[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Hned s první sněhovou nadílkou vyrážejí mnohé po lyžování dychtící rodiny na svahy. Zároveň řeší otázku, co s dětmi - odkdy je začít učit lyžovat? Zvládnou to samy, nebo je lepší využít služeb instruktorů? Koupit výbavu hned, či si ji, alespoň pro začátek, půjčit?
Podle odborníků nelze přesně říci, v kolika letech je ideální s výukou začít. Záleží na individuálních dispozicích. Někteří rodiče se chlubí, že jejich děti lyžovaly ještě před dovršením třetího roku, jiné trápí, že už šestiletí caparti stále propukají na kopečku v pláč a postavit se na lyže je nad jejich síly. Podle Tomáše Novotného z Lyžařské školy GGR Vertical Sports v Harrachově je dobré seznamovat se základy lyžování děti od tří, lépe však od čtyř let. Říká: „Záleží především na tom, jak dítě ovládá své tělo a zda samo chce lyžovat.“
Nejkratší běžně dostupné dětské lyže jsou dlouhé 70 cm. Pokud jdete na kopec poprvé, tak „na zkoušku“ nemá cenu utrácet velké peníze za pořízení nové výbavy. Většina horských středisek disponuje půjčovnami kompletního lyžařského vybavení včetně lyží a bot. Slušné lyže lze mnohdy pořídit i z bazaru či z internetové aukce. Teprve když uvidíte, že dítě lyžování baví a jde mu, můžete si vybrat ze široké nabídky nových lyžiček různých cenových kategorií.
S tátou, nebo s instruktorem? To je velmi citlivá otázka. Mnozí otcové v pýše na své lyžařské dovednosti nepřipustí, aby jejich děti učil lyžovat někdo jiný. Jenže věc se má tak, že sebelepší lyžař ještě nemusí být dobrý učitel. Tomáš Novotný například říká: „Prvně seznámit dítě s lyžováním mohou i rodiče. Ale pozor na to, aby se z prvního kontaktu s lyžemi rázem nestala lekce techniky lyžování, čímž riskujeme, že to dítě přestane bavit. Doporučuji zvolit odlehčenou a zábavnou formu výuky…“
Zvládnete to? Nebo po druhém pádu a otázce „kdy už půjdeme na oběd“ propadnete hysterii? Každopádně praxe vypovídá o tom, že rodiče bývají většinou méně trpěliví, výbušnější a v neposlední řadě i menší autoritou než vyškolený instruktor. Na vlastní děti také mívají přehnanější nároky a v touze „mít to za sebou“ a „konečně vyrazit s celou rodinou na pořádnou sjezdovku“ dokážou potomkům spíš celý bílý sport znechutit.
Lyžařské školičky dnes prožívají boom. Na děti jsou v nich učitelé milí a trpěliví, disponují spoustou zábavných pomůcek, dětskými koutky, nápady, na něž byste možná sami nepřišli. Nejsou zadarmo, ale skupinové vyučování s větším počtem malých lyžařských adeptů vyjde levněji. Zájemcům o individuální výuku samozřejmě ale vyjdou vstříc také. Výhodou v prvním případě je fakt, že v kolektivu zažije dítě větší zábavu a vzájemně s ostatními začínajícími lyžníčky se mohou inspirovat a hecovat k lepším výkonům, při individuální výuce se zase instruktor dokáže dítěti lépe věnovat. V obou případech je přínosem též skutečnost, že taťka s mamkou mohou zatím sjíždět třeba i černou sjezdovku, zatímco jejich potomek je spokojený a osvojuje si základy správné techniky na adekvátním terénu.
Rizika na svahu Stejně nutná jako lyže je helma. Dá se koupit za pár set korun, případně i vypůjčit. Dále je velmi důležitá správná velikost bot a lyží. Samozřejmostí by mělo být také nastavení vypínací síly lyžařského vázání. Seřízení lyžařského vybavení by měl zvládnout každý lyžařský servis. Na velké sjezdovce dítě vždy doprovázíme, sledujeme a ochraňujeme před ostatními lyžaři a snowboardisty. Někteří jsou tak nadšení z toho, že napadl sníh, že kromě této skutečnosti nevnímají nic jiného, natožpak sněhem obalené mrně vrávorající na lyžičkách. Úrazy hlavy, jakož i časté zlomeniny, nejsou dnes bohužel ničím výjimečným ani u nejmenších lyžařů.
(podle Tomáše Novotného z GGR Vertical Sports)