Maminka.czBatole

Zdravé bumbání

Zuzana Labudová 4.  10.  2010
O pitném režimu už se popsaly stohy papíru, přesto s ním řada dětí nebo spíš jejich rodičů neustále bojuje. Kolik a čeho by tedy naši potomci měli správně vypít? A hlavně, jak do dětí tekutiny dostat?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Lidské tělo je z velké části tvořeno vodou, což o dětech platí ještě více než o dospělých. Zatímco v dospělém věku obsahuje náš organismus zhruba 55 % vody (a tento podíl s postupujícím věkem klesá), u novorozenců její podíl dosahuje až 80 %. Potřeba tekutin se samozřejmě mění nejen s věkem, ale také s fyzickou aktivitou či podnebím, v němž žijeme.

Přirozeně záleží rovněž i na hmotnosti jedince – střízlík potřebuje vypít méně než tlouštík. Orientační hodnoty najdete v tabulce, jedná se ovšem o celkové množství tekutin, do něhož se započítává i voda v jídle či ovoci a zelenině. Někteří odborníci ale nad takovým počítáním mávnou rukou.

Dětská lékařka MUDr. Ingrid Šilhánková například říká: „Vzorců existuje řada, ale já se této otázce u mých pacientů velmi cíleně vyhýbám. Vzorce jsou důležité v období onemocnění, tedy v době, kdy se musí pečlivě sledovat příjem tekutin a eventuálně velmi kvalifikovaně indikovat infuzní léčba při dehydrataci.

Ale vypočítat ideální denní příjem a následně sledovat, zda dítě skutečně tolik vypije a danému vzorci vyhoví, to je velmi zavádějící. Dospělý člověk či mladistvý by měl vypít zhruba 2,5 litru tekutin denně. Vypijete to vždy? Nebo pokud vypijete více, je to nesprávné? U dětí se doporučený příjem řídí aktuální hmotností, věkem a momentální situací.“

Nejlepší je voda

A co by tedy děti měly pít? Vodu, vodu a pro zpestření zase vodu! Přestože děti preferují sladké a bublinkové nápoje, tím skutečným ideálem je bezesporu jedině neperlivá voda. V menší míře ji můžete zkombinovat i se 100% džusy ředěnými opět vodou a slabým zeleným, ovocným či bylinkovým čajem. Mléčné nápoje je potřeba považovat za potravinu.

Nápoje obsahující kofein jsou pro děti vyloženě škodlivé, a proto by je neměly pít v ideálním případě vůbec či pouze výjimečně (např. vychlazenou kolu je možné podávat po lžičkách při zvracení). Sladkým limonádám nemůže přijít na jméno MUDr. Ulrika Barčáková z obezitologické ambulance ve Fakultní nemocnici v pražském Motole. Za jednu z příčin stále stoupajícího výskytu dětské obezity považuje totiž právě slazené nápoje. „Pitný režim je ve výživě našich potomků zásadní záležitostí, bohužel v českých rodinách děti buď nepijí skoro vůbec, nebo dostávají slazené bublinkové nápoje, a to třeba už ve věku dvou let! Přitom jeden litr koly obsahuje neuvěřitelných dvacet sedm kostek cukru!“ říká doktorka Barčáková.

Mnoho maminek v dobré víře podává svým potomkům neředěné ovocné džusy. Ty jsou na tom ovšem celkem podobně jako slazené nápoje, co se energetického obsahu týče. Oproti limonádám mají ale dvě výhody – jednak neobsahují bublinky, které ve spojení s kyselinami doslova rozleptávají zoubky, a navíc mohou způsobit bolesti bříška, a pak obsahují vitaminy, minerální látky a některé i vlákninu.
Proto je možné je dětem občas dát, ovšem vždy výrazně zředěné vodou. Ale i mezi těmi je potřeba vybírat. Kupříkladu minerálky by děti neměly pít vůbec.

