[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Mateřské mléko je rozhodně to nejlepší, co můžete svému miminku v prvních měsících života nabídnout. Lidský organismus ví nejlépe, co uvařit, namíchat, jak to ohřát a dát do správné tekuté formy, aby vše fungovalo co nejlépe a aby bříško miminka bylo plné energie a aby dostalo všechny potřebné živiny pro správný vývoj. Je známé, že kojené děti mají v prvních měsících jiné složení střevní flóry než děti živené uměle. „Hodné“ bacily střeva kojence vytvářejí tzv. laktoflóru. Jak říká MUDr. Emeše Majorová z gastroenterologické ambulance v Dětské fakultní nemocnici v Košicích: „Když začne dítě růst, začíná vyžadovat více jídla, budí se, strká si ručičky do úst, začíná lézt a stavět se na nohy. A právě v tomto období přichází otázka, jaký jídelníček je pro dítě ten správný a jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud už maminka nekojí.“
Z hlediska mléčné výživy se pokračovací mléka a tzv. batolecí nebo juniorská mléka, považují za nejadekvátnější výběr správné mléčné výživy. Mléka pro batolata slouží nejen k uspokojení nutričních (výživových) potřeb organismu pro toto věkové období, ale obsahují i dostatek doplňkových výživových látek, které zvyšují jejich kvalitu a jsou potřebné pro správný vývoj dítěte. Největší rozmach umělé mléčné výživy přinesla druhá polovina 20. století, nové vědecké poznatky o složení mateřského mléka vedly k adaptaci náhradní mléčné výživy, tedy přiblížení se složením umělého mléka k mléku mateřskému.
Týká se to adaptace bílkovinné složky, odlišného obohacování mléka rostlinnými tuky (a to se dnes ví, jaký význam mají omega-3 a omega-6 mastné kyseliny pro zdravý vývoj mozku, a tedy i řeči, intelektu, paměti a podobně). Přidané jsou vitaminy A, D, C, E, stopové prvky (například selen), mléčné a nemléčné cukry, jako je glukóza, která je nesmírně důležitá, dále tam jsou škroby a další významné látky. „Nesmíme zapomenout na železo, zinek, který je důležitou součástí imunitních procesů, reprodukce, růstu a podobně. Je tam také jod, aby správně fungovala štítná žláza, beta-karoten na zrak, karnitin a taurin jako nositelé energie,“ říká dr. Majorová.
S dalším vývojem se na trhu objevila umělá výživa s obsahem různých složek na podporu imunitního systému – takovou složkou je například směs uhlohydrátů, tzv. oligosacharidů, které se podobají oligosacharidům v mateřském mléce a známe je pod názvem prebiotika.Mateřské mléko obsahuje asi 1 % těchto nesladkých cukrů, které se označují jako prebiotická vláknina. Tato prebiotika zcela chybí v kravském mléce. Je vědecky prokázané, že prebiotická vláknina ve správném složení poměrně příznivě ovlivňují střevní mikroflóru dítěte, a tím i jeho stále se vyvíjející imunitní systém.
Nejhorší „zabiják“ pro zdravou střevní mikroflóru je podávání antibiotik. Jednoduše řečeno dojde k likvidaci „hodných“ bakterií, které hlídají slizniční povrch, a k osidlování střeva „zlobivými“ bakteriemi. Výsledkem je hromada alergenů, antigenů, tedy cizorodých látek schopných navodit alergickou reakci. Ty pak vstupují do míst, kam měly až do té doby vstup zakázaný. „Odborně se tomu říká zvýšená propustnost střeva. Takový zápas uvnitř těla dítěte je možné pozitivně podporovat správnou výživou, která může pomoci ztracenou rovnováhu vrátit. Volba správné výživy je také důležitá proto, aby v těle dítěte byly přítomny všechny stavební látky imunitního systému, které jsou nezbytné pro další vývoj,“ říká dr. Majorová.
Imunitní systém by měl svého nositele chránit proti patogenním organismům a zánětlivým onemocněním. Těhotenství, kojenecké období a období, kdy se zavádí umělá výživa a pevná strava, znamenají časový úsek, v jehož průběhu může výživa ovlivnit imunologický vývoj plodu a malého dítěte. První tři roky jsou pro tvorbu imunity nejdůležitější. Je důležitá kvalitní mléčná výživa a složení příkrmů nejen v raném období, ale ideálně až do tří let. „Nevhodný výběr masa, například jednostranně podávané kuřecí maso, může vést k anémii, proto by v jídelníčku měl být zastoupen i jiný druh masa, například jehněčí, telecí či dušená šunka,“ říká dr. Majorová.
Mnohé maminky si myslí, že po prvních narozeninách je možné dávat dítěti totéž, co ostatním členům rodiny. „Vývoj dítěte, zejména jeho imunitního systému, ale nekončí prvními narozeninami, je potřebné ho nadále podporovat správnou výživou. Po prvním roce nepřecházejte na krabicové kravské mléko, ani kozí. Ještě horší by bylo podávat dítěti kondenzované mléko a dokonce sladké! Obsahuje totiž fosfáty, které jsou pro dítě nebezpečné,“ dodává gastroenteroložka. Správná výživa v raném dětství je důležitým předpokladem pro zdraví v pozdějším věku. Dopřejte tedy svému batoleti vše, co pro svůj vývoj potřebuje.