Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

Zavři pusu, zmiz, vypadni! Proč s dětmi mluvíme jinak než s dospělými?

8. 7. 2018
Zavři pusu, zmiz, vypadni! Proč s dětmi mluvíme jinak než s dospělými?
Zkusili jste si někdy představit, že byste například se svými rodiči, šéfem v práci, podřízenými, kolegy, sousedy nebo třeba s partnerem mluvili na chlup stejně, jako občas mluvíme se svými malými dětmi?

Jak by asi reagoval muž, kdyby s ním jeho drahá polovička komunikovala stylem: „Bože můj, já z tebe zešílím, ty čuně! Okamžitě dej ty špinavé tepláky z koberce – to ti to mám vysvětlovat po sto padesáté? Posloucháš mě vůbec, nebo máš něco s ušima a bude se ti na ně muset podívat paní doktorka? Ihned polož to pití a jdi ty tepláky uklidit! No, řekl sis o to, budu počítat – jedna, dva, tři…“

Možná bychom neměli měřit dvojím metrem

Možná nyní namítnete, že partnera či jiné dospělé nemusíte vychovat, nenesete za ně zodpovědnost – zkrátka neodpovídáte za to, co z daného dospělého vyroste. Jenže je snad ale cílem výchovy pouze bezvýhradná poslušnost dítěte?

Není lepší být v jistém smyslu partnery, kteří se navzájem respektují, vnímají potřeby toho druhého, jsou k sobě i k druhým slušní a vycházejí si v rámci možností vstříc?

Učitelka sprostě nadává dětem, co s tím?

„Lidé někdy říkají, že malé dítě přeci nemůže být naším partnerem. Když si položíme otázku, od kterého věku se můžeme začít k dětem chovat partnersky, najednou je jasné, že žádná taková hranice není,“ tvrdí například kolektiv autorek oblíbené publikace Respektovat a být respektován.

Vždyť partnerem, ať už životním nebo třeba pracovním apod., pro nás není ten, kdo usurpuje a bourá a nerespektuje naše osobní hranice a zachází s námi jako „s hadrem“, každé partnerství má přeci svá pravidla.

Šestiletá holčička vypráví o tom, jak je těžké být matkou

Rodič je vzor: V dobrém i ve zlém, ať chce nebo ne

Je mýtem, možná spíše nedorozuměním či nepochopením, že takto vychovávané dítě vyrůstá bez hranic, je bezohledné, sebestředné a ovládá své rodiče a blízké. Vždyť ani mezi dospělými neplatí, že vzájemná slušnost a respekt nějak pokrucují vztahy, naopak!

Spíše je to narovnává a jemně a jasně pomáhá vymezovat osobní prostor a budovat sebeúctu. Jsme-li rodiči, jsme zkrátka vzory pro své děti – v dobrém i ve zlém, ať chceme nebo ne.

„Rodiče většinou podceňují význam toho, že sami působí jako vzor, ať už to chtějí nebo ne či ať už si to uvědomují nebo ne. Mnoho dospělých se upřímně diví, že přestože dětem tolikrát řekli, jak se mají chovat, děti to nedělají,“ upozorňují autoři publikace Respektovat a být respektován.

Pokud tedy toužíme po tom mít dítko slušné a vstřícné, a doma nám však stále pobíhá neurvalý a zlostný „čert“, možná bychom měli popřemýšlet, jak s „čertíkem“ komunikujeme.

Mluví sprostě? Říká, co nemá? Zachovejte klid a obrňte se trpělivostí
Devět největších chyb, které dělají rodiče v prvním roce života dítěte
Nejčastěji bohužel lžeme vlastním dětem. Proč se to nevyplatí?
Témata: Děti, Péče o dítě a jeho výchova, Podřízený, Pití, Rodiče, Partner, Šestiletá holčička, Drahá polovička, Dvojí metr, Tepláky, Malé dítě, Pusa, Dospělí, Vzor, Partnerská komunikace, Osobní prostor

Mohlo by vás zajímat
Takhle se směje princ Louis! Rodina Kate a Williama má nové oficiální fotky
Baby Ring: Jak se na jeho používání dívají odborníci? Jsou pro!
Už to víte? Bára Špotáková porodila druhého syna, dostal zajímavé jméno
Hádka o dovolenou: Dítě rozhodlo, kam jedeme! S manželem jsme se chytli

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu