[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když jsme kdysi s mojí kamarádkou laborovaly nad tím, proč je moje pětiměsíční dcera neustále anemická a musím jí s velkým úsilím denně podávat kapičky železa, zatímco její stejně starý syn je v tomto ohledu naprosto tabulkový, padla konečně ta osudná otázka: „A přestřihli ti po porodu pupečník hned, nebo jste chvíli čekali?“
Tehdy jsem se na ni zadívala dost nechápavě: Samozřejmě že přestřihli hned! Dokonce z toho byl velký ceremoniál, jehož hlavním aktérem byl hrdý tatínek, který mě a mou dceru od sebe nůžkami fyzicky oddělil, a takřka v tutéž chvíli dcerce lékaři pupečník zasvorkovali. „Tak to může být i tím. Našemu Matyášovi jsme nechali pupečník dotepat a dostal tak hodně krve navíc včetně zásoby železa, se kterou disponuje dodnes. Zkus se na to zeptat svojí doktorky, ať víš,“ radila mi. Já se tedy zeptala a ta zjištění mě nestačila překvapovat.
Protože lékaři byli ještě před několika lety přesvědčeni, že pokud se pupečník nepodváže ihned po narození, způsobí zbytková krev, která z placenty skrze pupečník k dítěti doputuje, potíže, tedy zhorší novorozenci poporodní adaptaci a kvůli vysokému obsahu červených krvinek vyvolá novorozeneckou žloutenku.
A tak je běžnou praxí přestřihávat pupečník miminku do necelé jedné minuty po porodu. Lékaři také bývají přesvědčeni, že ta „trocha krve je nic“, kvůli čemu by se mělo finále porodu prodlužovat.
Novodobé studie však potvrdily opak a vyvrátily mýty, které se s dotepáním pupečníku pojily. Především je překvapující zjištění, že nejde o „trochu krve“, ale o celou třetinu objemu krve miminka. Krevní oběh plodu má zhruba 85 ml krve na kilogram hmotnosti. Hmotnostně průměrné tříkilové miminko má tedy v krevním oběhu přibližně 380 ml krve, z čehož zhruba 125 ml cirkuluje právě mezi pupečníkem a placentou.
Zajímavý je názor australské porodní asistentky Rachel Reed, jež připomíná pediatrické směrnice, podle nichž by krevní ztráta u novorozenců a dětí neměla překročit 5 % celkového objemu krve v rámci 24 hodin. Nejen proto se Světová zdravotnická organizace (WHO) postavila za doporučení nechat dotepat pupečník ještě alespoň 1 až 3 minuty porodu. Reaguje tak i na zvýšenou dotaci hemoglobinu a odpovídající zásobu železa na dalších několik měsíců.
Zda by mohla mít pupečníková krev pozitivní vliv na stále se zvyšující výskyt chudokrevných dětí, se rozhodli zjistit švédští lékaři Ola Andersson a Magnus Demeloff. Ti ve své studii zkoumali vliv pozdějšího i časného přestřižení pupečníku na hladinu železa u 400 donošených dětí do čtyř měsíců věku.
Výsledkem bylo zjištění, že těm, jimž pupečník odstřihli později, měly ve čtyřech měsících vyrovnanou hladinu železa v krvi a minimální výskyt kojenecké anemie. Dále se zjistilo, že děti s déle tepajícím pupečníkem nebyly ohroženy masivní krevní ztrátou ani dýchacími potížemi. Po těchto zjištěních tedy i WHO usoudila, že by pozdější přestřižení pupeční šňůry mělo být součástí nejen standardní péče, ale i té v případě narození nedonošených dětí.
O významu pupečníkové krve dobře vědí i komerční firmy, které nabízejí její uskladnění k pozdějšímu případnému použití při léčbě závažných onemocnění. Lékaři však v takovém postupu vidí spíše snahu firem vytáhnout z citlivých rodičů peníze: „Nejsme si totiž jisti efektivitou, kterou to může přinášet. Pokud dítě získá do tří let například leukemii, má téměř stoprocentní pravděpodobnost, že je jeho ‚klon‘ také infikován, a tudíž jsou leukemické buňky přítomny i v pupečníkové krvi. Těžko ho budeme léčit jeho vlastní nemocnou tkání. Nepřichází tedy v úvahu, aby se použil štěp z jeho pupečníkové krve. Dítě naopak potřebuje rychle získat štěp od zdravého dárce, s nímž se shoduje v transplantačních antigenech. Dárcovský štěp musí zničit zhoubný ‚klon‘ v kostní dřeni pacienta,“ vysvětluje doktor Ivan Fales z neziskového projektu Banky pupečníkové krve při Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Petr Kobylka, vedoucí neziskové Banky pupečníkové krve, upozorňuje i na fakt, že motivací dárcovství není finanční odměna, ale pomoc druhému. „Podílejí se podobně jako dárci krve na záchraně jiných lidí.
Existují i ryze komerční projekty, které nabízejí uschování krve pro vlastní potřebu, a stojí to desítky tisíc korun. Tyto firmy však zapomínají zdůrazňovat, že uschování pupečníkové krve pro potřebu téhož dítěte nemá v dnešní době jasné medicínské zdůvodnění,“ dodává lékař.
Vědecké výzkumy potvrdily, že nenechá-li se pupečník po porodu miminka dotepat, pak je právě darování této krve do veřejného registru efektivnější než uchovávat ji pro vlastní použití. I vy se můžete rozhodnout, jak s pupečníkovou krví svého dítěte naložíte, mějte však na paměti, že patří jemu a její ponechání dítěti prostřednictvím dotepaného pupečníku může mít pro jeho život velký přínos.