[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
To, že přišel čas prořezání prvních zoubků, většina maminek pozná podle toho, že dítě více sliní, často si sahá do pusinky a kouše tvrdší věci, například gumové hračky, čímž si dásně masíruje a mechanicky si tak ulevuje od tlaku v nich. U mnoha dětí je navíc prořezávání spojeno s pláčem, někdy i se zvýšením teploty a nespavostí. „V těchto případech přinese úlevu chlazení dásní kousátky nebo masírování dásní gely určenými přímo na bolavé dětské dásně. Pokud prořezávání doprovází zvýšená teplota, je možné dle uvedeného dávkování dítěti podat léky s obsahem účinných látek paracetamol, nebo ibuprofen,“ poradil Viktor Kolařík, stomatolog kliniky Elite Dental.
Jako první se prořezávají spodní řezáky, označované jako dolní jedničky. Čas jejich prořezání je individuální, nejčastěji se však první zoubek objeví kolem šestého měsíce věku dítěte. „Druhý zub by se měl prořezat do dvanácti měsíců věku. Do dvou a půl let by měly být prořezané všechny zoubky dočasného chrupu. Pokud se tak nestane, je vhodné, aby rodiče vyhledali stomatologa a ten zjistil důvod, proč k prořezání nedošlo,“ doplnil lékař.
Potíže s prořezáním zubů by však neměly být prvním důvodem k návštěvě stomatologie. Ta by se měla odehrát poté, co se ukáže první zoubek, případně do roku věku dítěte. „První návštěva stomatologie by měla mít jakousi seznamovací úlohu. Jejím smyslem je seznámit dítě s prostředím stomatologické ordinace a s tím, že se mu neznámý člověk bude dívat do úst. Během návštěvy zároveň lékař rodiče poučí o ústní hygieně a péči o první zuby,“ upozornil Kolařík.
Nejčastějším onemocněním zubů je kazivost. Nevyhýbá se ani mléčným zubům a stejně tak jako u stálého chrupu, je problémem zejména zadních zubů, které mají na kousacích ploškách hrbolky a rýhy, ve kterých se snadno uchycuje zubní plak s kazotvornými bakteriemi.
Určitě si přečtěte: I vyražený zub lze zachránit! Víte jak?
Základní prevencí zubního kazu je dostatečná ústní hygiena a správná životospráva s dostatečným přísunem minerálních látek, zejména vápníku a fluoru a minimálním obsahem cukrů. Vedle toho je však možné zuby před kazivostí ochránit tzv. pečetěním fisur. „Během tohoto výkonu je u postranních a zadních zubů, které jsou svým tvarem ke kazivosti nejnáchylnější, možné zubní rýhy preventivně ošetřit látkou bránící průniku kazotvorných bakterií k zubu,“ vysvětlil lékař.
K pečetění fisur by mělo dojít co nejdříve po prořezání zubů, v době kdy kazivostí ještě nebyly zasaženy. Pokud dojde k pečetění fisur, je vhodné, aby rodiče pravidelně kontrolovali stav zubů a ověřovali, zda výplň pevně drží na svém místě. Dojde-li k jejímu vypadnutí, je dobré výkon zopakovat.