Maminka.czVaše příběhy

Život za život. Tři dny po narození syna jsem ztratila milovaného muže

Kateřina Prachařová 19.  5.  2017
Seděla jsem se svým třídenním miminkem v náruči a třásla se strachy. Přes dveře ložnice jsem slyšela sirény, nejrůznější hlasy a výkřiky, které mě dodnes pronásledují ve snech.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Před očima jsem měla tvář milovaného muže, jeho tělo ležící na podlaze v nepřirozené pozici. Necítila jsem puls, ale musí být naživu, opakovala jsem si pořád dokola.

Policista pomalu otevřel dveře do ložnice. Jen okrajově jsem vnímala, jak ochotné ruce mých blízkých berou syna z mé náruče. Ve chvíli, kdy z úst policisty zaznělo „zemřel“, všechno zalila tma.

Kulka, která zabila mého muže, popírá veškerou logiku. Pravděpodobnost, že by někoho zasáhla, byla jedna k nekonečnu. A přece se to stalo. Náš opilý soused vystřelil z pistole. střela prorazila dveře jeho příbytku, vyhnula se desítkám stromů, než urazila dvě stě stop k našemu domu, kde prolétla dveřmi a žaluziemi až do obývacího pokoje – a zastavila se teprve o Justinovu hlavu, když se zvedal z pohovky.

Srdceryvný příběh: Rodiče strávili s mrtvou dcerkou 16 dní, po smrti ji vzali v kočárku ven

Jsou tomu dva roky. Je mi 33 let a cítím se mnohem smutnější, ale také mnohem moudřejší. S příchodem něčeho tak strašlivého se změní nejen váš pohled na svět, ale svět jako takový. Smutek je velmi osobní věc. Nikdy bych si netroufla tvrdit, že jsem odborník na jeho zvládnutí. Zato velmi dobře vím, jak s ním žít.

Témata: Vaše příběhy, Syn, Aerosmith, Citát, Založení rodiny, Hladové dítě, Justin, Muž, Jizva, Vdova, Jessica, Justinová, Policista, Čerstvá maminka, Puls, Justina, Kaluž, Obývací pokoj, Zbytek, Živo, Album, Osobní věc, Jax, Život, Celý příběh