Jedině snad při průjmech, zvracení, nadprůměrném horku nebo fyzické aktivitě je možné jim menší množství minerální vody dát. Pokud tak občas činíte, alespoň střídejte značky, aby složení bylo vždy trochu jiné a nedocházelo k zanášení dětského organismu některými minerály. Opět dávejte přednost těm nesyceným, oxid uhličitý totiž dokáže potlačit pocit žízně a dítě se napije méně. Nemluvě o tom, že bublinky samotné jsou některým jedincům velmi nepříjemné.

Velký pozor dávejte také na kofein a tein, tedy na černý čaj, kolu a kávu. Tyto nápoje se nezapočítávají do pitného režimu ani u dospělých, natož u dětí. Černý čaj a kola jsou opravdu vhodné tak maximálně k potlačení zvracení, a i v tomto případě pouze v minimálních dávkách několika lžiček. Organismus odvodňují a dráždí žaludek. Schválně zkuste se svým dítětem jednoduchý pokus – vhoďte do sklenice s kolou minci a nechte ji tam přes noc. Uvidíte, jak jí tahle hnědá „dobrota“ půjde k duhu. Možná to na vaše dítě zapůsobí víc než sáhodlouhé vysvětlování či přísné zákazy. Příliš vhodné nejsou ani bylinkové čaje, které bychom svým potomkům měli podávat pouze po poradě s lékařem a jen v případě nemoci.

V neomezeném množství můžete připravovat čaje z maliníkového, ostružiníkového nebo jahodníkového listí, jablečných slupek či ovoce. Pozor si dávejte také na granulované směsi pro kojence a malé děti, které z 95 % tvoří cukry, k nimž výrobci navíc přidávají ještě umělou příchuť a řadu dalších nevhodných látek. Snad nemusíme připomínat, že jakékoli alkoholické nápoje jsou pro děti tabu.

I když, mnoha dědečkům musíme občas důrazně sdělit, že ani doušek piva po obědě by děti už z principu dostávat neměly.

Jak poznáme dehydrataci

Chronický nedostatek tekutin může zapříčinit bolesti hlavy, únavu nebo potíže s vyprazdňováním a činností ledvin. Pro mnohé maminky, jejichž potomci nepatří zrovna mezi „násosky“, je dehydratace doslova strašákem. Moudré knihy nám radí při prvním podezření se hned sebrat a odjet okamžitě do nemocnice, což platí zejména u malých kojenců, pro které je nedostatek vody již po několika hodinách vážnou život ohrožující záležitostí.

Jak tedy poznáme, že je dítě dehydratované? U kojenců je hlavním vodítkem ztráta hmotnosti, u lehčích případů je to o pět procent, u středních o pět až deset procent a u těžkých se ztráta odhaduje na více než deset procent. V počátcích je dítě neklidné a mnohem častěji vyžaduje pití. Toto stadium můžete ještě lehce zvládnout doma. V další fázi je buď velmi neklidné, nebo naopak ochablé, což se bohužel může projevit tím, že se o pití přestane zcela hlásit. V tomto stadiu už má suché sliznice a méně čurá. Má zapadlé oči a velká fontanela může být lehce propadlá. Mnoho maminek vám ale potvrdí, že fontanela není úplně spolehlivým vodítkem, občas ji mívají propadlou i kojenci, kteří pijí často a rádi.

Dobrým ukazatelem je kožní test: vezměte do ruky pokožku na bříšku dítěte a mezi prsty vytvořte tzv. kožní řasu. Jestliže se po uvolnění kůže rychle vrátí do původního stavu, dítě není dehydratované, pokud se vrací jen velmi pomalu nebo zůstane delší dobu ve stisknutém stavu, jde o známku těžké dehydratace. Při závažných stavech je dítě velmi spavé a má chladné končetiny. Co v takovém případě dělat? U lehké dehydratace co nejvíce nabízíme pití nebo mnohem častěji kojíme. U středních stavů podáváme rehydratační roztoky, které koupíme v lékárně. Těžké stavy musejí urychleně do nemocnice, zejména u kojenců je to skutečně otázka života a smrti.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Výživa a stravování, Batole, Podnebí, Chronický nedostatek, Neperlivá voda, Zásadní záležitost, Propadlo, Tlouštík, Rehydratační roztok, Jednoduchý pokus, Dobrý ukazatel, Pocit žízně, Doušek, Kožní test