[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Starší sourozenec nemůže mladšího vystát, chová se k němu možná i agresivně a celkově to ze dne na den přestalo být to bezproblémové dítko, které jste dosud znala. Čím je toto chování způsobeno? A jak mu předcházet?
Jakmile máte s jistotou těhotenství potvrzeno a začínáte o něm informovat své okolí, je potřeba sdělit tuto novinu i budoucímu staršímu sourozenci. Způsob prezentování samozřejmě závisí i na věku dítěte. Můžete mít pocit (a mnohdy i oprávněný), že tomu roční nebo dvouleté dítě nemůže rozumět.
I když je na tom přece jen trocha pravdy, stojí za to se o vysvětlení alespoň pokusit. Takto malé dítě jistě nevstřebá veškeré verbální informace, minimálně však zaznamená emoce, které do hovoru o budoucím miminku vkládáte.
Starší děti už zpravidla tuto novinu chápou, mnohdy mají kamarády s mladšími sourozenci, takže si často umějí lépe představit, co nová situace bude obnášet. Mohou také reagovat na informaci o budoucím přírůstku již od začátku negativně. Zkuste mu ukázat pozitivní stránky této nové události. Například, že maminka už nebude chodit do práce a bude ho tak moci vyzvedávat každý den hned po škole, místo aby chodilo do družiny. Také se pravděpodobně setkáte s otázkami, jak se miminko v bříšku vzalo a jak se dostane ven. Využijte situace k objasnění těchto záležitostí, alespoň pro tuto konverzaci nebudete muset v budoucnu hledat vhodnou příležitost.
1. Omezení změn
Narození sourozence je natolik velká a zásadní událost v životě dítěte, že byste se měla snažit prvorozené dítě ochránit od dalších větších změn. Pokud tedy plánujete stěhování nebo nástup do školky, určitě to zrealizujte před tím, než se další dítě narodí. To starší potřebuje nějakou chvíli na to, aby se adaptovalo a bylo připraveno na další změny. V případě, že dítě s Vámi spí v posteli a toto místo potřebujete uvolnit pro miminko, naučte starší dítě usínat v samostatné postýlce ještě před porodem. Ušetříte ho tím pocitů, že jej miminko z Vaší postele vystrnadilo, což by mohl být silný důvod k sourozeneckému žárlení. Zkuste také dítě naučit hrát si chvíli samo. Po narození Vašeho druhého potomka to bude jistě potřebovat a mělo by to být pro něj být staré a známé, tím pádem i bezpečné.
2. Zapojení dítěte do příprav
Určitě je dobré zapojit dítě do příprav na miminko, ať už se jedná o nákup oblečení či kočárku nebo výběr jména. V prvé řadě to napomůže vytváření vztahu mezi budoucími sourozenci. Také to usnadní dítěti lépe si představit budoucí situaci. Pokud bude asistovat při nákupu plen či vaničky a bude mu u toho vysvětleno, k čemu tyto věci slouží, bude si umět péči o dítě lépe představit. Dítě by mělo mít pocit, že je očekávání miminka záležitostí celé rodiny, nejenom maminky.
3. Reakce dítěte na sourozence
Zatímco v průběhu těhotenství jste se snažila svému dítěti o příchodu miminka vše vysvětlit a vypadalo to, že se svého sourozence nemůže dočkat, situace po návratu z porodnice bývá mnohdy zcela jiná. Jednou z obvyklých reakcí je regrese, tedy návrat na nižší vývojový stupeň. Dítě, které již bez problému chodilo na nočník a samostatně se najedlo, se nyní začne počůrávat a vyžaduje pití z lahve nebo dokonce kojení. V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že je to běžná a normální reakce. Rodiče se s ní vyrovnávají různým způsobem. Někteří vyjdou dětem vstříc a například je opět začnou kojit, s tím, že se situace časem uklidní a vrátí do normálu. Jiní rodiče volí metodu, kdy se k dítěti začnou opravdu chovat jako k miminku včetně zrušení sledování televizní pohádky, čokoládek a dalších oblíbených činností. Nechají dítě ležet v postýlce a pouze ho krmí a přebalují a dítě to za chvíli samo omrzí. Co děti k takovému chování vede? Vidí vedle sebe miminko, kterému se máma věnuje najednou více než jemu. Začne tedy miminkovské chování napodobovat v očekávání zvýšené pozornosti ze strany rodičů. I proto je dobré staršího sourozence odměňovat (zejména pozorností) za takové chování, které je úměrné jeho věku, aby vidělo, že pozornost a láska se nezískává kvůli kakání do plínek. Ze stejného důvodu začnou mnohé děti po příchodu sourozence velmi zlobit. Je to jejich způsob domáhání se pozornosti. Musíme si uvědomit, že je to zcela běžné a paradoxně můžeme být rádi, že dítě o náš vztah a pozornost stojí. Dítěti můžeme pomoci rozdělením pozornosti a času mezi oba sourozence.
4. Rozdělení času a pozornosti
Rozdělení času a pozornosti mezi sourozence bude po porodu jedním z Vašich hlavních a nesnadných úkolů. Zcela jistě zde využijete své manažerské a organizační schopnosti. Někteří odborníci radí, aby na čas uzavřel tatínek se starším sourozencem koalici a trávili čas společně, zatímco maminka se bude starat o miminko. Jiní tento model nepovažují za šťastný a navrhují, aby minimálně jedenkrát týdně pohlídal mladší dítě tatínek a maminka se věnovala tomu staršímu. I v tomto případě možná platí pravidlo zlaté střední cesty. Například tatínek se může věnovat staršímu dítěti vždy, když je mladší kojeno (když je samozřejmě doma) a maminka si vyšetří každý den 20 minut času a plné pozornosti pro starší dítě, zatímco manžel bude mladší koupat. Hlavním smyslem tohoto kombinování je to, aby starší dítě nemělo pocit, že se mu dostává málo pozornosti od jednoho nebo druhého rodiče a nevyžadovalo ji například agresí nebo únikem do nemoci. Zároveň je třeba myslet na to, aby měl tatínek možnost zachovat vztah ke staršímu sourozenci a zároveň si ho vytvořit s tím mladším.