[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Volba mezi živým a umělým stromečkem by ideálně měla odrážet nejen osobní preference každé rodiny, ale také dopady na životní prostředí. Živý stromek zanechává menší uhlíkovou stopu, ale je důležité i jeho následné zpracování po Vánocích. „Když je stromeček po svátcích využit na dřevo nebo spálen, dosahuje jeho uhlíková stopa zhruba 3,5 kg CO2,“ říká Karel Kotoun, CEO společnosti GreenMeter, ale zároveň dodává: „Pokud ale stromek po Vánocích skončí na skládce a rozkládá se, jeho uhlíková stopa dramaticky vzroste až na 16 kg CO2.“ Další výhodou živých stromků je samozřejmě i fakt, že při svém růstu pohlcují CO2, což jednoznačně prospívá životnímu prostředí.
VIDEO: Jak vybrat vánoční stromek: Je lepší jedle, nebo smrk?
Umělé stromečky mají výrazně vyšší počáteční uhlíkovou stopu, odhadem okolo 40 kg CO2. Tu lze však výrazně snížit dlouhodobým používáním stromečku, ideálně po dobu alespoň 10 až 15 let. „Životní cyklus obou typů stromů ukazuje, že umělé stromečky mají uhlíkovou stopu deset- až dvacetkrát větší než přírodní stromečky. Dlouhodobé opakované využívání ale jejich počáteční negativní dopad na životní prostředí vyrovnává,“ doplňuje Karel Kotoun.
Živý stromeček může být lepší volbou, pokud je z lokálních zdrojů a správně recyklovaný, umělé stromečky však nabízejí možnost dlouhodobého udržitelného používání. „V rámci ekologicky uvědomělého výběru by si měl každý položit otázku, zda je s preferovaným typem stromku schopen zacházet udržitelně,“ vysvětluje Karel Kotoun. V případě živého stromku to znamená správnou likvidaci, u umělé varianty jde především o to, aby stromeček našel uplatnění i v dalších letech.
Pokud si tedy koupíte umělý stromek a třeba za tři roky ho vyhodíte a pořídíte si znovu nový, uhlíková stopa závratně poroste.