[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Závist je nepříjemný stav mysli, zpravidla opřený o pocit, že někdo jiný má ve srovnání s námi nějakou komparativní, neprávem získanou výhodu,“ definuje tuto lidskou emoci psycholog Petr Šmolka. K závisti nestačí, že kolem sebe nacházíte krásnější, bohatší a úspěšnější lidi. Závist se probouzí ve chvíli, kdy začnete mít pocit, že je to nespravedlivé. Že když je někdo bohatý, pak jistě krade. A že když je úspěšný, pak určitě podlézá nebo je to podrazák. Petr Šmolka se domnívá, že v jistém slova smyslu závidíme všichni, podstatná je však intenzita závisti. „Mírná závist nás může stimulovat, příliš intenzivní naopak paralyzovat,“ tvrdí. Sigmund Freud považoval závist za cosi, co je lidem dáno částečně i jejich biologickou podstatou, Petr Šmolka přičítá závistivost primárně chybám ve výchově.
„Pokud bude někdo vyrůstat v prostředí naplněném závistí, pak je dost pravděpodobné, že si daný stereotyp osvojí a bude se s ním pracně potýkat i později v dospělosti. Na daném principu může vznikat třeba i závist některých minorit vůči majoritní společnosti,“ říká. Souvislost má ale závist i s poruchou sebehodnocení. Čím nižší sebevědomí, tím víc prostoru pro závist. Kam jinam nasměrujete své výčitky, že nejste bohatí, atraktivní, ani úspěšní než k tomu, že se začnete užírat úspěchy druhých? Platí také to, že čím větší sklon závidět, tím větší potíže se sebehodnocením. A sluší se zmínit i podíl kultury orientované na výkon a na úspěch a na působení bulvárních médií, pro něž jsou talent a trpělivá práce až daleko za skandály, které své nositele vynesly, byť dočasně, na stupně vítězů. Každý člověk má tendenci neustále srovnávat sám sebe s někým druhým a následně se vyrovnat těm, kteří jsou vnímáni jako lepší. Srovnávání motivuje, nutí vás dělat věci kvalitněji a lépe. Problém nastane, pokud se soutěživost mění v závist a následně i nenávist.
Symetrickou postavu kamarádky přestanete vnímat tím způsobem, že když budete cvičit podobně jako ona, můžete se taky takovou pochlubit, ale začnete ji obviňovat z anorexie, bulimie, budete se radovat nad každým jejím přibraným dekem a nenávidět ji, když zhubne. Jestliže se navíc k těmto pocitům upnete a nebudete schopni nechat je plavat, závidíte. A závist je s přátelstvím neslučitelná. Nebo si umíte představit blízké spojenectví dvou lidí, v němž je prostor pro takové emoce? Není pravda, že každý, kdo byl špatně vychován nebo má pošramocené sebehodnocení a sebevědomí, bude závidět. Přesto máte-li pocit, že závidíte, stačí si odpovědět na otázku, odkud se vaše emoce bere. Cítíte se mizerně, protože vaše kamarádka denně cvičí a má tudíž záviděníhodnou postavu, nebo protože vy sami toho nejste schopni? Místo závisti vás to pak bude třeba jen mrzet. Taky je dobré zodpovědět si otázku, co vás skutečně udělá v životě šťastnými... Vážně dokonalé tělo?
Petr Šmolka říká, že nejlepší lék na závistivost je spokojenost. Když přestanete hledat, co je lepší na druhých a uvědomíte si, co výjimečného je na vás, nebudete mít k závisti důvod. A jestli se neumíte pochválit sami, požádejte o pomoc partnera nebo rodiče.