou stále nedostatečně placené, jsou přepracované, přehlížené, izolované a žijící s trvalým pocitem viny, že nejsou dokonalé.
Podle největšího rodičovského charitativního sdružení ve Velké Británii National Childbirth Trust se u poloviny všech matek před porodem nebo po něm rozvinuly problémy s duševním zdravím. A 10 až 15 procent zažívá poporodní depresi. Také výzkum Mezinárodního Červeného kříže z roku 2016 ukázal, že téměř polovina matek mladších 30 let se často nebo neustále cítí osaměle, 82 % se cítí osaměle občas. A podle studie University College London z roku 2019 si jen 7 % párů rozděluje domácí zátěž (natož psychickou) rovnoměrně.
Není tedy divu, že ženy někdy ztratí nervy. Bohužel to je ale všeobecně odsuzováno. Až na hrst výjimek jsou moderní rodičovské rady vůči matkám až děsivě přísné.
Mýty o mateřství, přehnané požadavky, nároky partnerů, tlak okolí, média – to vše může vést k pocitu nejistoty, selhávání a nedostatečnosti v roli matky. Jak říká koučka a vztahová poradkyně Jana Řehulková, častými kritiky bývají paradoxně jejich partneři nebo jejich matky s tisícem rad, návodů a doporučení, jak dělat věci „správně“. „Přestože víme, že nevyžádaná rada se obvykle míjí účinkem, dokáže to s mateřským sebevědomím slušně zamávat. Když se k tomu přidá očekávání, že matka má být se svým dítětem neustále, nemá od něj odcházet, že má být šťastná a pozitivní a nikdy nereagovat na dítě netrpělivě, že má mít domácnost v perfektním stavu, má být upravená a v dobré kondici… Frustrace je na světě,“ říká odbornice.
Proč následovat heslo "binec v bytě – šťastné dítě"?
Co současné české matky nejvíc dusí?
A znáte obaantanpa – mateřství "po africku"? Jak se jím nechat inspirovat?
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se