[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přestože moderní medicína umožňuje v případě problémů nahradit klasické kojení umělými alternativami, je minimálně v prvním půlroce dítěte kojení důležitou činností pro dítě i jeho matku. Dítě tím získává podporu svého růstu, zdravého vývoje i posilování imunity. Kojení také funguje jako ochrana před infekcemi i rozvojem alergií a snižuje riziko vzniku cukrovky.
Mezí výhody, které čerpá z kojení matka, patří především posílení citového pouta s dítětem. Dále, hormony vyplavované při kojení podporují rychlejší zavinutí dělohy po porodu a kojení také snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků. Z materiálního hlediska je pak kojení tím nejpohodlnějším a nejlevnějším způsobem výživy, které je navíc vždy po ruce a ve správné teplotě.
Na to, jak má správné kojení vypadat a probíhat, jsme se zeptali Veroniky Kozelkové, zkušené dětské zdravotní sestry a laktační poradkyně berounského Medicentra, která zde vede předporodní kurzy a kurzy správné techniky kojení a péče o miminko.
Základním předpokladem úspěšného kojení je začít kojit optimálně do 30 minut po porodu a nejpozději do 2 hodin po porodu dítě přiložit k prsu matky a kojit často, kdykoliv má dítě zájem. V prvních hodinách a dnech po porodu čerpá dítě část energie ze zásob vytvořených během těhotenství. Proto při nekomplikovaném poporodním průběhu není nutné dítě dokrmovat ani při menší tvorbě mleziva nebo mateřského mléka.
Dítě se doporučuje k prsu přikládat dle chuti. Pokud je k němu dítě přiloženo, mělo by sát, nikoliv pospávat. Spavé dítě je nutné na kojení budit, nejpozději v pravidelných tříhodinových intervalech. Kojení nesmí být pro maminku bolestivé. Pokud tomu tak je, je příčina většinou ve špatné technice kojení.
Kojení je „umění“, které se musí naučit maminka i dítě. Důležitými předpoklady úspěšného kojení jsou např. správná a pohodlná poloha pro matku a dítě. Další zásadou je, že dítě přikládáme k prsu, nikdy prs k dítěti. Kojení také nesmí bolet.
V ústech dítěte nesmí být jen bradavka, ale co největší část dvorce a matka by měla kojit nejvíce 20 minut, aby nevznikaly ragády (prasklinky). Je rovněž nutné dítě k sání podporovat, nenechat ho usínat, střídat prsy a dbát na ošetření bradavek a dostatečnou hygienu.
Čtěte také: Pečujte o svá kojící prsa!
Nejčastější obavy nových maminek jsou, zdali mají dostatek mléka a bude-li to dítěti stačit. Zde je třeba říci, že mléko se přizpůsobuje potřebě dítěte a tvoří se v průběhu kojení. Prsa nejsou zásobárnou mléka, čím více se dítě přikládá, tím více se mléko tvoří. Nejlepší je kojení v noci, kdy je zvýšená produkce hormonu prolaktinu, který má výrazný vliv na tvorbu mléka, nejvyšší.
To, že má dítě dostatek mléka, se pozná podle toho, že miminko prospívá na váze a má šest až sedm počůraných plenek denně. Obavy některých maminek ohledně dostatečné výživové hodnoty mléka (tedy jestli není tzv. slabé) nejsou na místě, pokud matka dodržuje pitný režim a stravuje se zdravě a dostatečně.
Kojení je pro organismus matky velmi energeticky náročné. Kalorický příjem by tak v tomto čase měl být alespoň o 500 kalorií denně vyšší oproti běžnému stavu. Tvorba mateřského mléka je výrazně závislá na množství a kvalitě stravy. Pestré, výživově hodnotné a zdravé jídlo by tak mělo být samozřejmostí.
Ve stravě by měl být dostatek bílkovin, ideálně z mléčných výrobků, libového masa (vhodná je častější konzumace ryb) či vajec, dále množství kvalitních tuků (až 30 % denního kalorického příjmu), které jsou značně energetické a klíčové při vstřebávání vitaminů.
Nelze zapomenout ani na sacharidy získávané z celozrnného pečiva, rýže či brambor.Velké množství čerstvého ovoce a zeleniny pak dodá tělu potřebné vitaminy i minerály. Na druhé straně pak v podstatě neexistují univerzálně nevhodné potraviny při kojení, protože každému miminku může vadit jiná součást výživy matky. Je doporučeno vyhýbat se nadýmavým potravinám (např. luštěninám, paprice, cibuli, česneku, hrášku, kynutému pečivu) a silně aromatickým jídlům, které mohou ovlivnit chuť mléka.
Kojící žena by se měla vyhnout syrovému masu, syrovým vejcím a plísňovým sýrům. Vyvarovat by se měla i větší konzumaci citrusových plodů, jahod, kiwi a kyselých potravin. Ty totiž mohou způsobit alergii, která se projeví vyrážkou dítěte. Velmi důležitý je pitný režim. Maminka by měla vypít denně alespoň 2 - 3 litry tekutin. Nejvhodnější je kvalitní voda, ředěné džusy, ovocné a bylinné čaje.
Dokonalé vyprazdňování je dobré, aby nevznikl zánět v prsu, odsávačka ale není nutná. Stačí přebytek ručně odstříkat, nejlépe v teplé sprše. Pokud si ale chce matka mléko uchovávat, jsou odsávačky dobré, ovšem pozor, dokonalá stimulace pro tvorbu mléka to není, je to pouze vysátí podtlakem, takže sání dítěte to nenahradí.
Bolest při kojení bude pravděpodobně způsobena špatnou technikou. Pokud má žena třeba vpáčené bradavky, může použít kojící kloboučky. Masáže prsou krouživými pohyby jsou zase dobré hlavně proto, aby se netvořily bulky v prsu a nevznikly záněty. Pro zjednodušení kojení je ale důležitá pohodlná poloha a uvolněnost a také psychika, která hraje velkou roli po porodu.
Pokud jde kojení obtížně, je dobré vyhledat laktační poradkyni. Ta by měla maminku psychicky podpořit a vše vysvětlit. O tom, že se jedná o složité a vyhledávané téma, svědčí také to, že i zkušenější matky, které absolvovaly laktační kurz a mnoho věcí již vědí, se přesto po dalším porodu znovu a znovu do kurzu vrací a vyhledávají rady.
Na kurzech se maminky dozvědí o výhodách kojení, dále se s modelem dítěte naučí správnou techniku a polohy při kojení a zjistí informace o správném stravování i pitném režimu pro tvorbu kvalitního mléka. Kurz se ale nezabývá pouze samotným kojením. Probírá se zde i péče o dítě, maminky si vyzkouší koupání a vštěpí si zásady správně prováděné hygieny.
Dozvědí se také, co by měly mít připravené za vybavení, jsou zde vysvětleny nástrahy dětských nemocí, klady i zápory očkování a samozřejmě je zde i prostor pro jejich dotazy a žádosti o rady.