[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
"Když moje přítelkyně otěhotněla, měl jsem samozřejmě obrovskou radost. Dítě jsem si přál už docela dlouho, čekal jsem spíš na ni - jsem přece jen o deset let starší a ona se ještě cítila trochu mladá. Ale nakonec jsme se do toho pustili a podařilo se nám počít miminko docela rychle. Nevím, jestli je právě mým věkem, už mi bude brzy čtyřicet, ale jakmile mi tu šťastnou novinu oznámila, první, co mě napadlo, bylo, že se sexem je konec. Prostě jsem se bál, že bych tím tomu prckovi v břiše ublížil. Magda mě musela skoro nutit, abych se s ní miloval. Netrpěla žádnými nevolnostmi, takže o sex stála skoro až do konce těhotenství. Nikdy jsem ji sice neodmítl a byl jsem rád, že se cítí tak dobře, ale sám jsem si to moc neužíval. Pořád byl ve mně takový neurčitý strach, který jsem se ale snažil nedávat najevo." Dalibor, 39 let
"Přiznám se, že milovat se s těhotnou ženou pro mě bylo spíš utrpení. Nikdy bych si to nepomyslel, ale ten pocit, že je tam uvnitř někdo další, kdo je navíc mým vlastním výtvorem, mě neuvěřitelně znervózňoval. Připadalo mi to skoro stejné, jako kdyby se na nás u toho někdo díval. Nedokázal jsem se moc uvolnit a pořád musel myslet na to, jestli miminko cítí moje pohyby, vnímá naše hlasové projevy a tak vůbec.
"Na těhotenství své ženy budu už navždycky vzpomínat jako na úplně jinou dimenzi, co se sexu týče. Je pravda, že mi pár kamarádů říkalo, že pokud budu mít štěstí, tak se nebudu stačit divit, a měli pravdu. Moje manželka, která bývala vždycky spíš taková tichá voda, se v těhotenství změnila v postelovou dračici. Tedy po prvních pár týdnech, kdy jí nebylo úplně dobře. Pak postupně rozvázala a hlavně někdy v pátém šestém měsíci, kdy ji ještě netrápilo moc velké břicho, byla k neutahání. Chtěla se milovat v podstatě pořád - a především, úplně jinak než dosud. Najednou byla strašně moc aktivní, ničeho se nebála, chtěla zkoušet všechno možné a do toho mě nejvíc šokovalo, jak na mě v posteli mluvila. Vůbec jsem ji nepoznával, ale bylo to prostě úžasné. Teď je zrovna v šestinedělí, takže nevím, co bude dál. Ale už jen kvůli tomu chci určitě ještě minimálně jedno dítě." Lukáš, 34 let
"Se ženou se nám poštěstila dvojčata, takže sexu jsme si moc dlouho neužívali. Jednak jsme se opravdu trochu báli, přece jen je to něco jiného než mít v břiše jen jednoho prcka, jednak jí břicho rostlo opravdu rychle a brzy jí už sex nebyl moc příjemný a pohodlný. Ale i tak jsme si to období užili, Petra se chtěla pořád mazlit a tulit, tak jsem jí to dopřál a navzájem jsme se uspokojovali i jinak než jen klasickým milováním. I po porodu trvalo poměrně dlouho, než jsme se v posteli zase 'našli' - přece jen dvě mimina naráz byl pro celou domácnost velký nápor. O to radši jsem teď, po dvou letech, že je v téhle oblasti zase všechno, jak má být." Michal, 37 let
"Po pravdě mě nejvíc bavilo, když jsme se o dítě teprve snažili. Po několika letech vztahu jsem si konečně nemusel dávat pozor a takový sex pro mě nabral úplně jiný rozměr. Navíc přítelkyně mě uháněla doslova ve dne v noci, jak po miminku toužila, až jsem si někdy připadal jako chovný býk. Ale podařilo se a pak jsem měl pro změnu pěkných pár týdnů utrum, protože Zuzce bylo pořád špatně. Naštěstí pak se to zlepšilo a v prostředním trimestru jsme si opravdu užívali, bylo to takové něžné a uvolněné, z čisté radosti. Ke konci už se jí moc nechtělo a já to respektoval, i když mi sex chyběl. Pokud budeme mít druhé dítě, určitě si to užiju ještě víc, protože budu vědět, že opravdu o nic nejde a není čeho se bát. Teď jsem to přece jen trochu řešil." Petr, 37 let
"Asi jsem hroznej chlap, ale já se nemohl dočkat, až partnerka konečně porodí. Spát s ní, když byla těhotná, mi dost vadilo. Psychicky i fyzicky. Psychicky jsem se bál, aby se něco nestalo, i když jsem si něco načetl a věděl, že se bojím zřejmě zbytečně, Karolína měla ve všem úplně bezproblémový průběh, ani špatně jí nebylo. Ale zkrátka jsem se moc necítil, nedokázal jsem si to užívat. No a druhá věc - to její břicho. Odjakživa se mi líbí hodně štíhlé ženy, i ta moje taková je, a s jejím rostoucím břichem jsem se nějak nedokázal popasovat. A to přitom vím, že žádné extra velké neměla, v těhotenství ani moc nepřibrala, ale možná o to víc to na její postavě vyniklo. Někdy od šestého měsíce už jsem s ní zkrátka nechtěl spát a vím, že jsem ji tím dost štval. Mockrát jsem se jí omlouval a snažil se jí to vynahradit jinak, ale asi to nesla hodně špatně, myslela, že už se mi nelíbí. Zpětně mě to mrzí a příště bych se zkusil asi víc přemoct, ale tehdy jsem to nedokázal." Martin, 33 let
"To, že mi moje žena dovolila se s ní milovat až do porodu, beru jako projev opravdové lásky a nejvyšší důvěry. Zatímco zpočátku jejího těhotenství jsem to vůbec neřešil, ale později, jak se jí začalo zvětšovat bříško a měnit prsa, a hlavně když jsem pak i já poprvé ucítil první pohyby miminka, mi teprve pořádně došlo, jak je to fascinující, že v ní roste nový život z nás dvou. Kdybych chtěl být patetický, řeknu, že to bylo skoro něco posvátného. A tak jsem potom přistupoval i k našemu milování, snažil jsem se hlavně, aby si to ona maximálně užila a aby nám bylo dobře. Hladit jí přitom bříško bylo pro mě strašně vzrušující. Naposledy jsme se milovali pouhé dva dny před porodem a já si jen říkal - doufám, že to malé zažívá aspoň trochu to, co my dva. Pak mu musí být prostě nádherně." Jakub, 36 let