[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přestože známý osvícený porodník Michel Odent ve své knize Zrození člověka zhruba před 30 lety předpovídal, že: „Společnost kolem nás se změní k lepšímu, až miliony mladých mužů budou svědky zrození svých dětí, budou se jich dotýkat a koupat je ve vaničce.“, stále existuje početně významná skupina budoucích maminek, které si u porodu partnera mít nepřejí. Proč?
Možná je podle nich porod čistě ženskou záležitostí. Možná nestojí o to, aby je jejich partner viděl tak blízko dna fyzických sil, v tak vyhroceně intimní chvíli. Možná potřebují u porodu oporu silné ženské bytosti – duly, maminky, kamarádky, sestry. Nebo jsou zkrátka zvyklé, řešit si své těžkosti sami, někde v ústraní.
Pro nastávající maminky, zvláště pro prvorodičky, je velmi příjemné, když je partner při jejich velkém kroku do neznáma provází a poskytuje jim psychickou i fyzickou oporu. Zvlášť když se vše odehrává v neznámém a neosobním prostředí nemocnice. Partner může personálu taktně připomenout, že si nějaký zákrok rodička nepřeje, nebude-li nezbytně nutný (např. porodní poloha s nohama nahoře, preventivní zavedení kanyly). Je též docela pravděpodobné, že v jeho přítomnosti budou někteří zdravotníci o něco vlídnější.
U mnohých párů může tento hluboký společný prožitek prohloubit vzájemné city i úctu a muž si dle některých pramenů rychleji najde otcovský vztah k novému členovi rodiny. Jenže ne všichni muži jdou s partnerkou k porodu z vlastí iniciativy, s nadšením, odhodláním, ochotou a hlavně schopností v takové situaci pomoci. Některým zkrátka nezbývá nic jiného, nemají na výběr, prostě se to od nich očekává, tak jdou. Mnohdy naprosto nepřipraveni na to, co je na sále čeká.
Samozřejmě, že ano; obě varianty mají své pro a proti. Porod není na rozdíl od jeho výsledku příliš fotogenický ani estetický, jistým způsobem citliví muži mohou být po porodu traumatizovaní – uvidí svou milovanou na pokraji sil, uvidí ji v naprosto extrémní situaci, uvidí její krev i bolest, jež zkrátka k porodu patří. Ženu po porodu ukonejší hormony a hlavně úžasné, nádherné a mnoho měsíců očekávané miminko, které doposavad znala jen přes stěnu svého vlastního břicha.
Blízkost i péče o nového člena rodiny se postará o to, aby zapomněla na bolest. Zato partnerovi se často ještě dlouhou dobu před očima míhají živé obrazy z porodního sálu, ne každý muž je dokáže vnímat pozitivně. Někdy se tyto prožitky mohou negativně promítnout i do společného sexuálního života. Velmi zajímavé jsou názory některých psychologů, kteří poukazují na skutečnost, že určitý typ žen se není schopný v blízkosti partnera plně oddat porodnímu procesu, jejich porod pak postupuje pomalu.
}