[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Moje známá je žena, která stále lamentuje nad tím, jak je dnešní svět vypjatý. Čeká, až se stane cosi zásadního, co by to všechno změnilo. Bohužel nic takového nepřichází. Sama si neumí zorganizovat život a komplikuje tím situaci nejen sobě, ale taky svému okolí, které z jejího (ne)počínání leckdy šílí.
V učebnicích psychologie byste pro tento stav nenašli jednoznačné pojmenování, ale poměrně výstižně by ho podle psychologa Petra Šmolky vystihovaly pojmy chaotičnost, roztěkanost a potíže s koncentrací pozornosti. Příčin života v neřádu může být několik. Nejčastěji jde o rys osobnosti, kdy člověku zkrátka chybí nějaký smysluplný životní projekt. Podobné jednání však může souviset i s drobnou neurotickou poruchou.
„Jakási životní dezorganizovanost může být rovněž formou odporu proti příliš pedantické výchově v původní rodině, případně proti pedantickému partnerovi,“ říká Petr Šmolka. Někteří lidé si toho na sebe berou tolik, že jednoduše nestíhají. „Účinným lékem bývá nahrazení kritéria dokončení činnosti kritériem času, který jí věnujeme.
Pak tedy nebudeme uklízet až do stavu plného pořádku, ale pouze stanovenou dobu, kterou si pro úklid vyhradíme. Podobně jako ve školním rozvrhu by měl po předmětu ,úklid‘ přijít předmět ,vyřizování pošty‘ a teprve poté předmět ,odpočinek‘. Každý s jasně vymezeným časem, a když ,padla‘, tak jít na další ‚hodinu‘,“ radí odborník. Složitější je najít recept na léčení životní dezorganizovanosti, pokud jde o trvalou osobnostní charakteristiku, která souvisí s neschopností najít životní cíle a priority.
Člověk by si měl nejprve zodpovědět otázku, zda si vůbec přeje nalézt životní cíl, a následně si zkusit představit, v čem by se jeho život změnil, kdyby našel. Žilo by se mu lépe? A co by musel obětovat? Co vidí, slyší a cítí při představě, že našel to, čemu se chce v životě opravdu věnovat a čeho dosáhnout? Každý má nějakou činnost, která ho činí šťastným a při níž ztrácí pojem o čase. Proč jí tedy nejít naproti? Až když jsou tyto otázky zodpovězeny, měl by si začít dávat postupné a splnitelné úkoly.
„Vhodné je začít třeba drobnostmi, u nichž je vysoká šance, že uspěje. Prožitek úspěchu pak může být zásadní motivací k tomu, aby v nastoupené cestě pokračoval,“ tvrdí psycholog. Když se třicetiletá žena cítí v práci nespokojená a má pocit, že nejde správným směrem, je pochopitelné, že má stůl zavalený resty a že postupně pozbývá smyslu i její osobní život. A tak se nebojte ptát sami sebe, odborníků a snažte se najít svůj vlastní životní sen. François Truffaut řekl: „Tři filmy denně, tři knihy týdně, vážná hudba a budu šťastný až do smrti.“ Co by udělalo šťastnými vás?
------ ==== PhDr. Petr Šmolka: Jak si zorganizovat život?==== UVĚDOMTE SI PRIORITY Pokuste se odlišit věci podstatné od nepodstatných. Zvolené priority by měly souviset s nějakým smysluplným životním projektem.
VŠÍMEJTE SI VÝJIMEK Vaše neorganizovanost se pohybuje v jistých výkyvech. Pokuste se porozumět tomu, co vám třeba i nahodile pomáhá ji alespoň zmírnit.
MŮŽE TO BÝT NEMOC Konzultujte své trápení s odborníky. Nejenže mohou zajistit případná vyšetření, mohou vám ale nabídnout i účinná cvičení pro koncentraci pozornosti.